Přiznám se, že spojení Messierův maraton nemám moc rád. Vždyť o žádný maraton nejde. Shlédnout co možná nejvíc objektů Messierova katalogu za jednu noc přeci není žádná vyčerpávající fuška. Pro toho, kdo se trochu orientuje, je to spíš jen taková malá procházka noční oblohou. Vždyť stačí pokoukat hodinku zvečera a hodinku nad ránem a dobrou stovku máme v kapse.
Podnikli jsme pozorovací „kometární“ večer na Jizerce. Komet bylo s pomocí velkého dobsnu vidět více, ale z těch dobře viditelných vynikly čtyři. Nádherně kondenzovaná a nejjasnější 2P/Encke, slabší, ale vysoko položena 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, slabší, ale s náznakem ohonu C/2015 V2 (Johnson) a samozřejmě obří difúzní 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková.
Pro názornost je koláž všech čtyř komet ve stejném zmenšení, aby vynikla velikost 45P. (Pokračování textu…)
31. prosinec 2016 přinesl natolik krásný večer a k tomu spoustu zajímavostí na obloze, že nešlo zůstat doma. A tak se pozoroval krásný srpek Měsíce i s popelavým svitem, Venuše, konjunkce Marsu s Neptunem, kometa 45P, vzdálený kvasar a tak dále. Vzduch byl naštěstí průzračný a zatímco v údolí silně mrzlo, na vysokých kopcích bylo večer příjemně. Níže jsou fotografie z Jablonce nad Nisou i z Černé studnice.
Na snímku je vidět trojice nejjasnějších večerních objektů: Měsíc, Venuše a nahoře i mnohem slabší Mars.
Krátkého okna do oblohy jsme 22. 11. opět využili k pohledu na tmavou noční oblohu. Využili jsme klasického stavu, kdy nad Rokytnicí v sedle Lysé a dál v Krkonoších bylo jasno, zatímco údolí zalévala nízká inverzní oblačnost. Na obloze se prohánělo jen sem tam nějaké letadlo (jaký kontrast k čilému ruchu nad Edelweiß). Během pozorování se trochu kabonilo vysokou oblačností, ale krásný zážitek to nezkazilo. Škoda jen, že ten velmi jasný bolid jsme viděli už ve 21:55 SEČ, když jsme teprve jeli skrz Rokytnici. Muselo se jednat o pozoruhodně jasný meteor s magnitudou alespoň -6, který byl v konci své dráhy patrný i přes slábnoucí oblaka. Ve ValMezu jej mají dokonce i se spektrem! SQM-L měření stoupala od 21,10 do 21,30.
Naše říjnová náplň blogu je na první pohled velmi chudá na příspěvky. Snad pod tíhou okolností, kterým vévodilo až neobvykle špatné počasí. Snad proto, že výpravy do Rakouska nám vzaly už tak dost energie na jiná pozorování. Přesto věříme, že každé takové ohlédnutí za výpravou do nadmořské výšky 2500 metrů patří mezi články, které čtenáře nějakým způsobem obohatí. Minimálně je zřejmé, že ačkoli tato vysokohorská lokalita nabízí už z povahy věci různé okolnosti pozorování, jedno má vždy společné. Tím je úžasný zážitek, který nabízí okolní příroda a především obloha nad hlavou. Nejinak tomu bylo i při naší druhé výpravě za pozorováním v noci z 29. na 30. října 2016.
Jak je vidět na čtyřech záběrech 8mm objektivem, okolní krajina a obloha je nádherná. Snímky vznikly kolem 23:45 SELČ.
(Pokračování textu…)
To, že přijíždíme s pozorovací technikou podpořit akci Hvězdičková noc, kterou pořádá Muzeum Jizerských hor, se stalo již tradicí. Letos opět vyšlo počasí, tak zatímco uvnitř vyprávěl hvězdář Pepíno o souhvězdích naší oblohy, postavili jsme na louce před muzeem dva 30cm dobsony a dva binary. Zpočátku se pozoroval hlavně Měsíc s planetami Mars a Saturn, později došlo i na jasnější DSO. U okulárů se opět vystřídalo několik desítek nadšených pozorovatelů, kteří s námi vydrželi až do 23 hodin. A protože bylo krátce po maximu Perseid, pozorování občas zpestřil nějaký ten jasný meteor, který prořízl nebe nad Jizerkou.
Další astronomická akce, při které se s námi můžete potkat, proběhne 28. 8. v Jakuszycích a následně u chaty v Orle na polské straně Jizerských hor.
Počasí vyšlo škodolibě, za jasnou oblohou bylo třeba vyjet až na Moravu a ani zde při troše smůly nemuselo být zcela jasno. Většina výpravy dopadla dobře a i tam, kde bylo trochu oblačnosti, to byla prvotřídní podívaná, jaká se běžně během Perseid nevidí. Zřetelný nástup počtu meteorů následoval po půlnoci s maximem někdy kolem jedné až druhé ranní. V té době padalo množství meteorů, často i několik za minutu a řada byly opravdu výživně jasné kusy. Vysoká aktivita přetrvávala až do svítání. Spršky meteorů byly typické i pro tentokrát. Spatřit se daly dvojice nebo trojice v jedné sekundě, několik jasných meteorů v jedné až čtyřech minutách. Není příliš nadsázkou, že stačilo namířit fotoaparát a každých deset minut se zachytil alespoň jeden meteor…
Letošní Perseidy jsou za dveřmi. S velkým napětím čekáme, jaké bude počasí a zda se nevyplní zvěsti o mimořádně vysokém maximu, čítajícím 100 až 200 meteorů za hodinu. Mezitím jsme ještě využili poslední noc před příchodem dešťů a vrhli se na další lov meteorů. Vizuálně to ještě bylo slabé, ale pár jasných kousků spadlo a tak jsme se měli čím těšit.
