Astronomické události

Měsíc se blíží v první dekádě k novu. V pondělí 3. září nad ránem projde kolem hvězdy Aldebaran v Býku. V pátek 7. září těsně míjí deltu Cancri, tečný zákryt žel vychází někam na pomezí sever Itálie, Slovinsko. Nedaleko však bude i hvězdokupa M 44, Jesličky. 8. září už z něj na ranní obloze bude jen tenký srpek a ještě o 9 stupňů níže bude Merkur s jasností kolem –1 mag. 9. září ráno už bude jen 14,5 hodiny před novem, ale to by vyžadovalo k jeho spatření extrémní podmínky. Ráno pak bude vidět také zvířetníkové světlo. Tečného zákrytu gamy Capricorni se můžeme dočkat 21. září večer. Pokud jde o Venuši, ta je večer již tak nízko, že je třeba ji hledat už ve dne, což nebude těžké, dosahuje maximálního jasu. Jupiter by měl jít v září vyhledat, ale jen velmi nízko na jihozápadě. Ani Saturn a Mars nejsou vysoko, ale od soumraku okupují oblast kolem jižního obzoru. Vzhledem k tomu, že 7. září už se dočkáme opozice Neptunu, je jasné, že noc patří také velkým vzdáleným planetám. Uran je vidět o něco později v Beranu. Závěrem měsíce se Měsíc opět dostane do oblasti Hyád a přiblíží se Aldebaranu. Kromě jasných objektů určitě nevynechte některou z komet. Nejzajímavější je kometa 21P/Giacobini-Zinner, jejíž vyhledávací mapku máte na druhé straně mapky oblohy. Kometu čeká několik setkání s pěknými deep-sky objekty. Mapka ke stažení v PDF.

Náš tradiční seriál s mapkou ke stažení v PDF dospěl k osmému dílu roku 2018. Stále můžeme pozorovat všechny planety. Venuše už je za soumraku nízko, je proto lepší ji hledat už ve dne, nebo kolem západu Slunce. Ani s Jupiterem už to není tak slavné, ale nějaké ty pásy v atmosféře, měsíčky a při troše štěstí i Velká červená skvrna se ještě zahlédnout dá. Nádherný je nyní po setmění Saturn. Ze všech planet je vlastně nyní nejvýše. Mars je po opozici viditelný celou noc a je velice jasný. Pozorování detailů stále kazí bouře, i když slábnoucí, a v našich šířkách i nízká výška nad obzorem. Vzdálený Neptun je ve Vodnáři a proto je dobře vidět kolem půlnoci a postupně až do rána, kdy se vysoko vyhoupne i Uran v Rybách. Koncem srpna se na ranní obloze objeví i Merkur. Kdo rád pozoruje meteory, letos bude mít žně, protože na maximum Perseid kolem 12. srpna připadá téměř přesně nov, Měsíc tedy nebude pozorování rušit. Hned po polovině sprna nastanou další konjunkce Měsíce s večerními planetami. Na 18. srpen připadá zákryt relativně slabší hvězdy 49 Librae Měsícem. Hvězda zaleze za neosvětlenou stranu kolem tři čtvrti na deset letního času a objeví se zpoza osvětlené poloviny kolem 22:55 SELČ.

Tradiční mapka ve formátu PDF je opět tady. Červenec 2018 začíná těsně po úplňku. Obloha nabízí zajímavé představení planet, neboť večer je vidět dobře Venuše (9. a 10. 7. v konjunkci s Regulem) a Jupiter, celou noc potom Saturn a v opozici už se ocitne i Mars. Nad ránem se zlepšuje viditelnost Neptunu s Uranem. Merkur bude navíc 12. července v největší východní elongaci, což vybízí k jeho vyhledání ve dne. Nízko nad jihem je také Pluto a jako zástupce jasnějších těles nezapomínejme ani na asteroid Vesta. V polovině července nastanou tmavé bezměsíčné noci a pak několik konjunkcí Měsíce s planetami, ale z druhé poloviny měsíce vysoko vyniká úkaz nad jiné mimořádný – nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století. Připadá na noc z 27. na 28. 7. a vracíme se k němu i na druhé straně mapky. Koncem července už také začínají více létat meteory několika letních rojů, ale o těch více až v srpnu, kdy chystáme také naši akci Den a noc na Jizerce (12. 8. 2018).

