Astronomické události

V pátek 15. února Zemi těsně mine asteroid 2012 DA14. Přestože jde o bezpečný průlet, bude opravdu výjimečně těsný (v minimu necelých 30 tisíc km). Také čas průletu vychází dobře i na pozorovací podmínky z Evropy, proto jsme se rozhodli nejen podpořit nadšence mapkami k vyhledání, ale zveme vás i na veřejné pozorování, které ale proběhne jen při dobrém počasí s jasnou oblohou na východě.

Pro vaši orientaci, zde je mapka pro období největšího jasu a rychlosti asteroidu. Mapa je vygenerována pro 22:00 SEČ a pozice potom od 21 hodin. V té době bude asteroid jen 15° nad východním obzorem, ale díky úžasné rychlosti se jeho poloha rychle změní a již v 21:30 bude přes 30° vysoko. při pohledu dalekohledem můžeme očekávat „hvězdu“ o jasnosti od 7. do 8. velikosti (bez problému viditelná triedry). Tato hvězdě podobná tečka (= asteroid) se bude pomalu sunout mezi okolními vesměs slabšími hvězdami a tento pohyb by měl být patrný „v přímém přenosu“.

Vzhledem k rychlému pohybu přikládáme i mapky detailní. Dráha je již známa hodně přesně, ale přesto máme ještě obavu, zda budou sedět uvedené časové značky, aby náhodou nebyl asteroid v době průletu např. o půl stupně vedle). Snad se již nic nezmění a vše sedne, jak je na mapkách vyznačeno: první 21:00-21:20, druhá 21:20-21:50 a třetí 21:50-22:50 SEČ.

Aleš připravil tiskovou verzi vyhledávací mapky v PDF.

Martin Gembec

Skvělé zážitky pod oblohou vám rád zprostředkuje Klub astronomů Liberecka. Těšíme se na našich akcích v roce 2013 na viděnou.

Moc jasné oblohy si v posledních týdnech neužíváme. O to více po vydatném sněžení potěšil pohled na Jupiter. Aleš ho opět zkusil nakreslit:

Když jsem se včera po půlnoci potácel z baru, cestu zasněženou krajinou mi osvětloval Měsíc s Jupiterem. Doma jsem se přemluvil vytáhnout ven na chvíli alespoň malé ED a kouknout na Jupiter. Výsledek vidíte výše.

AM

Přidáváme ještě srovnání se snímkem, který byl pořízen tentýž večer v Nitře.

Blíží se další pravidelně pořádaná akce v Jizerské oblasti tmavé oblohy. Astronomický den na Stogu Izerskim. Akci pořádají Poláci a Klub astronomů Liberecka – pobočka České astronomické společnosti poskytne dalekohledy a zajistí výklad k pozorovaným objektům.  Koná se v sobotu 6. října 2012 od 15 hodin do 22 hodin. Astronomy najdete na horní stanici lanovky ze Swieradowa Zdroje.

Na programu bude v případě jasného počasí pozorování Slunce, pohledy astronomickými dalekohledy do krajiny a večer i na oblohu. Samozřejmostí budou přednášky. Aleš z KaLu připraví povídání o aktuálních objektech na večerním nebi.

Informační leták ke stažení.

Dovolujeme si vás pozvat na Jizerku. Muzeum Jizerských hor a Klub astronomů Liberecka zde přiblíží krásy noční oblohy. Po večerním povídání následuje prohlídka oblohy všemi možnými dalekohledy. Předpověď počasí není úplně špatná, snad by se mělo večer vyjasnit.

Odkaz na plakátek.

Panoramatický záběr vycházejícího Slunce jsme tu již prezentovali v článku Ozvěny přechodu Venuše. Přesto mi to nedalo a ještě jednou jsem se k tomu snímku vrátil, přepracoval jej, sloučil s fotografií vycházejícího Slunce i s Venuší na jeho povrchu a celé to naladil pokud možno do stejné podoby, jak to bylo onoho rána asi vidět.

Výsledek měl velký úspěch v soutěži Amatérský astrofotograf měsíce (AAM) a dokonce i v rámci České astrofotografie měsíce (ČAM), kde zvítězila v červnovém kole… To je pro mně velká čest. Sám bych asi zvolil spíše úžasnou animaci, která to podle mého názoru mohla vyhrát – však se na ni podívejte sami – autorem animace je Jan Klečka.

