V noci z 19. na 20. července jsme mohli zamávat sondě Cassini u Saturnu, která od 23:27 SELČ snímala část mozaiky planety s prstenci v místech, kde byla naše Země. Kamera s vysokým rozlišením nás v tu chvíli snímala a my jí tak mohli pomyslně zamávat. Mnoho lidí u nás i za hranicemi tak učinilo a protože byl dobrý seeing, byl to příjemný večer.
Mohlo by se zdát, že v období povodní nelze sledovat oblohu, ale v pátek 31. května večer se nečekaně vyjasnilo a z většiny našeho území byly planety Jupiter, Venuše a Merkur skutečně viditelné. Svojí fotografií to dokázal i náš člen Martin Mašek.
Aktuálně bude pokračovat viditelnost Venuše a Merkuru asi 5° od sebe. Zkuste je v týdnu triedrem.
Páteční počasí bylo v průběhu dne slunečné, dokonce ještě při cestě do volební místnosti při druhém kole volby presidenta republiky jsem sledoval krásně do ruda zbarvený sluneční kotouč. Byl poměrně vysoko nad obzorem (asi 10 st.), ale bylo možné se do něj přímo dívat bez použití filtru, což byl pravděpodobně důsledek neutěšené smogové situace posledních dní – připomnělo mi to ovzduší v mnohamilionové Káhiře, kde byl takovýto přímý pohled do Slunce na denním pořádku. Po setmění se však zatáhlo a tak jsem jel udělat pár fotek na koncert Jiřího Schmitzera do Klubu Na Rampě. Po návratu domů mne čekala jasná obloha, které vévodil Měsíc krátce před úplňkem a Jupiter.
Pozorovací půst byl již poměrně dlouhý, tak mne neodradil ani teploměr ukazující minus 12 stupňů celsia. Vytáhnul jsem tedy na zahradu pětipalcový refraktor a po krátké temperaci jej namířil na Jupiter. Díky chytrému telefonu jsem stačil zjistit, že je krátce po průchodu GRS centrálním poledníkem a již první letmý pohled do okuláru při 90 násobném zvětšení nasvědčoval slušným podmínkám. Seeing umožnil následně použít zvětšení až 170x. GRS byla opravdu výrazná, zvláště mne zaujal jasný světlý lem, který ji obklopoval. Tradičně zajímavá byla oblast za GRS čítající několik menších světlých skvrn. Ačkoliv teplota byla minus 12, panovalo absolutní bezvětří, což bylo velmi příjemné a umožňovalo pobyt venku bez rukavic. Tak mohla vzniknout i přiložená kresba.
-AM-
Do střední Evropy vtrhla vlna arktických mrazů. S tím souvisí vyjasnění po delší době, tak se není čemu divit, že skutečně zapálení pozorovatelé vyráží za hvězdami i za těchto podmínek. Již ve 20 hodin ukazoval teploměr na Jizerce −22 °C a tak bylo jasné, že dnešní pozorování bude opravdu hard core. Sešli jsme se s Vicem kolem 22 hod. a vybalili techniku – 12“ dobson a 5“ binar. Obloha vypadala velmi slušně, pravděpodobně poslední zimní noc, kdy ještě nesvítí okolní sjezdovky. Vicovo SQM ukazovalo hodnoty kolem 20,9. Naštěstí bylo absolutní bezvětří, takže teplota pod −20 °C byla celkem snesitelná. Testoval jsem novou obuv CXS −40 s aluminiovou protimrazovou botičkou doplněnou ještě o zimní vložky. Při dvouhodinovém pobytu ve sněhu v teplotě pod −20 °C při použití jedněch outdoorových ponožek poskytovaly optimální teplotní komfort. Mimochodem k ránu byla teplota na Jizerce –27 °C.
Co se týče pozorování, neměli jsme žádný plán, takže jsme koukali na to, co nás zrovna napadlo – otevřené hvězdokupy, planetární mlhoviny, galaxie, kulovou hvězdokupu G1 v galaxii M31. Pěkná byla i kometa C/2012 K5 (LINEAR). Zpočátku byl seeing špatný, ale před půlnocí se najednou výrazně zlepšil – dalekohledy již pokrývala slušná námraza, ale podmínky dovolily použít na kulminující Jupiter v pohodě 500 násobného zvětšení. Krásné detaily jsem se pokusil zachytit na kresbě, ale nejvíce nás zaujal kotouček Ganymedu, na kterém jsme bezpečně rozpoznali tmavý, ve středu rozšířený pás v centrální oblasti. Jedinou komplikací na závěr pozorování byla nemožnost složit teleskopický dobson do transportní polohy – musel jsem ho doma odnést do vytopeného bytu, aby šel složit.
-AM-
Není to ani měsíc, co jsem prakticky stejné objekty zimní oblohy pozoroval jen v krátkém tričku. Rozdíl nebyl jen ve 40° teploty, ale i v poloze. Zatímco v Austrálii Velký pes procházel zenitem, na Jizerce se choulil nízko v korunách stromů.
Jsem rád, že jsem nakonec rozmrazil auto a vyrazil za Alešem do hor. Doma mi SQM ukazuje v těchto dnech sotva 20.0 MSA. Rozdíl celé magnitudy je opravdu markantní.
