Astronomické události

První dekáda patří Měsíci dorůstajícímu k úplňku. Poté budeme moci hledat dobře Uran, který je kolem opozice se Sluncem. Zajímavé úkazy se odehrají mimo hledáčky našich dalekohledů. Na jižní polokouli (např. Nový Zéland) uvidí úplné zatmění Měsíce a u Marsu se v těsné blízkosti vyskytne kometa Sidding Spring. Tato událost, která nastane 19. října,  je velmi výjimečnou příležitostí, kdy kosmické sondy budou moci studovat dlouhoperiodickou kometu ze vzdálenosti jen několik set tisíc kilometrů. A to vše jen díky souhře nebeské mechaniky. Pro nás pozorovatele je příhodné období kolem 22. října, kdy nastává maximum oblíbeného meteorického roje Orionid, částic Halleyovy komety. Výhodné je, že Měsíc bude zároveň poblíž novu. Viditelnost planet není ideální. Merkur se pohybuje poblíž Slunce, Venuše k němu rychle směřuje a bude v horní konjunkci, Mars a Saturn na večerní obloze téměř nejdou pozorovat a tak nám zbývají Neptun a Uran v první polovině noci nebo Jupiter ráno. Zvláště podmínky k pozorování největší planety se rychle zlepšují a vyplatí se si na Jupiter ráno za svítání pohlídat dobrý seeing. Doufejme, že 25. října večer nám vyjde počasí na pozorování zákrytu Saturnu Měsícem.

Mapu od Aleše stahujte jako obvykle v PDF.

Léto pomalu končí, ale všichni věříme, že v období Babího léta bude ještě dost co pozorovat. Zářijový úplněk vychází na první dekádu a bude skoro tak velký, jako ten srpnový. Večer končí viditelnost planet Mars a Saturn. 5. a 6. září se Venuše protáhne nejblíže kolem Regula ve Lvu, to bude ale jen před šestou ranní. 10. září večer bude sice Měsíc po úplňku, ale bude poměrně blízko planetě Uran, tak jej můžete zkusit vyhledat. Se začátkem podzimu bude Měsíc v novu. Za zmínku stojí rozhodně také kometa C/2014 E2 (Jacques), která se přesune do Labutě. Její vyhledávací mapku najdete na druhé straně mapy od Aleše Majera, kterou jako obvykle můžete stahovat v PDF.

Z úkazů v srpnu nemůže chybět upozornění na bohatý roj Perseid, který mívá statisticky také nejvíce jasných meteorů. To nás může zachránit letos, kdy bude meteory silně rušit svit Měsíce. Zato se na něj ale zaměřte 10. srpna, kdy nastává letošní největší úplněk.

Z úkazů mimo oblohu můžeme doporučit sondu Rosetta, která se začátkem srpna dostává na oběžnou dráhu kolem komety 67P.

Večer končí viditelnost planet Mars a Saturn, tak se především na „pána prstenů“ podívejte. Ráno stále září jasná Venuše. K pozorování ráno vybízí kometa C/2014 E2 (Jacques), která se z Vozky přesouvá do Persea. Kometa je vysoko a je velmi snadno viditelná, na tmavé obloze i s náznakem ohonu. Jakmile začne rušit Měsíc, bude třeba počkat do poslední dekády srpna, kdy se kometa bude nacházet vysoko v Kasijopeji.

Mapka je jako obvykle k dispozici ke stažení v PDF včetně druhé strany, kde nechybí zmiňované zajímavé objekty k pozorování.

Máme tu začátek července a s ním nechybí pravidelná Alešova mapka ke stažení v PDF. Večer končí viditelnost Marsu a Saturn se také kloní k západu. Ráno patří Venuši a chvíli i Merkuru. Konec měsíce už přinese nějakou tu kometu. Mars se blíží k hvězdě Spica v Panně, Ceres a Vesta se navzájem míjí. Končí sezóna nočních svítících oblak (NLC).

Nabízíme další mapku na měsíc červen ke stažení ve formátu PDF. Pozorovat můžeme jednak večerní planety Jupiter, Mars a Saturn a samozřejmě i jejich přiblížení s Měsícem. Hned 3. června večer budou na Jupiteru k vidění tři stíny jeho měsíců, ale je to ještě v době, kdy je Slunce nad obzorem. V červnu by se měla také vynořit noční svítící oblaka (NLC), která budou signalizovat konec astronomických nocí. Doporučit lze také pozorování planetek Ceres či Vesta nebo komety C/2012 K1 (PanSTARRS).

Aleš Majer

Hezký sváteční den všem příznivcům astronomie. Máme tu další mapku na měsíc květen v PDF. Na obloze budou k vidění především planety. Loučíme se pomalu s Jupiterem, v ideální pozici je Mars a postupně už také Saturn. K tomu se zhruba od půlky května přidá Merkur.
Dobrou polohu k pozorování má také kometa C/2012 K1 (PanSTARRS), kterou najdeme v Honících psech a Velké Medvědici, jednodušeji pod Velkým vozem.
6. května vrcholí roj éta Aquarid, částic Halleyovy komety, a na konec května nás možná čeká nový roj s radiantem poblíž Polárky v Žirafě. Částice komety 209P/LINEAR se ale mají nejhustěji vyskytovat u Země, až když u nás bude den. Doporučujeme pozorovat kolem 23./24. května.
Květen patří také Astronomickým dnům. Na Jizerce se uvidíme 10. května a na hvězdárně v Turnově 18. května.

Aleš nezahálel a kromě Messiérova maratónu stihl dodat i další zastávku v maratónu mapek oblohy. Stahujte v PDF.
A co nás v dubnu čeká? Měsíc je nejprve těsně po novu a tak připadá úplněk na polovinu dubna. Hlavním tahákem oblohy ještě zůstává planeta Jupiter, ale postupně ji už vystřídá Mars, který je 8. dubna v opozici. Na druhé straně mapky najdete informace k Jupiterovým měsíčkům i pozorovací mapku Marsu, tentokrát je jiná a vřele ji můžeme doporučit. Saturn je zatím vidět nejlépe nad ránem. 14. až 18. dubna se postupně budou tvořit zajímavá seskupení ranních planet s Měsícem. 23. dubna ještě upozorníme na meteorický roj Lyrid, částečně rušených Měsícem a přejeme mnoho jasných a konečně i trochu teplejších nocí.

Máme tu 1. březen a s ním je tu i nová mapka pro pozorovatele od Aleše Majera. Nabízíme ji, jako obvykle, ke stažení v PDF. A co nám březen přichystal zajímavého? Měsíc uvidíme nejprve ve večerních hodinách, úplněk nastává 16. března. Stále si můžeme naplno vychutnávat Jupiter, který je vysoko v Blížencích. Druhá strana mapky už upozorňuje také na Mars, který zjasňuje, zvětšuje se průměr jeho malinkého kotoučku a začíná být vidět už kolem půlnoci. Později k ránu je nejlepší období viditelnosti planety Saturn a ráno je vidět jasná Venuše jako jitřenka. Jaro začíná 20. března a před půlnocí téhož dne vychází společně Saturn a Měsíc po úplňku v těsné dvojici jen stupeň od sebe. Ve čtvrtek 27. března dopoledne budou Venuše a Měsíc jen 2,5° od sebe. Konec března přinese opět (poněkud nesmyslně brzký) přechod na letní čas.