Tisková verze mapky na červen je tu. Měsíc v období kolem poslední čtvrti putuje ranní a dopolední oblohou, kde mu dělají společnost i planety Saturn a Mars. Planeta s prstenci však už bude vidět prakticky celou noc, byť velmi nízko nad obzorem, protože 27. června bude v opozici se Sluncem. Mars je zatím spíše objektem ranní oblohy, kdy vystupuje nejvýše, ale s tím, jak se už hodně přiblížil Zemi, začínají být pěkně vidět detaily na jeho povrchu. Večerní obloze vládnou stále Venuše (20. 6. bude v Jesličkách) a nyní už i Jupiter. V polovině června nastává tradiční období pozorování objektů vzdáleného vesmíru, protože Měsíc je v novu, ale tentokrát to bude s pachutí toho, že nenastává úplná tma, astronomická noc. Poté co Měsíc projde první čtvrtí, dostane se opět 23. 6. do konjunkce s Jupiterem a 30. 6. se Saturnem. Červen je také tradičně měsícem výskytu nočních svítících oblak, ta by se nízko nad severem mohla objevit již v první dekádě, stačí to zkoušet asi hodinu po západu Slunce nebo podobně nad ránem.

Zas je tu jaro je tu, lidi šílí, líbaj se jak o život navzájem. Tohle známe, zas tu máme, Máj ten divnej měsíc. Ať žije Petřín!

Měsíc po úplňku minul Jupiter a už si to na obloze pílí k Saturnu s Marsem, tudíž bude vidět na ranní obloze. Letošní Éta Aquaridy jím budou trochu rušeny, ale kdo chce spatřit částice Halleyovy komety, kterak zanikají v atmosféře, může se podívat nad ránem kolem 6. května. Jupiter je vidět celou noc, 9. května bude v opozici se Sluncem. Měsíc zůstane po polovině dubna skryt, protože je nízko a projde novem. Zajímavá bude jeho konjunkce s Venuší 17. května večer. Vzdálenost mezi nimi bude 6°. 20./21. května prochází Venuše nad hvězdokupou M 35 v Blížencích. První čtvrť Měsíce uvidíme 22. května a 27. bude dorůstat k úplňku a setká se s Jupiterem. Mapku v PDF připravil Aleš Majer.

Merkur už zmizel z večerní oblohy a začíná v dubnu konjunkcí se Sluncem. Venuše zůstává jasnou Večernicí. Mars a Saturn se potkávají nad ránem. Najdeme je velmi nízko ve Střelci nedaleko útvaru hvězd „čajová konvice“. Jupiter je nad jihem už před třetí hodinou ranní, ale zůstává také dost nízko ve Váhách. V první dekádě můžeme zkusit několik zákrytů hvězd Měsícem, vesměs nad ránem, protože v polovině dubna nastává nov. Na 22. duben připadá tradiční maximum meteorického roje Lyrid, letos tedy nebudou rušeny svitem Měsíce. Pěkná konjunkce hvězdy Regulus ze Lva s Měsícem se odehraje 24. dubna.  Západní elongace (ranní viditelnost) Merkuru na přelomu dubna a května pak nebude moc výhodná a uvádíme ji spíš pro zajímavost. Mapka v PDF.

Březen 2018 začíná pěkně zostra chladným počasím, ale zase bylo celkem jasno a tak to vybízelo k pozorování Merkuru a Venuše hned po západu Slunce. Elongace Merkuru vychází až na 15. březen, a i když bude planeta trochu slábnout, bohatě to vynahradí její výška, takže ji zkuste večer najít. Venuše bude kolem 4. března blízko Merkuru, ale později až do 21. března bude na obloze níže. Měsíc se v první polovině března jeví spíše na ranní obloze. 7. března mine Jupiter, 10. a 11. bude poblíž Marsu a Saturnu. Pak se přesune na oblohu večerní, kde se setká 18. března s Venuší a Merkurem. 22. března prochází dorůstající Měsíc Hyádami. V noci ze 24. na 25. března přeběhnou kotouček Jupiteru dva stíny jeho měsíčků.

Nezapomeňte se také podívat 18. 3. od 20 hodin na dokument o dr. Jiřím Grygarovi na TV Prima. A hodně radosti nám v noci na 25. března jistě udělá změna času na letní středoevropský. Posun hodinek ve dvě na třetí hodinu ranní.

PDF verze mapky.

Únor 2018 začal konjunkcí Měsíce s Regulem. My se však podíváme spíše ráno 7. 2. na jeho konjunkci s Jupiterem. V polovině února nastane částečné zatmění Slunce, ovšem od nás neviditelné. Poslední dekáda přinese zákryty hvězd Měsícem, především Aldebaranu. PDF verze na kliknutí.