Sám jsem se zaměřil zejména na zimní otevřenky a asterismy, co jsem už dlouho neviděl. Přidal jsem i pár uhlíkových hvězd, v dobsonu pak i nějaké planetárky, dohromady dobrých 50 objektů. Překvapilo mě, kolik už padá Geminid. Byly chvíle, kdy letěly třeba tři za minutu. Hvězdou večera měla být kometa 2012 K5, která nadějně zjasňuje, ale v závěru pozorování ji suveréně překonal Ganymed. Že na něm uvidím někdy nějaké podrobnosti, to jsem opravdu nečekal. I Jupiter nabídl zajímavé detaily, které se běžně vídají jen na fotkách.
Zima nakonec nebyla tak strašná. Asi díky tomu, že jsme byli dobře vybaveni. Vyhřívané boty, péřová bunda, dvojité rukavice, kukla – bez toho do Jizerek v zimě raději nejezdit…
Vic KaL◊!
Moc jasné oblohy si v posledních týdnech neužíváme. O to více po vydatném sněžení potěšil pohled na Jupiter. Aleš ho opět zkusil nakreslit:
Když jsem se včera po půlnoci potácel z baru, cestu zasněženou krajinou mi osvětloval Měsíc s Jupiterem. Doma jsem se přemluvil vytáhnout ven na chvíli alespoň malé ED a kouknout na Jupiter. Výsledek vidíte výše.
AM
Přidáváme ještě srovnání se snímkem, který byl pořízen tentýž večer v Nitře.
I když jsem měl být původně 19. 11. 2012 na výročním posezení KaL, tak jsem na základě předpovědi počasí hodinu před plánovaným odjezdem do Jablonce n. N. přehodnotil priority a odjel s kolegou Mrklasem do Mařenic. Na dlouhou dobu poslední slušné počasí nám mělo dopřát otestování nového motorizovaného dobsona 400/1800, kterého je Standa šťastným majitelem. A to se také stalo. Nemá cenu zde popisovat naše nadšení, kdo měl možnost s podobným přístrojem pozorovat, tak ví, co to je mít k dispozici takové dělo!
Přidávám obrázek Jupiteru, který vznikl po zpracování krátkého videa v Registaxu. Snímáno přes okulár 9 mm Canonem 550D. S pozorováním naživo se to však nedá srovnat!
Takže věřím, že kolegové toto přijmou jako omluvenku za neúčast na posezení v Jablonci nad Nisou a uznají mi to jako jinou formu slavení!
JK
—
Nádherný popis a skvělý snímek jsou více než dostatečnou omluvenkou :-) Díky moc a gratuluji. Těším se na nějaké společné pokoukání mimo jiné s novým dobsonem. MaG
Další vydařené pozorování Jupiteru jsem absolvoval krátce po půlnoci z neděle na pondělí. Po shlédnutí sci-fi filmu 2012 v televizi jsem při venčení psů zjistil, že obloha je bez mráčku, a tak jsem se odhodlal vytáhnout na zahradu dalekohled. Tentokrát jsem se rozhodl pro pětipalcový refraktor na montáži EQ5. K eliminaci zbytkové barevné vady jsem na zenitové zrcátko našrouboval dvoupalcový filtr Baader Fringe Killer. Bezprostředně po namíření na Jupiter bylo jasné, že podmínky mi opět přejí. Seeing byl v první polovině pozorování téměř ideální – obraz se ani nehnul, později se začal chvílemi lehce rozostřovat. Používal jsem zvětšení od 170-240x. Na okraji kotoučku zrovna vystupovala GRS a tak jsem zkusil zase něco kreslit.
-am-
I když nás od místa zatmění dělí tisíce kilometrů, díky moderním technologiím a internetu můžeme tyto úkazy „pozorovat“ alespoň v přímém přenosu. Já osobně sledoval na třech PC tři různé on-line streamy a k tomu povídání na TV Noe. Potěšilo mě, že úkaz byl nakonec z většiny lokalit viditelný a úspěšné pozorování potvrdil i náš kolega Vic přímo z Austrálie – o to více se těším na jeho povídání o zatmění a jižní obloze již příští týden na Astronomickém setkání 19. 11. v Klubu Na Rampě.
Následujícího večera jsem využil tlakové výše nad střední Evropou a tím pádem jasného počasí a vyrazil pozorovat Jupiter. Jelikož jsem právě v domácí rekonvalescenci po chirurgickém zákroku, byl jsem rád, že se mi podařilo dostat 12palcový Dobson na zahradu za dům. Již letmý pohled do okuláru po krátké temperaci přístroje, nasvědčoval dobrým podmínkám. U dalekohledu namířeného na Jupiter jsem strávil asi hodinu – pozoroval jsem průchod GRS a zvlášť zajímavá je oblast v SEB, která za ní následuje. Naopak NEB je výrazně dvojitý s jemnou strukturou. Seeing byl velmi dobrý na úrovni Antoniadi II a dovolil bez problémů používat zvětšení až 300x. Nejlepší pohled byl s binokulární hlavicí při zv. 170x a 215x.
V průběhu pozorování jsem pořídil kresbu a zkusil i fotografii v primárním ohnisku prodlouženém barlowým členem na f11. Na přiložené fotografii se jedná o jeden snímek exp. 1/50 sec. při ISO 400.
Natočil jsem také krátké video, které jsem ke zpracování zaslal raději MaGovi, protože Registax není můj oblíbený software… Tak třeba z toho ještě něco vytáhne.
AM
