Astronomické události

Květnovou oblohu zdobí především planeta Jupiter. Mars je jen nízko na severozápadě, Venuše ráno nízko na východě a Saturn je sice v druhé polovině noci kolem jihu, ale jen do 20° výšky. První dekáda je ovlivněna dorůstajícím Měsícem. Pozorovatel komet si tedy musí pospíšit v prvních květnových dnech, nebo v druhé polovině měsíce. K vidění jsou stále především kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a C/2015 V2 (Johnson). Právě druhá jmenovaná bude asi nejhezčí a mapku k vyhledání komety najdete na druhé straně. Začátkem května (kolem 5.), celkem příhodně na ranní bezměsíčné obloze, vrcholí maximum roje Eta Aquarid. Jde o částice Halleyovy komety. Nevýhodou je, že k pozorování je třeba počkat a radiant je nízko nad obzorem. Spatřené počty meteorů proto bývají od pěti do deseti za hodinu. Na konci května nezapomeňte na dvojitý úkaz stínů měsíčků na povrchu Jupiteru. Mapka v PDF ke stažení.

Začátek dubna přináší ve světě planet elongaci Merkuru, který je stále ještě vysoko na západě večer a dále opozici Jupiteru, který je tím pádem vidět celou noc a zlepšuje se i jeho večerní viditelnost. Mars zůstává večer relativně nízko nad západem. Venuše se stěhuje na ranní oblohu. Stále platí, že Saturn je se svítáním nad jihem. Hlavním objektem zájmu jsou komety. 41P je velmi vysoko s jasností 6 až 7 mag rozhodně stojí za skouknutí (podrobná mapka na druhé straně). Vysoko v Herkulovi je také C/2015 V2 (Johnson). Relativně hodně komet se sešlo i ráno, ať už nečekaně jasná C/2017 E4 (Lovejoy) nebo pěkná, ale u nás nízko viditelná C/2015 ER61 (PanSTARRS). Na komety je však třeba vyrazit hned na začátku dubna, nebo až ke konci měsíce. Úplněk připadá na 11. 4. Jestli bude letos padat dost Lyrid by se teoreticky dalo ověřit, bude bezměsíčná víkendová noc. Na úplném konci dubna už bude na ranní obloze nádherná Jitřenka (Venuše v nejvyšším lesku) a Měsíc zakryje hvězdu Aldebaran, tentokrát ovšem na večerní obloze doslova kolem západu Slunce. Snad nám vyjde počasí. Stahujte mapku v PDF.

Aleš Majer

Fáze Měsíce jsou nyní rozprostřeny tak, že začátek a konec března připadá na období kolem novu a úplněk nastane uprostřed. To zajímá především pozorovatele komet. Zatímco večerní viditelnost 2P pomalu končí a 45P slábne, další dvě komety 41P a C/2015 V2 budou dobře viditelné i v následujícím období. 4. března projde Měsíc Hyády a zakryje gammu Tauri. Z večerní oblohy bude postupně mizet Venuše a bude z ní hezký srpek. Naopak na konci března začne večer vylézat Merkur. Stále můžeme pozorovat Mars a Jupiter už vylézá i v první polovině noci. Saturn je vidět stále pouze ráno. Jaro letos začíná standardně 20. března a na konci měsíce doporučujeme koukat po zvířetníkovém světle nebo si udělat celonoční Messiérovský maratón. Mapku v PDF stahujte zde.

Tak tentokráte rovnou upozorňujeme v úvodu, že stahovat v PDF můžete jednak mapku jako obvykle, ale zároveň ještě speciální přílohu s detailní mapkou poloh komety 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Tato kometa s jasností mezi 6 a 7 mag totiž ozdobí naši oblohu. Zprvu bude vidět pouze ráno a doporučujeme tedy neotálet, později bude vadit Měsíc. Její viditelnost se naopak zlepší večer po úplňku. Mezitím se odehrává divadlo na večerní obloze, kde trůní jasná Venuše a slabší Mars. K nim se dorůstající Měsíc přidá již 31. ledna. Začátkem února tu máme také příležitost spatřil Lunar X (3. 2. večer) a několik zákrytů hvězd Měsícem (nejzajímavější jsou 5. 2. v Hyádách včetně přiblížení k Aldebaranu). V polovině února se dá pozorovat seskupení Jupiteru, Spiky a Měsíce. Kromě Jupiteru tu máme nad ránem i Saturn. Konec února nabídne setkání Marsu s Uranem a snad i zjasňující kometu 2P/Encke.

