Velmi příjemné i když mrazivé setkání se uskutečnilo v Kokoníně 24. února večer. Pozorovalo se ED-čkem 80 mm, dobsonem 305 mm a později i Schmidt-Cassegrainem 150 mm. Viděli jsme krásně Jupiter, zajímavé hvězdokupy a samozřejmě nádhernou M 42 v Orionu, ale hitem večera byly přelety letadel a družic, u kterých jsme si užili mnoho zábavy.
Možná už znáte aktivitu Globe at Night. Cílem je zmapovat stav oblohy, za pomocí veřejnosti zmapovat světelné znečištění na celém světě. Proto je celá aktivita připravena nejen pro majitele měřičů tmy (Sky Quality Meter), ale i pro laiky, kteří se jen podívají na známé souhvězdí Oriona a vyplní report. Buďte mezi nimi letos i vy. Akce letos probíhá od 21. února do 6. března. Návod v češtině je zde.
Únor přinesl největší aktivitu Slunce od počátku nového cyklu. Přestože stále ani zdaleka nedosahuje úrovně z konce roku 2003, kdy víceméně končilo minulé maximum, už je nejen na co koukat vizuálně, ale dochází i k sérii silných erupcí.
Slunce 20. 2. 2011 v poledne. Canon 30D v ohnisku dalekohledu Celestron ED80/600 mm. Čtyři snímky složené v Registaxu. Mírně doostřeno. Snímku dominují aktivní oblasti se skvrnami (NOAA 11160 a 11162 – výše umístěné skvrny se totiž vynořily později a dostaly číslo 162). Úplně vpravo u okraje zapadá oblast č. 11158. Foto Martin Gembec
(Pokračování textu…)
Osud mě zavál na Jizerku v jedné z nejmrazivějších nocí, proto mrazivá. Připadal jsem si jako v pohádce. Obloha byla tmavá i přes nasvícení několika sjezdovkami na západě a střední oblačností na východě. Všude sníh, na obloze věci, které jsem nikdy neviděl.
Lodní záď a Velký pes, dva snímky do mozaiky.Snímku dominuje jasná hvězda Sirius vpravo. Nahoře je mlhovina Racek.
Pro každý záběr byly odečteny darframy a flatfieldy, poté bylo seskládáno 8 snímků a upraveny gradienty. Zabíráno od výšky 5° nad obzorem. Canon 30Dmod s objektivem Super Takumar 1,4/50mm (f3,3) na montáži GSO, CLS filtr, ISO 800, 2 krát 8 x 5 minut.
Pravidelně vydávaná mapka oblohy ke stažení a tisku od Aleše Majera. Odkaz ke stažení.
V posledním týdnu prolétla kometa 103P/Hartley mlhovinou Racek nedaleko Síria. Přestože je to nyní jedna z nejlepších komet na obloze, je velice malá a slábne. Konečně se vyjasnilo a bylo možné ji vyfotografovat. Poskládáním dvaceti expozic po pěti minutách vylezl Racek i s kometou poměrně dobře.
28. 1. 2011, 22:45 – 0:25, 20×5 min, ISO 800, Canon 30Dmod, Celestron ED 80/600 (Vixen 0,67x red. f/5). Pointováno na hvězdy pomocí autoguideru a montáže GSO. (Střed komy je ze složeniny 6ti expozic). Použit Mraw na DF a FF, poté složeno v DeepskyStackeru a dokončeno ve Photoshopu (gradienty a zvýraznění).
Martin Gembec
Aktualizace 18.1. – nové snímky a porovnání s nezpracovaným záběrem.
Na severní polokouli planety je už delší dobu ve vývoji silná bouře, která se projevuje jako zbělání ve vysokých šířkách. V současnosti má tvar protáhlé světlé skvrny až pruhu. Dnes ráno se mi ji na hranici možností podařilo detekovat vizuálně v refraktoru ED80 při zvětšení 120x. Vypadala jako problikávající bílý flíček, byla asi vidět jen střední část. Úspěšněji dopadl pokus udělat snímek z videa, kde je patrná hned. Předpovědi viditelnosti bouře hledejte na Astronomickém fóru.
Začátek roku přinesl krásný úkaz nejen některým obyvatelům planety Země, mezi něž se mohlo zařadit i mnoho lidí v České republice. Když jsme při pozorování částečného zatmění u mapky viditelnosti vysvětlovali, že měsíční stín Zemi mine, a proto je všude viditelné jako částečné, padla i zmínka, že z některé družice na oběžné dráze by mohlo být viditelné i jako úplné. Ačkoli jsme se úplně netrefili, jedna družice měla velké štěstí..