Astronomické události

Fáze Měsíce jsou nyní rozprostřeny tak, že začátek a konec března připadá na období kolem novu a úplněk nastane uprostřed. To zajímá především pozorovatele komet. Zatímco večerní viditelnost 2P pomalu končí a 45P slábne, další dvě komety 41P a C/2015 V2 budou dobře viditelné i v následujícím období. 4. března projde Měsíc Hyády a zakryje gammu Tauri. Z večerní oblohy bude postupně mizet Venuše a bude z ní hezký srpek. Naopak na konci března začne večer vylézat Merkur. Stále můžeme pozorovat Mars a Jupiter už vylézá i v první polovině noci. Saturn je vidět stále pouze ráno. Jaro letos začíná standardně 20. března a na konci měsíce doporučujeme koukat po zvířetníkovém světle nebo si udělat celonoční Messiérovský maratón. Mapku v PDF stahujte zde.

Tak tentokráte rovnou upozorňujeme v úvodu, že stahovat v PDF můžete jednak mapku jako obvykle, ale zároveň ještě speciální přílohu s detailní mapkou poloh komety 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Tato kometa s jasností mezi 6 a 7 mag totiž ozdobí naši oblohu. Zprvu bude vidět pouze ráno a doporučujeme tedy neotálet, později bude vadit Měsíc. Její viditelnost se naopak zlepší večer po úplňku. Mezitím se odehrává divadlo na večerní obloze, kde trůní jasná Venuše a slabší Mars. K nim se dorůstající Měsíc přidá již 31. ledna. Začátkem února tu máme také příležitost spatřil Lunar X (3. 2. večer) a několik zákrytů hvězd Měsícem (nejzajímavější jsou 5. 2. v Hyádách včetně přiblížení k Aldebaranu). V polovině února se dá pozorovat seskupení Jupiteru, Spiky a Měsíce. Kromě Jupiteru tu máme nad ránem i Saturn. Konec února nabídne setkání Marsu s Uranem a snad i zjasňující kometu 2P/Encke.

Mapka oblohy, kterou připravuje Aleš Majer, nemůže chybět ani o novoročním svátečním dni. V lednu zahajujeme konjunkcí Marsu s Neptunem, přičemž na obloze bude i dorůstající Měsíc a večer září výrazná Venuše. Ráno je perfektně vidět Jupiter. Maximum Kvadrantid přichází letos poměrně nevhod, navíc hrozí špatné počasí. Pokud nás čtou i pozorovatelé z Ameriky, mají ideální šanci je pozorovat 3. ledna nad ránem. Měsíc po první čtvrti zakrývá 7. ledna večer jasnější hvězdu 87 Ceti (4,3 mag). Na 12. leden připadá úplněk i největší elongace Venuše, která bude navíc jen 0,4° od Neptunu. 15. ledna si povšimněme Měsíce u hvězdy Regulus ve Lvu. Elongace Merkuru je pro nás vzhledem ke sklonu ekliptika po ránu poměrně problematická, ačkoli Merkur bude mít lehce zápornou magnitudu. Na začátku ledna ještě nabídne večerní i ranní obloha dvě jasnější komety, 45P a U1 NEOWISE, ale zajímavější bude až únor. Polohy komet najdete z druhé strany mapky. Koncem ledna se ještě večer setkáme se srpkem Měsíce. Mapku v PDF stahujte zde.

Prosinec nabízí nejdelší noci roku a tak pokud bude hezky, určitě si najděte čas na chvilky pod hvězdami. Večer už za soumraku si na jihozápadě všimneme velmi jasné Venuše a dále k jihu je také Mars. Ráno je vysoko Jupiter a jeho viditelnost pomalu připadá na celou druhou polovinu noci. Merkur je sice v první polovině prosince v elongaci, ale není příliš jasný a není ani moc vysoko na jihozápadě. Škoda, že letos připadá úplněk na 14. prosinec, neboť tento den bývá také maximum meteorického roje Geminid. Poslední možnost dívat se ráno na tyto pěkné meteory ještě na bezměsíčné obloze bude asi 12. 12. A pokud jde o úplněk, nebude jen tak ledajaký. Půjde v podstatě o superúplněk. Bude sice asi o 2000 km dál, než v listopadu, ale zase bude dokonce o něco jasnější, než ten listopadový, protože fáze přesného úplňku připadne přesně na naši noc (14. 12. v 1:06 SEČ).

Z dalších úkazů ještě zmiňme zákryty hvězd v Hyádách z 12. na 13. prosince (první ještě před půlnocí, další bohužel až kolem tří ráno). Přiblížení k Aldebaranu vychází až doslova na ráno 13. 12., kdy bude Měsíc zapadat. Pro zajímavost u nás na severu nastává zákryt Aldebaranu v 5:29 SEČ, kdy je Měsíc asi 0,5° nad obzorem, takže z vysokého kopce je za ideálního počasí tento úkaz reálně viditelný. Na konci prosince se dostanou do blízké konjunkce Mars a Neptun. Přiblížení připadá na Silvestra. Mapa je k dispozici v PDF jako obvykle. Na její druhé straně jsou další podrobnosti k uvedeným úkazům a navíc i něco pro nadšené pozorovatele – kvasar CTA 102 (4C 11.69). Děkujeme Alešovi.