Technické detaily snímku:

Datum a čas: 6. 6. 2012, 4:40 SELČ
Vybavení: Canon 30Dmod + Celestron ED80/600 s reduktorem Vixen 0,67x (f 402 mm), montáž GSO 280
Expozice: 1/3200 s + 1/640 s při ISO100

Martin Gembec

6. červen přinese mimořádně vzácný úkaz. Na dlouhých 105 let poslední svého druhu. Máme docela štěstí. Předchozí přechod byl z našeho území viditelný v celém průběhu a letos stihneme alespoň závěr. To se nestalo za celou historii od roku 1639 až dodnes ani jednou. Přitom přechody nastávají vždy dva v odstupu 8 let a potom je pauza dlouhá 121,5 nebo 105,5 roku. Kdo uvidí letošní, patrně se už dalšího nedožije.

Úkaz probíhá už při východu Slunce tedy cca od 4 h 50 minut a končí mezi 6:37 – 6:55 SELČ.

Zajímavosti k přechodu Venuše přes Slunce jsem shrnul do prezentace, kterou jsem odpřednášel v Městské knihovně, ale bez dalšího komentáře ji ponechávám ke stažení.

Foto:  John Cudworth  8. 6. 2004, NJ, USA

 Pro případné zájemce, kteří by se s námi chtěli setkat na pozorování upozorňujeme, že bude dobré, když se s námi přesunete na předem dohodnuté místo. Kam se definitivně pojede sem přidáme v úterý večer do tohoto místa. Prozatím se uvažuje např. o Rašovce nebo přímo Ještědu, Kozákovu apod.

Pokud chcete pozorovat úkaz sami, není to nic obtížného. Pouhým okem se přes vhodný filtr bude jevit Venuše jako tečka na Slunci. Projekcí dírkovou komorou (dírka v papíru vhodné velikosti) promítneme kotouček Slunce na papír. Lépe pro projekci zvolíme triedr s jedním zakrytým objektivem, nebo čočkový dalekohled. Ideální je potom použít speciální sluneční fólii nebo jiný filtr.

Simulace vzhledu Venuše na Slunci (vloženo do snímku ze 4.6. před západem Slunce). Foto je přes ED80/600 mm (zacloněno neutrálním ztmavovacím filtrem o průměru 17 mm)

Doufejme, že vyjde počasí a zažijeme tu krásu na vlastní oči.

Nejvýznamnější akce v Jizerské oblasti tmavé oblohy se blíží. Svým pojetím se nebude příliš lišit od let minulých a doufáme také v podobně pěkné počasí. Oficiálně akce začne po poledni pozorováním Slunce a přednáškami pro nejširší veřejnost v budově Sklárny. Večer se postupně přejde na další zajímavé objekty. Za dobrých podmínek se při západu Slunce pokusíme o Venuši, o něco výše bude srpek Měsíce a dále pak Mars. Obloze bude vévodit planeta s prstenci – Saturn. Dále by se měly vynořit objekty v Mléčné dráze. Zájemci o noční pozorování budou mít možnost jet domů posledním kyvadlovým autobusem, který jede až do Jablonce, odkud jede pak tramvaj do Liberce. Z astronomického vybavení je již zajištěn: na pozorování Slunce čočkový dalekohled 127/1200 s 2″ Herschelovým hranolem (sluneční skvrny), čočkový H-alfa dalekohled Lunt 60 mm (erupce na Slunci), SCT 6″ (150/1500) s AstroSolar fólií (běžné vybavení na pozorování Slunce) a na večerní pozorování dále dobsony 254/1200, 305/1500 a 400/2000.

Web Jizerské oblasti tmavé oblohy.

Autobusová doprava na Astronomický den na Jizerce je zajištěna na trase Kořenov, nádraží ČD – Kořenov, Příchovice, motorest (na hlavní silnici u obchodu) – Polubný, kostel – Jizerka, Panský dům. Autobus je označen SKIBUS REJDICE a logem Jizerské oblasti tmavé oblohy. Odjezdy z Kořenova (nádraží ČD) na Jizerku v 11:30, 14:00, 16:00, 18:00 a 19:10. Odjezdy z Jizerky do Kořenova (nádraží ČD) ve 13:30, 15:30, 17:30 a 18:20. Po nočním pozorování odjíždí autobus ve 23:30 (24:00) až do Jablonce nad Nisou a zastavuje podle potřeby na znamení na zastávkách hromadné dopravy. Na tento noční autobus  navazuje v Jablonci tramvaj do Liberce, která odjíždí z Tyršových sadů v 0:20 nebo v 1:15. Jízdné dle platných tarifů.