Astronomické události

I když jsem měl být původně 19. 11. 2012 na výročním posezení KaL, tak jsem na základě předpovědi počasí hodinu před plánovaným odjezdem do Jablonce n. N. přehodnotil priority a odjel s kolegou Mrklasem do Mařenic. Na dlouhou dobu poslední slušné počasí nám mělo dopřát otestování nového motorizovaného dobsona 400/1800, kterého je Standa šťastným majitelem. A to se také stalo. Nemá cenu zde popisovat naše nadšení, kdo měl možnost s podobným přístrojem pozorovat, tak ví, co to je mít k dispozici takové dělo!

Přidávám obrázek Jupiteru, který vznikl po zpracování krátkého videa v Registaxu. Snímáno přes okulár 9 mm Canonem 550D. S pozorováním naživo se to však nedá srovnat!

Takže věřím, že kolegové toto přijmou jako omluvenku za neúčast na posezení v Jablonci nad Nisou a uznají mi to jako jinou formu slavení!

JK

—

Nádherný popis a skvělý snímek jsou více než dostatečnou omluvenkou :-) Díky moc a gratuluji. Těším se na nějaké společné pokoukání mimo jiné s novým dobsonem. MaG

Další vydařené pozorování Jupiteru jsem absolvoval krátce po půlnoci z neděle na pondělí. Po shlédnutí sci-fi filmu 2012 v televizi jsem při venčení psů zjistil, že obloha je bez mráčku, a tak jsem se odhodlal vytáhnout na zahradu dalekohled. Tentokrát jsem se rozhodl pro pětipalcový refraktor na montáži EQ5. K eliminaci zbytkové barevné vady jsem na zenitové zrcátko našrouboval dvoupalcový filtr Baader Fringe Killer. Bezprostředně po namíření na Jupiter bylo jasné, že podmínky mi opět přejí. Seeing byl v první polovině pozorování téměř ideální – obraz se ani nehnul, později se začal chvílemi lehce rozostřovat. Používal jsem zvětšení od 170-240x. Na okraji kotoučku zrovna vystupovala GRS a tak jsem zkusil zase něco kreslit.

-am-

I když nás od místa zatmění dělí tisíce kilometrů, díky moderním technologiím a internetu můžeme tyto úkazy „pozorovat“ alespoň v přímém přenosu. Já osobně sledoval na třech PC tři různé on-line streamy a k tomu povídání na TV Noe. Potěšilo mě, že úkaz byl nakonec z většiny lokalit viditelný a úspěšné pozorování potvrdil i náš kolega Vic přímo z Austrálie – o to více se těším na jeho povídání o zatmění a jižní obloze již příští týden na Astronomickém setkání 19. 11. v Klubu Na Rampě.

Následujícího večera jsem využil tlakové výše nad střední Evropou a tím pádem jasného počasí a vyrazil pozorovat Jupiter. Jelikož jsem právě v domácí rekonvalescenci po chirurgickém zákroku, byl jsem rád, že se mi podařilo dostat 12palcový Dobson na zahradu za dům. Již letmý pohled do okuláru po krátké temperaci přístroje, nasvědčoval dobrým podmínkám. U dalekohledu namířeného na Jupiter jsem strávil asi hodinu – pozoroval jsem průchod GRS a zvlášť zajímavá je oblast v SEB, která za ní následuje. Naopak NEB je výrazně dvojitý s jemnou strukturou. Seeing byl velmi dobrý na úrovni Antoniadi II a dovolil bez problémů používat zvětšení až 300x. Nejlepší pohled byl s binokulární hlavicí při zv. 170x a 215x.

V průběhu pozorování jsem pořídil kresbu a zkusil i fotografii v primárním ohnisku prodlouženém barlowým členem na f11. Na přiložené fotografii se jedná o jeden snímek exp. 1/50 sec. při ISO 400.

Natočil jsem také krátké video, které jsem ke zpracování zaslal raději MaGovi, protože Registax není můj oblíbený software… Tak třeba z toho ještě něco vytáhne.

AM

Když jsem minule psal o pohádkové noci, nečekal jsem, že by mohla nastat noc ještě lepší. Ale na to, co jsme s Alešem zažili v Jizerských horách z 21. na 22. října 2012, určitě jen tak nezapomeneme.

Měl to být jen normální výjezd nad inverzní oblačnost za letošními Orionidami, nakonec z toho byla noc plná superlativů.

(Pokračování textu…)

Do Česka vtrhlo inverzní počasí a tak si na Liberecku připadáme spíše jako na sklonku Babího léta. Jasné dny a noci jsou na horách doprovázeny teplým a suchým počasím. To nás vyprovokovalo k výletu na oblíbené stanoviště v polském lomu. Teplota v průběhu noci klesla od 16 k 9 stupňům a zatímco na počátku se s námi loučila letní souhvězdí, ke konci jsme se oddávali typicky zimní obloze v čele s Orionem. Už samotný úvod pozorování byl úchvatný, neboť zapadající srpek Měsíce byl u obzoru pěkně deformován, což jsem narychlo zachytil, alespoň při ohnisku 85 mm.

Zapadající Měsíc 19. 10. 2012, animaci proklikněte zde.

(Pokračování textu…)

Třetím rokem jsme se sešli společně s polskými kolegy na Stogu Izerskim. Bylo to ale poprvé, kdy nepřálo počasí. Předchozí dva ročníky bylo zcela vymeteno. Přesto se nedá hovořit o neúspěchu. Stihli jsme využít techniku alespoň odpoledne a slušně navštívené byly také všechny přednášky. Přinášíme tedy alespoň obrazové vzpomínky a vězte, že má smysl si na Stog hned za našimi hranicemi někdy zajet. Je tam krásně.

3. října nastala pěkná konjunkce jasné Venuše s hvězdou Regulus v souhvězdí Lva. Tato hvězda 1. velikosti je sama o sobě dosti jasná, ale ve chvíli, kdy se nacházela jen něco přes 0,1 stupně daleko od Venuše, jejíž jas vyjadřujeme zápornou velikostí -4, byl jen nepatrným bodíkem světla v jasu Jitřenky. Lev tak měl ve svém srdci mnohem jasnější hvězdu než obvykle (arabsky Al Kalb al Asad = srdce Lva). Proto jsem neváhal nafotit si to na památku.

Na tomto panoramatickém snímku je Venuše dvakrát, protože se zrcadlí v kaluži. Snímek jsem vytvořil složením čtyř snímků nad sebou. Krajinu dobře osvítil Měsíc před poslední čtvrtí. Podzimní barvy ale udělaly své..
Další panoráma dobře ukazuje celkovou situaci na obloze. U pravého okraje se krčí Jesličky a vlevo od Lva se klenul Velký vůz.

Martin Gembec

Když se včera večer o půl jedenácté po přechodu studené fronty znenadání vyjasnilo, neměl jsem připravený žádný pozorovací plán. Po minulých nocích věnovaných například galaxiím v Pegasu, supernově v Pastýři či současným šesti nejjasnějším kometám to chtělo něco neokoukaného. (Pokračování textu…)