Astronomické události

Přelom zimy a jara je ideální období na pozorování a focení většiny galaxií z Messierova katalogu.

Počasí letos v březnu mimořádně přálo astronomickým pozorováním, a tak jsem  několik zajímavých objektů pro vás nasnímal.

9. 3. – M51 (NGC5194 & NGC5195) Vírová galaxie v souhvězdí Honicích psů, objevil ji Charles Messier v roce 1773, vzdálenost od Země je 23 milionů světelných let. Patří mezi nejjasnější galaxie na obloze.

19. 3. – M109 (NGC3992) je spirální galaxie s příčkou v souhvězdí Velké medvědice, objevil ji Charles Messier v roce 1781, vzdálenost od Země je 85 milionů světelných let.

21. 3. – M108 (NGC3556) je z boku viděná spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 31 milionů světelných let.

22. 3. – M105 (NGC3379) je eliptická galaxie v souhvězdí Lva, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 36 milionů světelných let. Spolu s průvodci NGC3384 a NGC3389 tvoří dohromady pravoúhlý trojúhelník.

23. 3. – M102 (NGC5866) je z boku viděná čočková galaxie v souhvězdí Draka, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 48 milionů světelných let.

25. 3. – M106 (NGC4258) je spirální galaxie v souhvězdí Honicích psů, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od země je 24 milionů světelných let.

27. 3. – M96 (NGC3368) je spirální galaxie v souhvězdí Lva, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 35 milionů světelných let.

Technika:

• Dalekohled: Celestron EdgeHD 9.25″ f/7, HD reducer 0.7x,
• Kamera: ZWO ASI1600MM cool. monochromatická
• Filtrové kolo: ZWO EFW s LRGB a Ha & Oiii filtry
• Elektronické ostření: ZWO EAF
• Vodicí dalekohled: SV106 60 mm f/4
• Vodicí kamera: ZWO ASI290MM mini
• Montáž: EQ6 OnStep
• Řízení: ASiair Plus

Foceno v lokalitách Karlov – Horní Maxov, Alšovice a Skuhrov většinou v době 20:30 – 03:00.

Pro vás zpracoval a na další snímky se těší: Roman Hujer, KaL

Je tu konec roku 2021, a tak je čas se poohlédnout, jaký byl tento rok z mého pohledu astrofotografa amatéra. Je to neuvěřitelné, ale pozorováním – focením noční oblohy jsem letos strávil celkem 80 nocí.

A tak jsem pro všechny připravil takový již tradiční malý přehled mé práce v následujícím videu.

Tak se pohodlně usaďte a nechte se unést do hlubin vesmíru při poslechu Malé noční hudby:

Počátkem letošního léta nastalo na mém oblíbeném pozorovacím místě nedaleko Skuhrova několik nocí s velmi příznivým seeingem, a tak bylo možné pomocí mého relativně malého dalekohledu zaznamenat několik tranzitů Galileových měsíců přes Jupiter a zpracovat je do několika animací.

(Pokračování textu…)

Máme tu první den roku 2021, a tak je čas se poohlédnout, jaký byl právě uplynulý rok 2020 z mého pohledu astrofotografa amatéra.
Pro všechny jsem připravil takový malý přehled mé loňské práce v následujícím videu.

(Pokračování textu…)

Jak to začalo

Jak to bývá, na jaře roku 2017 se sešlo několik událostí, které ovlivnily další vývoj.

» Byl jsem vlastníkem montáže EQ3 SEBEN – (mechanicky shodná s tou, co bývala u populárního Lidlskopu)

» Stal jsem se také vlastníkem 3D tiskárny Anet A8 (čínský klon Průšovy i3)

» Na internetu jsem narazil na stránku Stellar Journey, kde Howard Dutton popisoval svůj projekt OnStep, na kterém pracoval již od roku 2012 a nyní se dostal do velmi použitelného stavu. Navíc celý projekt publikoval pod GNU licencí na Github.

Projekt mě nadchnul. Stavba prvního řadiče na bázi Arduino modulu Mega2560 dle Howardova popisu byla jednoduchá a potřebné komponenty na eBay byly za velmi příznivé ceny, a tak jsem vše potřebné, včetně krokových motorů, objednal. Za cca 3 týdny jsem měl vše potřebné doma a mohl se pustit do stavby prvního prototypu.

(Pokračování textu…)

Počátek roku přinesl dvě jasné noci, ale na obloze již část noci rušil dorůstající Měsíc (33 % – 46 %), a tak na delší výjezd za tmavou oblohou to nebylo, proto nastal čas důkladně otestovat úzkopásmový filtr Optolong L-eNhance přímo u mě doma na zahrádce nedaleko pouličního osvětlení, dalo by se říci v naprosto nevhodných podmínkách pro pozorování noční oblohy.

Ale právě i do těchto „nevhodných“ podmínek je zkonstruovaný filtr Optolong L-eNhance určený zejména pro barevné Astro kamery nebo DSLR.

(Pokračování textu…)

Mlhovina řasy – náhled oblasti

Teplé letní noci se nám již prodlužují, Slunce již zapadá dostatečně za obzor, Měsíc se postupně přibližuje do novoluní (1. 8. 2019), a tak nastal čas  pro pozorování nebo focení DSO objektů na noční obloze. Na několik takových objektů jsem se tento týden zaměřil i já.

Řasová mlhovina v souhvězdí Labutě

Jedná se o pozůstatek supernovy, která vybuchla cca před 8000 lety,  oblak zahřátého a ionizovaného plynu a prachu vidíme jako emisní mlhovinu.  Mlhovinu objevil William Herschel 5. září 1784.

Oblast  mlhoviny je velmi rozsáhlá,  proto má v katalogu NGC přiděleno několik čísel.

(Pokračování textu…)

Letošní opozice Saturnu nastala v úterý 9. 7. v 18 hodin, týž den ve 22 hodin byl i Saturn nejblíže Zemi a to ve vzdálenosti 9,033 au. (1351,3 mil. km).  V období okolo opozice naší druhé největší planety se Sluncem je nejlepší čas pro její pozorování nebo focení.

(Pokračování textu…)