Mapka oblohy, kterou připravuje Aleš Majer, nemůže chybět ani o novoročním svátečním dni. V lednu zahajujeme konjunkcí Marsu s Neptunem, přičemž na obloze bude i dorůstající Měsíc a večer září výrazná Venuše. Ráno je perfektně vidět Jupiter. Maximum Kvadrantid přichází letos poměrně nevhod, navíc hrozí špatné počasí. Pokud nás čtou i pozorovatelé z Ameriky, mají ideální šanci je pozorovat 3. ledna nad ránem. Měsíc po první čtvrti zakrývá 7. ledna večer jasnější hvězdu 87 Ceti (4,3 mag). Na 12. leden připadá úplněk i největší elongace Venuše, která bude navíc jen 0,4° od Neptunu. 15. ledna si povšimněme Měsíce u hvězdy Regulus ve Lvu. Elongace Merkuru je pro nás vzhledem ke sklonu ekliptika po ránu poměrně problematická, ačkoli Merkur bude mít lehce zápornou magnitudu. Na začátku ledna ještě nabídne večerní i ranní obloha dvě jasnější komety, 45P a U1 NEOWISE, ale zajímavější bude až únor. Polohy komet najdete z druhé strany mapky. Koncem ledna se ještě večer setkáme se srpkem Měsíce. Mapku v PDF stahujte zde.

Prosinec nabízí nejdelší noci roku a tak pokud bude hezky, určitě si najděte čas na chvilky pod hvězdami. Večer už za soumraku si na jihozápadě všimneme velmi jasné Venuše a dále k jihu je také Mars. Ráno je vysoko Jupiter a jeho viditelnost pomalu připadá na celou druhou polovinu noci. Merkur je sice v první polovině prosince v elongaci, ale není příliš jasný a není ani moc vysoko na jihozápadě. Škoda, že letos připadá úplněk na 14. prosinec, neboť tento den bývá také maximum meteorického roje Geminid. Poslední možnost dívat se ráno na tyto pěkné meteory ještě na bezměsíčné obloze bude asi 12. 12. A pokud jde o úplněk, nebude jen tak ledajaký. Půjde v podstatě o superúplněk. Bude sice asi o 2000 km dál, než v listopadu, ale zase bude dokonce o něco jasnější, než ten listopadový, protože fáze přesného úplňku připadne přesně na naši noc (14. 12. v 1:06 SEČ).

Z dalších úkazů ještě zmiňme zákryty hvězd v Hyádách z 12. na 13. prosince (první ještě před půlnocí, další bohužel až kolem tří ráno). Přiblížení k Aldebaranu vychází až doslova na ráno 13. 12., kdy bude Měsíc zapadat. Pro zajímavost u nás na severu nastává zákryt Aldebaranu v 5:29 SEČ, kdy je Měsíc asi 0,5° nad obzorem, takže z vysokého kopce je za ideálního počasí tento úkaz reálně viditelný. Na konci prosince se dostanou do blízké konjunkce Mars a Neptun. Přiblížení připadá na Silvestra. Mapa je k dispozici v PDF jako obvykle. Na její druhé straně jsou další podrobnosti k uvedeným úkazům a navíc i něco pro nadšené pozorovatele – kvasar CTA 102 (4C 11.69). Děkujeme Alešovi.

Úvodem k listopadové mapce tu máme upozornění na Novu Sagitarii, které se podrobně věnuje pasáž na druhé straně mapky. Podle názvu je zřejmé, že jde o novou hvězdu v souhvězdí Střelce, která bude nyní postupně slábnout. Mnohem snáze dostupnými objekty jsou planety. Na začátku listopadu máme u sebe Venuši a Saturn. Více k jihu je také Mars. Všechny planety jsou večer nízko na jihozápadě. Ráno je stále výše nad obzorem Jupiter. Slabší Uran a Neptun jsou vidět již od setmění a poté po velkou část noci. Úplňkový Měsíc v polovině listopadu nám nejspíš připomene, že ani letos nebude mít cenu hledat na obloze nějaké ty meteory z roje Leonid. Mnohem lepší šance bude již kolem 5. listopadu, kdy bývá zvýšená aktivita Taurid. Často bývají k vidění i pády jasných bolidů. Mapka ke stažení v pdf.

Z planet spatříme na večerní obloze nízko nad jihozápadem jasnou Venuši a o poznání slabší Saturn. Koncem měsíce se Venuše blíží k Saturnu a 29. 10. jsou v konjunkci. Nedaleko ve Střelci nalezneme i načervenalý Mars. Neptun s Uranem jsou na obloze celou noc (Neptun kromě jitra) a vyhledat je můžete podle mapek uveřejněných v zářijovém čísle. Jupiter se po zářijové konjunkci se Sluncem objeví na ranní obloze a 11. 10. se za rozbřesku potká s Merkurem.

V průběhu měsíce má maximum několik meteorických rojů z nichž nejvýraznější jsou Orionidy. Jsou způsobeny proudem částic, který za sebou zanechává Halleyova kometa. Tímto proudem meteoroidů Země prochází přibližně mezi 16. a 26. říjnem. Nejhustší částí prochází každoročně kolem 21. října, kdy maximální zenitová frekvence dosahuje 20–30 meteorů za hodinu. Měsíc je tou dobou v poslední čtvrti.

Mapku nabízíme jako tradičně ke stažení v PDF.