Astronomické události

Vzpomínky na přechod Venuše přes Slunce nemohu tak nějak vytěsnit ani po více než deseti dnech. Navíc jsem byl vystaven do situace, kdy jsem pořádně nestíhal zpracovat ani fotografie, které jsem pořídil a bylo mi líto některé z nich nevystavit jako vzpomínku na tento nádherný úkaz. Mezitím i další členové Klubu astronomů Liberecka se k přechodu vraceli a tak tu nyní máme ten správný okamžik, kdy se můžeme ohlédnout za tím neskutečně zvláštním a krásným ránem 6. června 2012.

Přípravy na pozorování, oblaka nad Jizerkami a Měsíc v pozadí

První, co se mi vybaví po příjezdu na místo, je pohled na oblohu. Nad Krkonošemi leží jakýsi vlnový oblak a nad Jizerkami se vznáší celkem nedaleko oblaka středních pater. Naštěstí se zdá, že úkaz v žádném případě nic neohrozí, cirry jsou ještě kdesi na západě. Přípravy techniky prokládám dokumentací, jak se nám to daří. (Pokračování textu…)

K napsání tohoto příspěvku mě přimělo pozorování přechodu Venuše přes Slunce z Wysoké Kopy. Aby to nevyznělo, že se chlubím cizím peřím, tak se hned na začátku přiznám, že jsem tento úkaz prospal doma v posteli a nic z toho na vlastní oči neviděl. Druhý den mě čekaly povinnosti, které se svojí četností blíží četnosti tranzitů Venuše a tak jsem dal přednost spánku. Večer poté jsem s úžasem pročítal přehršel reportů z oné události. V úplně nejhezčím a nejkrásnějším článku jsem se dočetl o východu Slunce před oficiálním východem Slunce, k němuž v tomto případě nedošlo následkem psychického nátlaku na kohouta nebo Jitřenku, jak tomu bývá v ruských pohádkách, ale díky poloze pozorovacího stanovište. Nedalo mě to a s HoPiho pomocí jsem oprášil matematické dovednosti, abych vyrešil tuhle jednoduchou úlohu ze středoškolské matematiky.

Úloha: KaListé se nacházejí na Wysoké Kopě, 800 metrů nad zemským povrchem. V jaké výšce pod horizontem bude vycházet Slunce (ono bude vycházet na obzoru, ale pod geometrickým horizontem) ?

Řešení: Z pozorovacího stanoviště vedeme tečnu k zemskému povrchu. Poloměr Země je Rz=6378km, výška stanoviště h=0,8km. Hledaný úhel je

alfa = arcos(Rz/(Rz+h)) ~ 0.9 stupně

Tedy severovýchodní obzor na Wysoké Kopě je necelý stupeň pod horizontem. To znamená, že po východu sluneční disk urazí ještě nejméně dva svoje úhlové rozměry, než se dostane nad skutečný horizont!

Některé astronomické úkazy jsou opravdu kouzelné. Chytí vás za srdce a některé i přikovají k astronomii jako takové. Patří k nim pozorování jasné komety pouhým okem, patří sem meteorický déšť, nepochybně je to úplné zatmění Slunce, výbuch supernovy viditelné pouhým okem. Po dnešku mezi tyto úkazy nepochybně bude právem patřit i přechod Venuše přes Slunce. Přesněji řečeno přechod Venuše přes vycházející Slunce.

Můj pocit je takový, že něco tak neskutečně krásného přeci nemohla příroda pro dnešní ráno ani stvořit. Počasí vyšlo dokonale a divadlo odehrávající se nad severovýchodním obzorem předčilo má očekávání. Pozoroval jsem dlouhé minuty Slunce bez filtrů přes dalekohled typu Schmidt Casegrain o průměru 150 mm při zvětšení 60x. Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že to bude možné tak dlouho. Obraz Venuše se před očima měnil. Občas skoro mizela, jindy se rozdělila v dva, tři či více obrazů, připomínala hamburger a vše co si jen lze i nelze představit. Pozoroval jsem tolik modrých a zelených záblesků… ale vyfotit ty modré se mi zaboha nedařilo. Tak krátce vždy trvaly, ale ta bělavě tyrkysová barva, přecházející vzápětí do jasně zelené a pak normálně žluté se mi vryla hluboko do mysli. Možná nebudeme schopni prokazatelně vyhodnotit, nakolik výrazný byl efekt kapky a jak jednoznačně můžeme tvrdit, že jsme videli atmosféru Venuše vybíhající na obou stranách jako tenoulinká linie, ale každopádně nám nikdo už nevezme ty dojmy z dnešního rána.

 Martin Gembec (Pokračování textu…)

Severočeské muzeum v Liberci požádalo KaL o spolupráci na programu v rámci Dne muzeí. Původně se jednalo o zápůjčku dalekohledu, ale nakonec se z toho vyklubalo zajímavé pozorování pro návštěvníky akce. Předpověď na sobotu slibovala slunečný den bez mráčku, tak technika pro pozorování Slunce byla jasnou volbou. Před devátou hodinou ranní jsme se před muzeem sešli ve složení Jirka Kapras, Honza Pícha, Pavel Vála, Martin Mašek a samozřejmě já. Později se objevil i Ladin a MaG. Na jižní terasu muzea jsme postupně vynosili asi 100 kg přístrojů. Největším byl pětipalcový refraktor vybavený novým herschelovým hranolem od Baaderu a filtrem Solar kontinuum, kterým se pozorovala sluneční fotosféra. Na další montáži byl posazen refraktor ED80 namířený na Venuši. Třetí paralaktika nesla 60 mm chromosférický Lunt. Reflektory tentokrát reprezentoval pouze malý FirstScope newton namířený na Ještěd.

