Počátkem letošního léta nastalo na mém oblíbeném pozorovacím místě nedaleko Skuhrova několik nocí s velmi příznivým seeingem, a tak bylo možné pomocí mého relativně malého dalekohledu zaznamenat několik tranzitů Galileových měsíců přes Jupiter a zpracovat je do několika animací.
Máme tu první den roku 2021, a tak je čas se poohlédnout, jaký byl právě uplynulý rok 2020 z mého pohledu astrofotografa amatéra.
Pro všechny jsem připravil takový malý přehled mé loňské práce v následujícím videu.
Jak to bývá, na jaře roku 2017 se sešlo několik událostí, které ovlivnily další vývoj.
» Byl jsem vlastníkem montáže EQ3 SEBEN – (mechanicky shodná s tou, co bývala u populárního Lidlskopu)
» Stal jsem se také vlastníkem 3D tiskárny Anet A8 (čínský klon Průšovy i3)
» Na internetu jsem narazil na stránku Stellar Journey, kde Howard Dutton popisoval svůj projekt OnStep, na kterém pracoval již od roku 2012 a nyní se dostal do velmi použitelného stavu. Navíc celý projekt publikoval pod GNU licencí na Github.
Projekt mě nadchnul. Stavba prvního řadiče na bázi Arduino modulu Mega2560 dle Howardova popisu byla jednoduchá a potřebné komponenty na eBay byly za velmi příznivé ceny, a tak jsem vše potřebné, včetně krokových motorů, objednal. Za cca 3 týdny jsem měl vše potřebné doma a mohl se pustit do stavby prvního prototypu.
Počátek roku přinesl dvě jasné noci, ale na obloze již část noci rušil dorůstající Měsíc (33 % – 46 %), a tak na delší výjezd za tmavou oblohou to nebylo, proto nastal čas důkladně otestovat úzkopásmový filtr Optolong L-eNhance přímo u mě doma na zahrádce nedaleko pouličního osvětlení, dalo by se říci v naprosto nevhodných podmínkách pro pozorování noční oblohy.
Ale právě i do těchto „nevhodných“ podmínek je zkonstruovaný filtr Optolong L-eNhance určený zejména pro barevné Astro kamery nebo DSLR.
Mlhovina řasy – náhled oblasti
Teplé letní noci se nám již prodlužují, Slunce již zapadá dostatečně za obzor, Měsíc se postupně přibližuje do novoluní (1. 8. 2019), a tak nastal čas pro pozorování nebo focení DSO objektů na noční obloze. Na několik takových objektů jsem se tento týden zaměřil i já.
Jedná se o pozůstatek supernovy, která vybuchla cca před 8000 lety, oblak zahřátého a ionizovaného plynu a prachu vidíme jako emisní mlhovinu. Mlhovinu objevil William Herschel 5. září 1784.
Oblast mlhoviny je velmi rozsáhlá, proto má v katalogu NGC přiděleno několik čísel.
Letošní opozice Saturnu nastala v úterý 9. 7. v 18 hodin, týž den ve 22 hodin byl i Saturn nejblíže Zemi a to ve vzdálenosti 9,033 au. (1351,3 mil. km). V období okolo opozice naší druhé největší planety se Sluncem je nejlepší čas pro její pozorování nebo focení.