Astronomické události

6. červen přinese mimořádně vzácný úkaz. Na dlouhých 105 let poslední svého druhu. Máme docela štěstí. Předchozí přechod byl z našeho území viditelný v celém průběhu a letos stihneme alespoň závěr. To se nestalo za celou historii od roku 1639 až dodnes ani jednou. Přitom přechody nastávají vždy dva v odstupu 8 let a potom je pauza dlouhá 121,5 nebo 105,5 roku. Kdo uvidí letošní, patrně se už dalšího nedožije.

Úkaz probíhá už při východu Slunce tedy cca od 4 h 50 minut a končí mezi 6:37 – 6:55 SELČ.

Zajímavosti k přechodu Venuše přes Slunce jsem shrnul do prezentace, kterou jsem odpřednášel v Městské knihovně, ale bez dalšího komentáře ji ponechávám ke stažení.

Foto:  John Cudworth  8. 6. 2004, NJ, USA

 Pro případné zájemce, kteří by se s námi chtěli setkat na pozorování upozorňujeme, že bude dobré, když se s námi přesunete na předem dohodnuté místo. Kam se definitivně pojede sem přidáme v úterý večer do tohoto místa. Prozatím se uvažuje např. o Rašovce nebo přímo Ještědu, Kozákovu apod.

Pokud chcete pozorovat úkaz sami, není to nic obtížného. Pouhým okem se přes vhodný filtr bude jevit Venuše jako tečka na Slunci. Projekcí dírkovou komorou (dírka v papíru vhodné velikosti) promítneme kotouček Slunce na papír. Lépe pro projekci zvolíme triedr s jedním zakrytým objektivem, nebo čočkový dalekohled. Ideální je potom použít speciální sluneční fólii nebo jiný filtr.

Simulace vzhledu Venuše na Slunci (vloženo do snímku ze 4.6. před západem Slunce). Foto je přes ED80/600 mm (zacloněno neutrálním ztmavovacím filtrem o průměru 17 mm)

Doufejme, že vyjde počasí a zažijeme tu krásu na vlastní oči.

Nejvýznamnější akce v Jizerské oblasti tmavé oblohy se blíží. Svým pojetím se nebude příliš lišit od let minulých a doufáme také v podobně pěkné počasí. Oficiálně akce začne po poledni pozorováním Slunce a přednáškami pro nejširší veřejnost v budově Sklárny. Večer se postupně přejde na další zajímavé objekty. Za dobrých podmínek se při západu Slunce pokusíme o Venuši, o něco výše bude srpek Měsíce a dále pak Mars. Obloze bude vévodit planeta s prstenci – Saturn. Dále by se měly vynořit objekty v Mléčné dráze. Zájemci o noční pozorování budou mít možnost jet domů posledním kyvadlovým autobusem, který jede až do Jablonce, odkud jede pak tramvaj do Liberce. Z astronomického vybavení je již zajištěn: na pozorování Slunce čočkový dalekohled 127/1200 s 2″ Herschelovým hranolem (sluneční skvrny), čočkový H-alfa dalekohled Lunt 60 mm (erupce na Slunci), SCT 6″ (150/1500) s AstroSolar fólií (běžné vybavení na pozorování Slunce) a na večerní pozorování dále dobsony 254/1200, 305/1500 a 400/2000.

Web Jizerské oblasti tmavé oblohy.

Autobusová doprava na Astronomický den na Jizerce je zajištěna na trase Kořenov, nádraží ČD – Kořenov, Příchovice, motorest (na hlavní silnici u obchodu) – Polubný, kostel – Jizerka, Panský dům. Autobus je označen SKIBUS REJDICE a logem Jizerské oblasti tmavé oblohy. Odjezdy z Kořenova (nádraží ČD) na Jizerku v 11:30, 14:00, 16:00, 18:00 a 19:10. Odjezdy z Jizerky do Kořenova (nádraží ČD) ve 13:30, 15:30, 17:30 a 18:20. Po nočním pozorování odjíždí autobus ve 23:30 (24:00) až do Jablonce nad Nisou a zastavuje podle potřeby na znamení na zastávkách hromadné dopravy. Na tento noční autobus  navazuje v Jablonci tramvaj do Liberce, která odjíždí z Tyršových sadů v 0:20 nebo v 1:15. Jízdné dle platných tarifů.