Počasí bylo opravdu parádní, pouze v pozdním odpoledni se objevila trocha vysoké oblačnosti, ale ta nemohla pokazit úžasnou podívanou, kterou nám Slunce na tento den přichystalo. Pohled přes herschelův hranol při zvětšení až 200x ukazoval fantastické detaily ve skupinách skvrn, kterých bylo na slunečním kotouči více než dost. Ještě úchvatnější však byl pohled úzkopásmovým filtrem na chromosféru. Celý den jsme mohli sledovat vývoj obrovské protuberance (viz snímek z SDO vpravo dole) a jak jsme se všichni shodli, něco takového jsme zatím viděli pouze na fotografiích. No a ke krásné podívané na Slunce jsme návštěvníkům nabízeli ještě pohled na tenký srpek Venuše na denní obloze. Celý den strávený na slunné terase se neobešel bez následků – večer jsem na zarudlé části těla působením UV záření (zátylek a paže) musel aplikovat značné množství Panthenolu, ale byl to pěkný zážitek. Děkuji všem zúčastněným. Navíc jsme navázali přátelské vztahy se Severočeským muzeem, a pokud vyjde počasí, domluvili jsme se na účasti i na muzejní noci dne 2. 6., kdy by se měl pozorovat Měsíc a Saturn.

Sepsal Aleš Majer

Je to již téměř 5 roků od poslední možnosti zachytit z našich zeměpisných šířek polární záři. Možná se v úvodu podivíte, že jenom pět, ale skutečně – měl jsem možnost vyfotit velmi slabou polární záři při Geminidách 2006. Skutečně jasná polární záře nás ale navštívila už před osmi lety, v listopadu 2003. Je na čase poněkud zavzpomínat ve světle posledních událostí a poohlédnout se trochu za tím, co stojí v pozadí takové polární záře. Rádi byste znali její příběh a zkusili na jeho základě pozorovat nějakou další? Nebude to snadné. Kdy se zase sejde jasná obloha, polární záře v maximu aktivity kolem půlnoci a ještě si toho všimneme včas?

Nalevo vidíme skvrny v aktivní oblasti 11 302 jak je zachytila družice Solar Dynamics Observatory (SDO) 22. 9. Uprostřed je průběh erupcí zachycený v RTG oboru družicemi GOES, kde nejsilnější erupce vyjádřená vrcholkem vpravo sahá až do třídy X2. Vpravo e obrázek z korónografu LASCO C3 na observatoři SOHO. Vidíme oblak částic, vpravo také jasný Merkur a bílé kolečko je Slunce zakryté terčíkem.
(Pokračování textu…)

Rádi bychom vám prezentovali některé z prvních pokusů přes nový sluneční dalekohled Lunt LS60T. Jedná se o speciální dalekohled určený k pozorování aktivních jevů na Slunci, především protuberancí na okraji slunečního disku, ale i filamentů a aktivních oblastí na jeho povrchu. Využívá se filtru, který propouští jen úzkou část spektra kolem čáry ionizovaného vodíku (tzv. H-alfa).

Hned jak to bude možné, pošleme pozvánku na pozorování Slunce, ale neváhejte se domluvit i osobně s Martinem nebo Alešem, jakmile přijde pár hezkých dnů. Slunce musí být na zcela modrém nebi a raději výše nad obzorem, ale pak to stojí za to prakticky kdykoli.

Snímek z 16.8.2011 z primárního ohniska Canonem 30D:

Snímek projekcí za okulárem 10mm opět Canonem 30D (podobně to vypadá vizuálně):

Kontrastnější verze lépe zobrazí slabší protuberanci a její krásné detaily:

Sobotní dopoledne, klid, jasná obloha, teplo. Přímo to vybízelo k hrátkám na balkóně. Nejprve jsem chtěl snímat zrcadlovkou v ohnisku ED80/600, ale pak jsem si řekl, že si pohraju ještě víc a zkusím snímky kompaktem SX200 IS za okulárem Omegon 5 mm. Nedávno jsem si na snímání vzdáleného Bezdězu ověřil, že pokud zpracuji video a pomocí Registaxu z toho vytáhnu 1 snímek, je výsledek horší, než když totéž udělám s třiceti samostatnými fotografiemi, protože rozlišení je trojnásobné u snímku vs. u videa. Se stejnou myšlenkou jsem nacvakal jednotlivé záběry a vybral vždy jeden nejlepší. Protože byl klidný vzduch, vyšlo to dobře. Snažil jsem se totiž vybrat okamžik, kdy je venkovní teplota stejná jako uvnitř.

Celé Slunce přes fólii Baader Astrosolar v ohnisku ED80/600 Canonem 30D. Složeno 27 snímků v Registaxu 6.

(Pokračování textu…)

Tak tu máme po delší pauze mnoho pěkných skvrnek. Jedna oblast je velmi aktivní, tak uvidíme. Protože je jasno, podívejte se sami. Kdo nemůže, kontaktujte nás.

Slunce 31. 5. 2011 v 15:30 SELČ. Canon 30D za ED80/600.
Jablonec n. N. – Kokonín, Martin Gembec