Astronomické události

Venku je teplo, a tak se tentokrát můžete podívat, co je vidět celé léto na obloze. Připravil Aleš Majer. Ke stažení v PDF.

V pořadí již třetí astronomický den v Jizerské oblasti tmavé oblohy navazuje na loňský úspěšný první ročník stejnojmenné akce. Astronomický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka si vás dovolují srdečně pozvat na odpolední program spojený s pozorováním Slunce, přednáškami a výstavou obrazů i další techniky. Neméně důležitým bodem programu by mělo být večerní pozorování, na němž bude k dispozici mimo jiné jeden z největších převozných dalekohledů v ČR s průměrem téměř 0,5 metru. Do hlubin vesmíru bude možné nahlédnou i největším mobilním binarem s výměnnými okuláry o průměru 125 mm a řadou dalších obdivuhodných přístrojů.

Pokud jedete vlastním vozem, nezapomeňte, že vjezd do osady je zakázán, auto lze nechat na Mořině, což je na začátku obce pod Bukovcem a odtud je to jen kilometr příjemné chůze z kopce.

Kyvadlová doprava na Astronomický den na Jizerce 21. května 2011

Autobusová kyvadlová doprava na Astronomický den na Jizerce je zajištěna na trase Kořenov, nádraží ČD – Polubný, kostel – Jizerka, parkoviště na Mořině. Autobus je označen SKIBUS REJDICE. Odjezdy z Kořenova ve 12, 13, 14, 15, 16 a 17 hodin. Odjezdy z Jizerky ve 12:30, 13:30, 14:30, 15:30, 16:30 a 17:30. Večer odjíždí autobus od Sklárny na Jizerce ve 21:45 do Tanvaldu k poslednímu vlaku do Železného Brodu a Turnova. Jízdné na trase Kořenov – Jizerka nebo obráceně je 20 Kč. Noční jízda do Tanvaldu podléhá platnému tarifu.

Program

od 13h: pozorování Slunce (ve viditelném světle a v čáře h-alfa), výstava fotografií a techniky

14:00: Jizerská oblast tmavé oblohy aneb chraňme tmu (M. Gembec)
14:30: Cesta do hlubin času (o Zemi, geologii a meteoritech – J. Haloda)
16:00: Start raketoplánu Endeavour s českým Krtečkem na palubě (P. Suchan)
17:00: Aktuální objekty na obloze aneb na co se můžeme těšit večer (A. Majer)
od 21h: večerní pozorování – planeta Saturn s prstencem a měsíčky
od 22h: pozorování vesmírných objektů (galaxie, mlhoviny, hvězdokupy)

Akce probíhá za podpory Hotelu Panský dům – Jizerka a za finanční podpory Města (projekt Jablonec nad Nisou 2011).

Galerie fotografií z loňského roku.

Mapka oblohy, zajímavých úkazů a informací na druhé straně je opět k dispozici. Stahujte PDF.

Přednáška na téma největší orbitální stanice se konala v úterý v Městské knihovně v Jablonci n. Nisou od 17 hodin v pravidelném cyklu Astronomického okénka. Odkazuji materiály ke stažení – povídání o kosmických stanicích a o přínosu kosmonautiky.

Odkazy vhodné k navštívení: prohlídka kosmické stanice ISS a informace o stanici k 10-letému výročí. Dále předpovědi přeletů stanice (laicky) a odborněji vč. přeletů přes Slunce aj. A ještě prohlídka stanice s astronautem.

S rostoucí mírou rušení světla tmou, která kazí lidem pohled na přirozené noční nebe poseté tisíci lampami umělého osvětlení, vyvstala potřeba popsat noční oblohu s ohledem na kvalitu jejího nasvícení. Mezi světelnými amatéry rozšířená metoda počítání lamp často selhává na individuálních pozorovacích schopnostech. Sofistikované a objektivní metody profesionálů založené na použití přesné měřící techniky (přístroje známé pod zkratkou „LQM“ – light quality meter) jsou bohužel široké komunitě světelných amatérů nedostupné. S převratným postupem určení kvality nočního nasvícení přišel roku 2005 rakouský světlařský amatér českého původu Johann Majzner, který svou metodu publikoval pod názvem „Die Luchtekurvenskala“. Tato metoda byla světlařskou komunitou všeobecně přijata a je často zmiňována pod názvem Majznerova stupnice degradace světla. (Pokračování textu…)

V těchto dnech je dobrá šance na spatření raketoplánu Discovery (STS 133). Kromě toho přelétá mnoho jiných družic, jimž vévodí mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která má také výhodné večerní přelety. Jasnost raketoplánu je opravdu vysoká. Při posledním přeletu jsem ji odhadl min. na 0 mag, proto je viditelný i na soumrakové obloze.

Překrásný byl přelet 26. 2. po 18. hodině, kdy raketoplán a ISS utvořili dvojici jasných objektů pomalu letících oblohou v malém odstupu od sebe (asi 1,5°), což ve skutečnosti bylo asi 12 km (jak uvádělo středisko řízení letu). Autentický videozáznam zde. O hodinu a půl později jsem chtěl zachytit obě tělesa dalekohledem, ale omylem se mi rozostřil obraz. Nějaké snímky jsem umístil na AF. Jak se to má fotit, to nám předvedl Thierry Legault – doporučuji video ISS a raketoplánu!

25. 2.: I přes nastavenou citlivost pouze ISO 100 (kvůli světlé obloze) se raketoplán zachytil jako čára v jižní části Oriona.

STS-133 Discovery, 25. 2. 2011, 18:20 SEČ. Expozice 60 sekund, ISO 100, Canon 30D. Kombinace snímku s pohonem a bez pohonu pro ostré hvězdy a krajinu dole.Přesné časy přeletu si vyjíždějte raději na Calsky.com, neboť docela seděly na dnešní přelet, přesto letěl raketoplán asi o 2 minuty později. Ale podle Heavens-Above to bylo zpožděno o pět minut. Nejhezčí na přeletu raketoplánu byla rychlost jeho pohybu díky nižší výšce nad Zemí.

Martin Gembec

Možná už znáte aktivitu Globe at Night. Cílem je zmapovat stav oblohy, za pomocí veřejnosti zmapovat světelné znečištění na celém světě. Proto je celá aktivita připravena nejen pro majitele měřičů tmy (Sky Quality Meter), ale i pro laiky, kteří se jen podívají na známé souhvězdí Oriona a vyplní report. Buďte mezi nimi letos i vy. Akce letos probíhá od 21. února do 6. března. Návod v češtině je zde.

Začátek roku přinesl krásný úkaz nejen některým obyvatelům planety Země, mezi něž se mohlo zařadit i mnoho lidí v České republice. Když jsme při pozorování částečného zatmění u mapky viditelnosti vysvětlovali, že měsíční stín Zemi mine, a proto je všude viditelné jako částečné, padla i zmínka, že z některé družice na oběžné dráze by mohlo být viditelné i jako úplné. Ačkoli jsme se úplně netrefili, jedna družice měla velké štěstí..

(Pokračování textu…)