30. dubna ozdobily oblohu nad Jabloncem n. N. i jiné hvězdy. Aleš se nevydal k přehradě, kde bylo možné sledovat ohňostroj s hudbou, ale na kopec Petřín, aby nasnímal známé dominanty Radnice a kostela na Horním náměstí v pozadí s přehradou a ohňostrojem. Momentky z jednoho z nejpovedenějších ohňostrojů si můžete prohlédnout níže.

V pátek 13. 4. od 17 hodin proběhne přednáška Dr. Jiřího Grygara na téma Okna vesmíru dokořán po třiceti letech.. Upozorňujeme všechny zájemce, že vstupenky jsou v prodeji v Eurocentru.

Plakát lze stáhnout v PDF a vytisknout.

Opět po roce se koná v Jablonci nad Nisou veletrh cestovního ruchu na němž se prezentuje také Jizerská oblast tmavé oblohy. K dispozici jsou dalekohledy na pozorování Slunce v čáře H-alfa i ve viditelném světle. Přijďte se podívat na stánek i na sluníčko.

Akce trvá ve čtvrtek a v pátek cca od 9 do 17h v Jablonci n. N. v Eurocentru. V sobotu jen do 11 h.

Mars se přiblížil k Zemi na skoro 100 miliónů kilometrů. Bohužel letos už o mnoho blíže nebude, nastává tzv. aféliová opozice. Nicméně na kotoučku velkém asi 14 úhlových vteřin lze přesto vykoukat nějaké detaily. I nezkušený pozorovatel by si nejspíš mohl všimnout polární čepičky a tmavšího lemu kolem ní, ale při vhodném natočení nějaké výraznější tmavé oblasti (např. Syrtis Major) lze spatřit více. Dnes 3. března těsně před opozicí byly solidní podmínky. Obraz se moc nechvěl a přecházející beránkovitá oblačnost jej ještě zlepšovala. Natočil jsem video kompaktem za okulárem nasazeným na malém 8 cm dalekohledu. Výsledek mně příjemně překvapil. Okem při zvětšení 120-krát jsem si bezpečně všiml pouze polární čepičky a náznaku tmavšího lemu kolem ní. Fotografie z videa upravená v Registaxu 6 je zde porovnána s obrázkem s Mars simulátoru. Pokud chcete vidět jeden nezpracovaný obrázek z videa, klikněte si.

Martin Gembec a Aleš Majer

Rád bych poděkoval za vaše ohlasy a vynasnažím se, abychom se na našich stránkách pravidelně setkávali s těmi odkazy na videa, která mně během uplynulého měsíce na webu nejvíce zaujala. V těch méně plodných pak počítám se zařazením těch nejkrásnějších odkazů prezentovaných v minulosti. Videa odkazuji kliknutím na obrázky.

V prosinci jsme se spolu dívali na naši matičku Zemi, jako bychom sami byli na chvíli astronauty na ISS. Video sestavil z dat NASA Michael König.

Dále bych určitě nechtěl opomenout video oslavující pohledy na kometu Lovejoy celou letkou kosmických sond:

Pokračování nám připravil Ben Canales. Tento člověk je nadšenec do pořizování time-lapse videa. Zabivakuje na nějakém pěkném místě, připraví foťák a pohyblivé rameno a z pořízených fotografií vznikne nádherné video. Jeho fotografie jsou opravdu neobvyklé.

Když jsem shlédl video o polárních zářích odkazované na Astronomickém fóru, dospěl jsem k závěru, že je nejen pěkné, ale asi i jedno z nejnázornějších, které jsem o principu vzniku polárních září viděl. Pokud jej připravila Univerzita v Oslo, pak lze jistou kvalitu předpokládat.

U následujícího videa bude žasnout nejeden okukovač planet. Mapa Jupiteru napasovaná na 3D model je vytvořena z reálných fotografií observatoře Pic du Midi. Mají zde 1-m dalekohled a výborné podmínky pro fotografování planet.

