Astronomické události

Nezvykle teplé a jasné počasí na konec února vylákalo nejen motorkáře na okresní silnice, ale také hvězdáře ke svým teleskopům. Na hvězdárně v Turnově jsme v neděli odpoledne pozorovali Slunce, kde bylo kupodivu zajímavější dění ve fotosféře poseté desítkami menších i větších skvrn. Protuberanční dalekohled ukázal pouze nevýraznou aktivitu. Sluníčko příjemně hřálo a navozovalo všeobecnou pohodu. A jelikož vyjasnění vydrželo, večer jsme s Viktorem vyrazili na Jizerku vybaveni 125 mm binarem a 16″ dobsonem.

(Pokračování textu…)

Velké množství skvrn v několika skupinách nám ukazuje přivrácená strana Slunce také v únoru. V týdnu kralovala dvojice velkých skvrn, která již pomalu zapadá, ale ani další aktivní oblasti se nedají zahanbit. Navíc vychází další větší skvrnka. Jeden dokumentační snímek přes 8 cm ED refraktor v ohnisku 600 mm přikládám níže.

Martin Gembec

Slunce je začátkem roku pokryto velkými skvrnami. Skupina těch největších je s filtrem velmi snadno viditelná i pouhým okem. Podařilo se mi pozorovat je v úterý projekcí a přes svářečské sklo a také ve středu, kdy jsem rychle po práci vyrazil na Vrkoslavice a ještě stihl pár minut zapadajícího Slunce a to i s pomocí EDčka, kterým se přes foťák dalo pozorovat Slunce po přistínění rukou i bez filtru. Fotky jsou jen provizorním bonusem, protože jsem neměl žádný ztmavovací filtr.

(Pokračování textu…)

Nejen kometami živ je astronom a komu se nechce před svítáním vstávat do zimy a jezdit za město s binarem (jako třeba dnes ráno mě…), může si poledne zpříjemnit pohledem na aktivní Slunce a ještě u toho vyprodukuje nějaký ten vitamín D.

(Pokračování textu…)

Letos na jaře jsem fotografoval východ Slunce za Černou Studnicí a teď na podzim jsem si fotku zopakoval. Náhodou jsem 8. 10. ráno kolem 7.35 SELČ z okna obývacího pokoje pozoroval sluneční kotouč vycházející za masivem Černé Studnice a klouzající po úbočí hory až se dostal na vrchol, kde vytvořil krásnou siluetu s rozhlednou a vysílačem. Bohužel na fotku bylo již pozdě, ale řekl jsem si že pokud bude ráno jasno i následující den, pokusím se úkaz vyfotografovat.

(Pokračování textu…)

Na posledním Astronomickém setkání v pondělí 22. dubna jsme se rozhodli chytit Slunce do krabice, protože krátce po 19. hodině měl nastat přelet orbitální stanice ISS přes sluneční disk. Počasí bylo pěkné, teplo, jen jeden pěkný kumulus nedaleko Slunce. Jak se ukázalo, stal se nám osudným. Sice nezakryl celé Slunce, ale nejspíš přesně tu část, kde měl přelet nastat. Přesto jsme se u toho dobře zabavili. (Pokračování textu…)

Ráno jsem jako Zarathustra vstal se Zorou a předvstoupiv před Slunce jsem naň zamířil dva dalekohledy – jeden pro sledování fotosféry a druhý pro pozorování protuberancí v chromosféře. V obou přístrojích je Sluníčko velmi pěkné a určitě stojí za pohled.

Dvě velké skvrny jsou dokonce přes brýle z Baader AstroSolar folie bez problémů vidět pouhým okem. Udělal jsem i pár snímků a pro porovnání stáhnul obrázek z SDO (samozřejmě že ve vyšším rozlišení je detailnější…). Ráno se tedy vydařilo, no a doufám, že večer ještě zpříjemní kometa…

Aleš Majer

Po téměř měsíci (poslední pořádné pozorování deep-sky mám v diáři poznamenáno 6. 2.) depresivního zataženého počasí se konečně vyjasnilo. Dokonce ani neruší Měsíc, který vychází až po půlnoci. Takže není co řešit – rychlá dohoda po chatu, pár telefonátů a čtyři členové KaLu vyráží mrznout na Jizerku.

Vic bere „almaru“ tedy 16“ dobson, tak tentokrát vyrážím na lehko pouze s binarem a nabírám Patise s malým refraktorem. U Pešákovny se scházíme po 20. hodině a cestou ještě objevujeme neznámé pozorovatele se 6“ Newtonem na Mořině – lákáme je, ať se přidají k nám, ale jsou již zmrzlí a chystají se balit. Nejprve se kocháme hvězdnou oblohou, kterou jsme tak dlouho neviděli a vyhledáváme tradiční pecky zimního nebe – mlhovinu v Orionu, Plejády, M1, M41 atd. Velkým dobsonem pak projíždíme hlavně planetární mlhoviny. S klesající teplotou naopak rostou hodnoty SQM a kolem 23 hod. dosahují v zenitu ke 21,4. Tak přichází na řadu galaxie. Nejen kupa v Panně a prosáklé Messiery, ale i méně známé kousky v jarních souhvězdích. S Patisem balíme před půlnocí, Vic s HoPim ještě zůstávají. Chystám se totiž ráno na trochu odlišný lov…

V pondělí ráno při venčení psa jsem si všiml, že Slunce vychází nedaleko vrcholku Černé Studnice a právě dnešek by mohl být tím dnem, kdy bude přímo za rozhlednou. Tak jako ve druhé polovině dubna jezdíme chytat západ Slunce za Ještědem, začátkem března lze z Jablonce vidět jeho východ právě za Černou Studnicí. Přivstal jsem si, přichystal dalekohled s fotoaparátem a vyrazil se stativem před dům – čekání se vyplatilo. Nejprve sluneční záře zalila okna na rozhledně, pak se objevil sluneční kotouč a koulel se po úbočí hory, až se ocitl přesně za siluetou rozhledny. Použití ND filtrů byla dobrá volba, která mi umožnila předem zaostřit na rozhlednu, nicméně i na slunečním kotouči za ní lze rozeznat sluneční skvrny.

Aleš Majer

Mlhovina Roseta v souhvězdí jednorožce – foceno 4.3. na Jizerce s použitím několika expozic z 6.2. (celkem použito 29 expozic po 6-ti minutách přes dalekohled SW ED 80/600 s rovnačem Vixen 0,67 – ohnisková vzdálenost ~ 402mm)

Jan Pícha