Potkal jsem se s Vicem a jeho blízkými a ještě nějakým nám neznámým týpkem v Meďourovi na vyhlídce nad Dalešicemi. Společně jsme sledovali, jak Slunce klouže po svahu Ještědu a cestou si povídá s kupovitými oblaky. Bylo to vizuální požitek, který doplňovaly skvrny na slunečním disku. Níže jsou snímky z videa, jeho 6x zrychlenou variantu mám na Youtube.
Předběžná domluva z pondělka na páteční pozorování se stala realitou. Pozorování Saturnu a ISS pro veřejnost proběhlo na Petříně v Jablonci nad Nisou. Po ISS a Saturnu došlo i na další deep-sky objekty (hvězdokupy, dvojhvězdy..) a pozemní cíle (televizi, okna, komíny). Závěrem jsme se chvíli podívali z větší tmy dole v Kokoníně na pár deep-sky objektů.
Fotografie Saturnu byla pořízena 20. dubna 2011 z Kokonína. Byl výjimečně dobrý seeing, kdy se planeta v okuláru prakticky nepohla. Trochu horší, ale stále velmi dobrý obraz se nabídl návštěvníkům pozorování o dva dny později. Technické údaje k fotografii jsou na astrofotky.cz.
M. Gembec, A. Majer, V. Trnka
Máme za sebou další povedené večery, kdy Slunce zapadalo za Ještědem. Jeden následoval 18. dubna hned po Astronomickém setkání v Klubu na Rampě a vidělo ho i poměrně dost lidí z řad veřejnosti a druhé pozorování 19. dubna jsme si udělali soukromě sami opět v Kokoníně. 20. dubna jsme pozorovali mezi Maršovicemi a Jistebskem. Z vyhlídky nad Dalešicemi bude nejlepší západ 24. dubna.
Výše uvedený záběr je z našeho dalšího pozorování, již čtvrtého v řadě. Tentokrát jsme byli na pomezí Maršovic směrem na Železný Brod. Bohužel zrovna tento večer bylo průzračno a tak je obraz Slunce mírně přeexponovaný. Zato chvění vzduchu bylo velmi malé. Přes velký dalekohled jsou proto patrné detaily na hotelu Ještěd i skvrny na Slunci. (Pokračování textu…)
Tak jako každoročně v posledních třech letech, i tentokrát jsme se pokusili o pozorování co nejvíce objektů Messiérova katalogu. Ideální na jejich spatření je pozdě březnový nov, proto jsme při vyjasnění z úterka na středu neváhali a vyrazili do Jizerské oblasti tmavé oblohy. Tu noc jsme si opravdu užili, neboť byl velmi klidný vzduch (nádherný Saturn) a kromě objektů Messiérova katalogu jsme viděli i řadu jiných objektů a asterismů. Zúčastnili se Honza P. (první polovinu noci), Vic a Aleš (vizuálně) a MaG (fotograficky). Níže najdete naše reporty, fotografie a zážitky.
Na začátku pozorování v plné polní (Vic u binaru 125 mm, MaG u fotosestavy, vedle Aleš a nakonec Honza u dobsona 305/1500).
Po víkendu nastane nejlepší období na pozorování Messiérovského maratónu. Pokus o pozorování co nejvíce objektů nejznámějšího katalogu bychom letos rádi absolovovali potřetí v řadě. Osobně bych pak rád opět o něco vylepšil pokus o jejich fotografování, tentokrát již velmi obtížnou metodou – dalekohledem ED80 s ruční navigací. Předloni jsme poprvé zkusili maratón ve dvojici Aleš-MaG a podařilo se v pohodě devadesát objektů. Větší počet zhatila pouze oblačnost v druhé polovině noci a nad ránem. V roce 2010 jsme vše zopakovali. Tentokrát jsme měli horší podmínky u obzoru a nad ránem vyšel Měsíc, přesto jsme překročili stovku. Používali jsme triedr, dobson 305/1500 a fotil jsem objektivem 135 mm. V jiné lokalitě se více než stovka zdařila i Vicovi s jeho monster binarem o průměru 125 mm. Rok 2011 zatím nejlépe vyšel MichaluB na Šumavě, který už pokořil stovku při svém pokusu 6. března. Z našich členů Cassi zvládl 98 objektů 9. března, ale pokazil mu to Měsíc večer a oblačnost ráno. Použil Mirandu (300 mm dobson).
Budiž tento stručný výčet připomenutím pro vás ostatní a motivací k dnům následujícím, kdy se má vyjasnit. Letos zvažujeme pozorování na Jizerce, ovšem zda kvůli večerním objektům nezačít jinde bych ještě zvážil. Pokud se budete chtít přidat, nezapomeňte se s námi zkontaktovat.
Hned po Astronomickém setkání v Klubu na Rampě jsme se vydali na blízký kopec sledovat Merkur. Měli jsme štěstí na jeho dobrou viditelnost, ačkoli vzápětí přišly oblaky.
O den později byla obloha čistá, ale ne tak průzračná. Přesto byl Merkur snadným cílem pro pozorování okem a z Bártlova vrchu se vešel do zorného pole ED80 i s Ještědem. (Pokračování textu…)
Z wikipedie:
Tučňák jizerský je vzácný endemit tučňáka císařského. Žije v ukrutných mrazech u Pešákovny na Jizerce. Spatřit ho v denních hodinách je zhola nemožné, jelikož po většinu dne spí. Vstává k večeru a po zbytek noci kouká na hvězdy, čímž se zásadně liší od svých bratranců z jižní polokoule.
Předposlední únorový týden do našich končin zavítala tlaková výše z Ruska a uhodily kruté mrazy. Rtuť teploměru v Jizerkách klesala nějakých 20 stupňů pod nulu, v mrazové kotlině na Jizerce dokonce ještě níž. Konstelace jasného počasí a Měsíce v poslední čtvrťi byla dostatečným lákadlem k tomu, abychom překonali teplotní rozdíl mezi vyhřátým domovem a mrazivou Jizerkou. V mém případě se jednalo o nějakých 50 stupňů Celsia – svůj byt vyhřívám na 22 °C, přičemž na Jizerce bylo −28 °C. Arktického dýchánku na Jizerce se zúčastnili zkušení polarníci Vic, HoPi, Cassi a moje maličkost. V době příjezdu bylo jasno, bezvětří a teplota už zmíněných −28 °C. (Pokračování textu…)
Velmi příjemné i když mrazivé setkání se uskutečnilo v Kokoníně 24. února večer. Pozorovalo se ED-čkem 80 mm, dobsonem 305 mm a později i Schmidt-Cassegrainem 150 mm. Viděli jsme krásně Jupiter, zajímavé hvězdokupy a samozřejmě nádhernou M 42 v Orionu, ale hitem večera byly přelety letadel a družic, u kterých jsme si užili mnoho zábavy.
Právě prohlížíte archív Bazar našich akcí.