Astronomické události

Máme tu 1. březen a s ním je tu i nová mapka pro pozorovatele od Aleše Majera. Nabízíme ji, jako obvykle, ke stažení v PDF. A co nám březen přichystal zajímavého? Měsíc uvidíme nejprve ve večerních hodinách, úplněk nastává 16. března. Stále si můžeme naplno vychutnávat Jupiter, který je vysoko v Blížencích. Druhá strana mapky už upozorňuje také na Mars, který zjasňuje, zvětšuje se průměr jeho malinkého kotoučku a začíná být vidět už kolem půlnoci. Později k ránu je nejlepší období viditelnosti planety Saturn a ráno je vidět jasná Venuše jako jitřenka. Jaro začíná 20. března a před půlnocí téhož dne vychází společně Saturn a Měsíc po úplňku v těsné dvojici jen stupeň od sebe. Ve čtvrtek 27. března dopoledne budou Venuše a Měsíc jen 2,5° od sebe. Konec března přinese opět (poněkud nesmyslně brzký) přechod na letní čas.

Detail mlhoviny v Labuti, Mléčná dráha či Velká mlhovina v Andromedě. Snímky vesmírných objektů nabízí výstava Krásy noční oblohy – neuvěřitelné možnosti současné amatérské astrofotografie, která je od soboty k vidění v prostějovské hvězdárně. Autory fotografií jsou členové Klubu astronomů Liberecka, Karel a Martin Bůnovi.

(Pokračování textu…)

Tlaková výše nad střední Evropou setrvala ještě další den, což umožnilo vyrazit za dalším pozorováním. Tentokrát se KaListé rozdělili na sekci DSO, která vyrazila do lomu Stanislaw, a sekci planetární, která se sešla v Turnově na Hvězdárně.

Zvířetníkové světlo (šikmý kužel vlevo) a Mléčná dráha (vpravo kolmo na obzor), jak se jevilo severně od Turnova. Foto: MaG

(Pokračování textu…)

Už je to hodně roků, co se dalo pozorovat a fotit dvě docela jasné komety v jednom zorném poli dalekohledu. Komety C/2012 X1 (LINEAR) a C/2013 R1 (Lovejoy) ale splňují nejen podmínku, že jsou nedaleko od sebe, ale mají i podobný vzhled. Pozoroval jsem je triedrem 20×80 a fotografoval objektivem s ohniskem 135 mm. Koukali se i další…

Kometa Lovejoy nahoře, pod ní kometa LINEAR. Vlevo otevřená hvězdokupa NGC 6633.

Martin pěkně vyfotil Slunce, které nám poslední dny nabízí opravdu parádní podívanou na fotosféru. Nicméně uplynulý víkend nám nabídl více zajímavých objektů.

(Pokračování textu…)

Velké množství skvrn v několika skupinách nám ukazuje přivrácená strana Slunce také v únoru. V týdnu kralovala dvojice velkých skvrn, která již pomalu zapadá, ale ani další aktivní oblasti se nedají zahanbit. Navíc vychází další větší skvrnka. Jeden dokumentační snímek přes 8 cm ED refraktor v ohnisku 600 mm přikládám níže.

Martin Gembec

Se začátkem nového měsíce je tu další mapka ke stažení v PDF. V únoru začínáme měsícem viditelným na večerní obloze. Úplňku dosáhne v polovině února. Večer se pomalu loučíme s Merkurem, pokračuje však ideální viditelnost Jupiteru. Po půlnoci se dá pozorovat Mars a Saturn. Nečekaným zpestřením je poměrně jasná supernova v blízké galaxii M 82 (asi 12 miliónů sv. let od nás). Nejzajímavější komety lze pozorovat na ranní obloze, tedy C/2012 X1 (LINEAR) a C/2013 R1 (Lovejoy). Ty jsou na začátku února poměrně dost blízko sobě. V souhvězdí Hydry lze vyhledat Pallas, druhou největší planetku z pásu mezi Marsem a Jupiterem.

Ve známé a hlavně poměrně blízké galaxii Messier 82 vzplanula před asi 12 milióny let supernova. Nyní světlo dorazilo k nám a my zde můžeme pozorovat hvězdu asi 11. velikosti. Supernova je typu Ia, které slouží jako „standardní svíčky“ k měření vzdáleností. Její pozorování nebo fotografování je opravdu snadné, vadí pouze velký mráz.

(Pokračování textu…)