Noci jsou krátké a světlé, navíc když se Měsíc blíží k úplňku a moc toho k pozorování není, využil jsem čas k „testu“ bezzrcadlovky Canon R10. Přístroj s APS-C chipem jsem našrouboval do ohniska 10″ newtonu F/4 (bez komakorektoru), celé to posadil na EQ6 a zkusil něco cvaknout…
Venuše září vysoko na večerní obloze jako jasná “Večernice”. Mars bude viditelný po většinu noci kromě jitra, Uran večer a Jupiter na večerní obloze postupně klesá k západu a jeho večerní viditelnost tento měsíc končí. Merkur spatříme až koncem měsíce večer nízko nad západem. V březnu dojde také k několika zajímavým konjunkcím planet.
Je tu konec roku 2022, a tak je čas se poohlédnout, jaký byl tento rok z mého pohledu astrofotografa amatéra. Je to neuvěřitelné, ale pozorováním – focením noční oblohy jsem letos strávil celkem 110 nocí.
A tak jsem pro všechny připravil takový již tradiční malý přehled mé práce v následujícím videu.
Tak se pohodlně usaďte a nechte se unést do hlubin vesmíru při poslechu Braniborského koncertu:
Hlavním objektem zájmu se nyní stane Mars. V prosinci je nejblíže Zemi a nastává jeho opozice se Sluncem. Bude tedy viditelný celou noc. Nastane i netradiční dvojitý zákryt – nejprve Uranu Měsícem 5. 12. a poté i zákryt Marsu 8. 12. Pozorovat můžeme také meteorické roje.
V přehledu v souboru PDF najdete i naše akce v Jablonci nad Nisou a v Liberci v planetáriu v iQLandii.
Aneb po roce opět začínají ideální podmínky pro pozorování velkých planet a také se k nám po dvou letech vrací planeta Mars.
Přelom zimy a jara je ideální období na pozorování a focení většiny galaxií z Messierova katalogu.
Počasí letos v březnu mimořádně přálo astronomickým pozorováním, a tak jsem několik zajímavých objektů pro vás nasnímal.
9. 3. – M51 (NGC5194 & NGC5195) Vírová galaxie v souhvězdí Honicích psů, objevil ji Charles Messier v roce 1773, vzdálenost od Země je 23 milionů světelných let. Patří mezi nejjasnější galaxie na obloze.
19. 3. – M109 (NGC3992) je spirální galaxie s příčkou v souhvězdí Velké medvědice, objevil ji Charles Messier v roce 1781, vzdálenost od Země je 85 milionů světelných let.
21. 3. – M108 (NGC3556) je z boku viděná spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 31 milionů světelných let.
22. 3. – M105 (NGC3379) je eliptická galaxie v souhvězdí Lva, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 36 milionů světelných let. Spolu s průvodci NGC3384 a NGC3389 tvoří dohromady pravoúhlý trojúhelník.
23. 3. – M102 (NGC5866) je z boku viděná čočková galaxie v souhvězdí Draka, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 48 milionů světelných let.
25. 3. – M106 (NGC4258) je spirální galaxie v souhvězdí Honicích psů, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od země je 24 milionů světelných let.
27. 3. – M96 (NGC3368) je spirální galaxie v souhvězdí Lva, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 35 milionů světelných let.
Technika:
Foceno v lokalitách Karlov – Horní Maxov, Alšovice a Skuhrov většinou v době 20:30 – 03:00.
Pro vás zpracoval a na další snímky se těší: Roman Hujer, KaL
Je tu konec roku 2021, a tak je čas se poohlédnout, jaký byl tento rok z mého pohledu astrofotografa amatéra. Je to neuvěřitelné, ale pozorováním – focením noční oblohy jsem letos strávil celkem 80 nocí.
A tak jsem pro všechny připravil takový již tradiční malý přehled mé práce v následujícím videu.
Tak se pohodlně usaďte a nechte se unést do hlubin vesmíru při poslechu Malé noční hudby:
Počátkem letošního léta nastalo na mém oblíbeném pozorovacím místě nedaleko Skuhrova několik nocí s velmi příznivým seeingem, a tak bylo možné pomocí mého relativně malého dalekohledu zaznamenat několik tranzitů Galileových měsíců přes Jupiter a zpracovat je do několika animací.