Měsíc pomalu ustupuje z noční oblohy, dubnový nov se tedy blíží. Počasí stále přeje, tak tu máme znovu pravidelný stručný kometární přehled. V dosahu malých kukátek s průměrem objektivu do půl metru je hned osm pěkných kousků, jak jsme se mohli sami přesvědčit minulou noc na Jizerce. Pojďme se tedy podívat, co můžeme v těchto dnech pozorovat.
Začátek dubna přinesl zprávy o slábnutí komety C/2019 Y4 (ATLAS). Zrovna u této je to mrzuté, protože slibovala zajímavou kometu v polovině května a s tímto se můžeme tedy, zase, rozlučit. Snímky pořízené 8. dubna v Jablonci a 9. dubna na Kopanině jasně dokazují to, co už víme ze světa – okolí jádra komety se protáhlo a nemá tak výrazný jasný střed, jako ještě kolem 25. března.
8. a 9. dubna ale nastalo ještě relativně blízké setkání komety C/2019 Y1 (ATLAS) a C/2018 N2 (ASASSN). Obě se nacházejí u hvězdy Schedar v Kasijopeji. Zatímco slabá ASASSN je na hranici viditelnosti okem (zatím, protože za soumraku a s vycházejícícm Měsícem po úplňku nebylo dost tmy), kometa Y1 ATLAS příjemně překvapuje, respektive potvrzuje dřívější pozorování, že jde o relativně jasnou a snadno viditelnou kometu. Na fotkách má krátký prachový ohon. Taková menší a trošku slabší Y4 z před několika týdnů.
Stálicí oblohy a velmi pěknou kometou zůstává také C/2017 T2 (PanSTARRS). I tu jsme pozorovali a přinášíme její snímek.
Pojedem. Kdoví, kdy to zas půjde. Řekl Roman a vyrazili jsme na Bulovku. Jak prorocká byla jeho slova jsem ještě netušil. Něco na mě pak ale vlezlo a tak jsem zůstal následujících 14 dní doma. Ne kvůli koronaviru, naštěstí. A tak když už je lépe, vrhnul jsem se alespoň na zpracování fotek z 14. března. Byla to tu noc úroda.
Fáze Měsíce pomalu ubývá a hezkých jasných nocí pro změnu postupně přibývá, tak je načase se podívat, co se děje na kometárním nebi, abychom věděli, co můžeme kolem březnového novu (24. 3.) pozorovat. S potěšením mohu konstatovat, že je konečně k mání hned několik jasných kometek. Které to jsou?
Únorové novoluní zrovna moc kvalitních jasných nocí nepřineslo, ale i tak se podařilo něco málo napozorovat, aby se z toho dalo sepsat tradiční kometární okénko. S potěšením mohu konstatovat, že máme na obloze hned tři pěkné jasné binokulární vlasatice a k tomu pár dalších hezkých kousků pro malá kukátka. Které že to jsou? Čtěte dál…
Jedna z nejlepších nocí na Rozdrože byla střídána druhou. Ta přišla v noci ze soboty na neděli (25. / 26. ledna 2020) Kromě směru k Jelenie Góře bylo v jednu chvíli zataženo skoro všude a tak obloha pěkně ztmavla a hodnoty širokoúhlého SQM dosahovaly na zimu neuvěřitelných hodnot až 21.50. Využili jsme tuto noc k pozorování špeků i protřelých objektů noční oblohy a tak jsme se dostali postupně do stádia, kdy kolega hlásil, ať jdeme do 40 cm dobsona kouknout na „hvězdu večera“, aby ji následně vystřídala jiná, ale jak psal Ladin na fóru, vše vyvrcholilo pozorování M51, na kterou jsme neváhali vytáhnout již odjíždějícího Aleše. Já jsem si pro radost cvakl kometu C/2017 T2 (PanSTARRS) přes newtona a zkusil i pár dalších objektů, které jsme pozorovali.
První měsíc nového roku je ve znamení loučení se starými známými a vítáním nových kousků. Ze záznamů v mém nočním deníčku za posledních pár pěkných nocí opět vybírám, co se dá pozorovat nyní kolem lednového novu. Pravidelné kometární okénko je zde!
Nejen v Jablonci, ale i kousek od Jablonce se tu noc na Nový rok blbnulo. V podstatě každý z aktivních členů KaLu zrovna něco dělal. Dva dokumentovali tmu na Liberecku a v Jizerkách, Roman fotil doma na dvorku, Aleš byl zrovna v Turnově na hvězdárně a Vic doma tak říkajíc za komínem. Já jsem tedy potřeboval otestovat montáž Vixen Polarie na stativu s klínovou hlavou. Kromě toho byl v plánu test únosnosti CG5 GT s dvacítkou Orion CT8 v karbonu. Nutno předeslat, že oba testy byly úspěšné, takže to byl příjemný začátek roku. Ale nejdřív ještě zpět ke klukům, co jeli mimo jiné do Jizerek. Jejich celooblohovka z Rozdroze dokumentuje jednak to, že noc to byla celkem pěkná, ale také fakt, že se ani v zenitu neobejdeme bez světelného znečištění. Naštěstí je obloha stále dost tmavá, aby nám dělala radost. Snímáno Sigmou 2,8/4,5 mm (expozice 10 min, ISO 400, f3,5), foto: Martin Mašek.