Úvodem k listopadové mapce tu máme upozornění na Novu Sagitarii, které se podrobně věnuje pasáž na druhé straně mapky. Podle názvu je zřejmé, že jde o novou hvězdu v souhvězdí Střelce, která bude nyní postupně slábnout. Mnohem snáze dostupnými objekty jsou planety. Na začátku listopadu máme u sebe Venuši a Saturn. Více k jihu je také Mars. Všechny planety jsou večer nízko na jihozápadě. Ráno je stále výše nad obzorem Jupiter. Slabší Uran a Neptun jsou vidět již od setmění a poté po velkou část noci. Úplňkový Měsíc v polovině listopadu nám nejspíš připomene, že ani letos nebude mít cenu hledat na obloze nějaké ty meteory z roje Leonid. Mnohem lepší šance bude již kolem 5. listopadu, kdy bývá zvýšená aktivita Taurid. Často bývají k vidění i pády jasných bolidů. Mapka ke stažení v pdf.

Z planet spatříme na večerní obloze nízko nad jihozápadem jasnou Venuši a o poznání slabší Saturn. Koncem měsíce se Venuše blíží k Saturnu a 29. 10. jsou v konjunkci. Nedaleko ve Střelci nalezneme i načervenalý Mars. Neptun s Uranem jsou na obloze celou noc (Neptun kromě jitra) a vyhledat je můžete podle mapek uveřejněných v zářijovém čísle. Jupiter se po zářijové konjunkci se Sluncem objeví na ranní obloze a 11. 10. se za rozbřesku potká s Merkurem.

V průběhu měsíce má maximum několik meteorických rojů z nichž nejvýraznější jsou Orionidy. Jsou způsobeny proudem částic, který za sebou zanechává Halleyova kometa. Tímto proudem meteoroidů Země prochází přibližně mezi 16. a 26. říjnem. Nejhustší částí prochází každoročně kolem 21. října, kdy maximální zenitová frekvence dosahuje 20–30 meteorů za hodinu. Měsíc je tou dobou v poslední čtvrti.

Mapku nabízíme jako tradičně ke stažení v PDF.

Léto pomalu končí (rovnodennost 22. 9.), ale nás doufejme čeká mnoho krásných zářijových nocí. Měsíc bude zpočátku narůstat do úplňku, který nastává 16. 9. Konec září bude ve znamení tmavých bezměsíčných nocí. Planeta Jupiter zmizela ve sluneční záři. Venuše se na západě ještě zvečera drží a na jihozápadě jsou stále nízko také Mars a Saturn. Celou noc můžeme pozorovat Uran s Neptunem (nejvzdálenější planeta má opozici se Sluncem už 2. 9.). 15. září nastává zajímavý, ale obtížně viditelný úkaz. Měsíc zakryje Neptun. Pro velký rozdíl jasu bude třeba použít velké zvětšení a i tak není jisté, zda bude planeta u úplňku vidět. O den později, 16. 9. nastává průchod Měsíce polostínem Země. Jeden konec úplňku trochu potmavne. Doporučujeme zaznamenat a porovnat fotograficky. 21. 9. prochází Měsíc v Býku poblíž jasného Aldebaranu a zakrývá slabší hvězdy 91, 92 Tau. Ráno bude pěkně vidět zvířetníkové světlo a ke konci září se k němu přidá i Merkur.

Mapku nabízíme jako tradičně ke stažení v PDF. Druhá strana je věnována planetám i zatmění Měsíce a také zde najdete tip na výlet do Německa, který se rozhodně vyplatí.

Srpen začíná Měsícem v novu, což je výzva pozorovatelům deep-sky, stejně jako obdivovatelům meteorického roje Perseid. Maximum roje nastává 12. srpna. V druhé polovině noci bude možné pozorovat na bezměsíčné obloze. Možná se dočkáme i více meteorů, než obvykle. Na večerní obloze jsou hned po západu Slunce pozorovatelné všechny jasné planety. Nejblíže Slunci je Venuše, která mine 5. srpna Regula ve Lvu. Kousek dál je Merkur a nejlépe je večer vidět trojice Jupiter, Mars a Saturn. V druhé polovině noci jsou viditelné planety Neptun a Uran. 19. srpna nám Měsíc nabídne zákryt relativně jasné hvězdy fí Aqr (4,2 mag). Nevýhodou je, že Měsíc bude v úplňku. Hvězda se skryje na chvíli kolem půlnoci. Na konci srpna nás čeká těsné setkání Venuše a Jupiteru a Mars se zase dostane relativně blízko hvězdě Antares a nad nimi bude ještě Saturn. Všechny konjunkce najdete rozkresleny na druhé straně mapky. Užijte si zbytek léta a na konci nás čeká opět tmavá bezměsíčná obloha. Mapa ke stažení v PDF.