Po delší odmlce tu je zase malá přehlídka komet pro malé dalekohledy. V našich zeměpisných šířkách již touto dobou nenastává astronomická noc, pozorovat mlhavé pohybující se objekty lze ale i v tomto čase. Minulou noc jsme se vypravili do srdce Jizerské oblasti tmavé oblohy, abychom se pokochali krásami tamní noční přírody. Kromě příručních triedrů jsme disponovali i 100mm binarem a 40cm dobsonem.
Přiznám se, že spojení Messierův maraton nemám moc rád. Vždyť o žádný maraton nejde. Shlédnout co možná nejvíc objektů Messierova katalogu za jednu noc přeci není žádná vyčerpávající fuška. Pro toho, kdo se trochu orientuje, je to spíš jen taková malá procházka noční oblohou. Vždyť stačí pokoukat hodinku zvečera a hodinku nad ránem a dobrou stovku máme v kapse.
Zatímco na tmavé večerní obloze můžeme v těchto dnech spařit hned pět slušně jasných komet, ranní obloze stále vévodí ubývající Měsíc. To ovšem neznamená, že by nemělo smysl si někdy přivstat. A právě dnešního rána se vyjasnilo, tak jsem neváhal zajet vyvenčit svůj zahálející dalekohled na kopec.
Ranní nebe zdobí v těchto dnech jasná kometa C/2016 U1 (NEOWISE). Pohybuje se rychlým tempem souhvězdím Hadonoše směrem k jihu a období její viditelnosti z našich zeměpisných šířek tak brzo skončí. Dost možná poslední šanci ji spatřit jsme měli dnes za úsvitu.
Zatím nejlepší Silvestr, co jsem kdy zažil, byl tento právě uplynulý. Aspoň tedy z astronomického hlediska. Poslední noc v roce jsem se totiž rozhodl strávit pod hvězdami. Málokdy se sejdou v zimě tak dobré podmínky, jako byly minulé dvě noci. Byl by hřích toho nevyužít.
Rok 2016 určitě nebude patřit mezi významné roky kometární historie. Už delší dobu čekáme na nějakou hezkou vlasatici. S tím čekáním je ale konec, zdá se. Rok 2017 by nám měl spravit chuť a představit hned několik binokulárních komet. A protože konec starého roku bude co nevidět, máme tu už jednu předčasnou ochutnávku.
Podobně jako se muslimové musí aspoň jednou za život vypravit do Mekky, tak i pro opravdového amatérského astronoma je povinnost se minimálně jednou za rok podívat na Edelweissspitze. Musí být samozřejmě jasno, alpské vrcholy pokud možno ještě bez sněhu a Měsíc kolem novu, aby to mělo vůbec smysl. Což bohužel nebývá zas tak moc často. Letos ale nastaly přeci jen ty správné okolnosti v noci ze čtvrtka 29. na pátek 30. září.
Jasné počasí koncem prázdnin dělalo radost jistě nejen amatérským astronomům. Nepřetržitá šnůra 10 jasných nocí vyvrcholila s příchodem novoluní. V plánu byl tradiční podzimní výlet do rakouských Alp, ale z něho nakonec sešlo. Vzali jsme tak zavděk bližšími polskými Jizerkami, ale nemuseli jsme litovat. Noc z 30. na 31. srpna 2016 si každý přítomný bude rozhodně pamatovat.