Mezi zajímavými kousky, které mi uvízly v archívu by nemělo chybět ani video časopisu Nature. Je to pěkný klip připomínající všechny lety raketoplánů a vlastně i jejich neuvěřitelný přínos rozvoji kosmonautiky.

Když jsme u té kosmonautiky, zakončíme to něčím úsměvným. Něčím takovým je podle (nejen) mého názoru kreslený videoklip o sondě Voyager. Jednička je dnes nejvzdálenějším lidským výtvorem a Voyager 2 je hned po něm. Oba jsou někde na pomezí Sluneční soustavy poté, co zkoumali velké planety od Jupiteru po Neptun. Takových sond, které opustí naši soustavu je zatím jen pět. Dalšími jsou sondy Pioneer 10 a 11, které letí pomaleji a ačkoli jsou starší, tak nejsou nejdál. Kromě Voyagerů ještě aktivně komunikujeme se sondou New Horizons. Ta je teprve za dráhou Uranu a blíží se k Plutu, které dostihne v roce 2015. Po průletu kolem něj doufejme navštíví ještě nějaký transneptunický objekt a pak zamíří také ven směrem ke hvězdám..

Krátká animovaná videa Guye Collinse, jako je výše zmíněný Voyager bych vesměs doporučil všem, kdo ještě nechtějí končit a mají v plánu se pobavit trochu déle.

Díky za pozornost a v lednu jsme tu s další várkou.

Martin Gembec

V minulých dnech jsem byl zcela „zaměstnán“ děním v okolí Slunce. Nemohl jsem se vynadívat na neuvěřitelné dění v okolí naší hvězdy, když kolem prolétla kometa Lovejoy. Nikdo to neočekával, ale kometa, jakoby to byla nějaká samozřejmost, přežila průlet těsně nad povrchem hvězdy a opět se vynořila na druhé straně.

Události předchozích dnů popisuje mnoho internetových stránek. Z těch českých doporučuji server kommet.cz, kde Jakub Černý pravidelně vydává zajímavé články. Právě Kuba a také Martin Mašek, člen našeho Klubu astronomů Liberecka, oba amatérští astronomové, se dali dohromady s profesionály z Fyzikálního ústavu AV ČR a s jejich pomocí získali cenná data o kometě. Snímky pořizované na dálku pomocí robotického dalekohledu FRAM obletěly svět. Především tento tým umožnil zpřesnění dráhy komety i sledování jejího vývoje den po dni. Martin Mašek například přispěl přesnou astrometrií (poloha komety) a díky němu FRAM získal i MPC číslo I47. Tento dalekohled také pořídil poslední snímek komety ráno 11. prosince, kdy několik hodin poté začaly kometu sledovat přístroje kosmických sond STEREO. A ten samý dalekohled posloužil k prvnímu snímku ze Země v době, kdy se ještě kometa nachází v zorném poli korónografu SOHO! Je to umožněno štěstím na počasí v Argentině, šikovností našich astronomů a také tím, že kometa má velmi příznivou polohu vůči Slunci v době, kdy vychází.

Nechť je pro vás tento krátký článek pozvánkou na pondělní setkání, kde si nejen o této kometě popovídáme a pustíme snímky a videa, ale také si předáme kalendáře a rozloučíme se s rokem 2011.

Astronomické setkání v Jablonci nad Nisou začíná jako obvykle v Klubu na Rampě 19. 12. v 18 hodin. Všichni jste srdečně zváni.

Pomyslná dráha komety Lovejoy na snímcích korónografu SOHO. Terčík uprostřed zakrývá Slunce (naznačené bílým kolečkem). Poloha ohonu nejblíže terčíku vlevo a hlavy komety u terčíku vpravo jsou z jediného snímku. Kometa po průletu těsně nad povrchem Slunce jakoby přišla o svůj starý ohon a mezitím se jí vytvořil nový. Prachový ohon je široký a mírně zahnutý a iontový je přímý. Velmi dobře je patrné zjasnění komety po průletu.

Martin Gembec