Astronomické události

Po téměř měsíci (poslední pořádné pozorování deep-sky mám v diáři poznamenáno 6. 2.) depresivního zataženého počasí se konečně vyjasnilo. Dokonce ani neruší Měsíc, který vychází až po půlnoci. Takže není co řešit – rychlá dohoda po chatu, pár telefonátů a čtyři členové KaLu vyráží mrznout na Jizerku.

Vic bere „almaru“ tedy 16“ dobson, tak tentokrát vyrážím na lehko pouze s binarem a nabírám Patise s malým refraktorem. U Pešákovny se scházíme po 20. hodině a cestou ještě objevujeme neznámé pozorovatele se 6“ Newtonem na Mořině – lákáme je, ať se přidají k nám, ale jsou již zmrzlí a chystají se balit. Nejprve se kocháme hvězdnou oblohou, kterou jsme tak dlouho neviděli a vyhledáváme tradiční pecky zimního nebe – mlhovinu v Orionu, Plejády, M1, M41 atd. Velkým dobsonem pak projíždíme hlavně planetární mlhoviny. S klesající teplotou naopak rostou hodnoty SQM a kolem 23 hod. dosahují v zenitu ke 21,4. Tak přichází na řadu galaxie. Nejen kupa v Panně a prosáklé Messiery, ale i méně známé kousky v jarních souhvězdích. S Patisem balíme před půlnocí, Vic s HoPim ještě zůstávají. Chystám se totiž ráno na trochu odlišný lov…

V pondělí ráno při venčení psa jsem si všiml, že Slunce vychází nedaleko vrcholku Černé Studnice a právě dnešek by mohl být tím dnem, kdy bude přímo za rozhlednou. Tak jako ve druhé polovině dubna jezdíme chytat západ Slunce za Ještědem, začátkem března lze z Jablonce vidět jeho východ právě za Černou Studnicí. Přivstal jsem si, přichystal dalekohled s fotoaparátem a vyrazil se stativem před dům – čekání se vyplatilo. Nejprve sluneční záře zalila okna na rozhledně, pak se objevil sluneční kotouč a koulel se po úbočí hory, až se ocitl přesně za siluetou rozhledny. Použití ND filtrů byla dobrá volba, která mi umožnila předem zaostřit na rozhlednu, nicméně i na slunečním kotouči za ní lze rozeznat sluneční skvrny.

Aleš Majer

Mlhovina Roseta v souhvězdí jednorožce – foceno 4.3. na Jizerce s použitím několika expozic z 6.2. (celkem použito 29 expozic po 6-ti minutách přes dalekohled SW ED 80/600 s rovnačem Vixen 0,67 – ohnisková vzdálenost ~ 402mm)

Jan Pícha

Počasí příjemně překvapilo a tak jsme si v Jablonci užívali krásnou zimní idylu včetně celodenního slunečního svitu. Na povrchu Slunce jsou aktuálně největší skvrny za více než půl roku. Jsou viditelné přes filtr i pouhým okem. Níže je snímek přes 8 cm ED dalekohled.

Martin Gembec

Když jsem minule psal o pohádkové noci, nečekal jsem, že by mohla nastat noc ještě lepší. Ale na to, co jsme s Alešem zažili v Jizerských horách z 21. na 22. října 2012, určitě jen tak nezapomeneme.

Měl to být jen normální výjezd nad inverzní oblačnost za letošními Orionidami, nakonec z toho byla noc plná superlativů.

(Pokračování textu…)

Nedělní ranní sluníčko mě navzdory půlnočnímu návratu z Jizerky, vytáhlo z postele už asi v 8 hodin, tak jsem si došel pro čerstvé pečivo a bohatě posnídal. Zbytek rodiny ještě spokojeně spal, tudíž jsem si do obývacího pokoje natahal kufry s technikou, otevřel okno a na stativ našrouboval 70mm ED refraktor s herschelovým hranolem. Pár skupin drobných skvrnek bylo vše, co mi pohled na fotosféru nabídl. Doufal jsem, že v protuberančním dalekohledu to bude zajímavější. A také bylo. Po obvodu plálo několik pěkných protuberancí, které se rychle vyvíjely. V dalekohledu Lunt 60 se mi dobře osvědčil nový zoom okulár WO 7,5-22,5 mm. Nakonec jsem zkusil pořídit i fotografii. K tomu jsem použil rovněž nedávný přírůstek do výbavy – barlow set Baader 2,25x, který lze snadno připojit na T-ring a zrcadlovku. Překvapilo mne celkem vysoké ISO a dlouhý čas, který jsem musel použít k zachycení protuberancí, ale vzhledem k výsledné světelnosti systému se není čemu divit. Přiložená fotografie je výsledkem jednoho snímku narychlo upraveného v Adobe Camera Raw, ale při složení více záběrů a náročnější úpravě by výsledek mohl být celkem zajímavý.

Aleš Majer

Uprostřed slunečního disku v jeho spodní polovině je nyní za pomoci tmavého filtru viditelná jedna opravdu velká sluneční skvrna. Viditelnost okem uvádím už s ohledem na to, že jsem ji viděl i bez brýlí, takže musí být opravdu snadno viditelná, máte-li ostrý zrak.

Slunce 11.7.2012 (SDO)

Sotva se velká a aktivní skupina skvrn blíží k západnímu okraji slunečního disku, na východním se vynořila další velká oblast se skvrnami. Stále je tedy co pozorovat a zřejmě by i erupční aktivita nemusela být nízká. Zapadající oblast vpravo vyprodukovala v noci na sobotu erupci nejsilnější kategorie X1.

Slunce 7.7.2012, foto Pavel Schneider, detail Martin Gembec

Pokusil jsem se nasnímat detail skvrny při levém okraji Slunce. Natočil jsem dvě videa digikompaktem Canon SX200 IS za okulárem 15mm na dalekohledu SCT 150/1500. Výsledek není moc zdařilý, takže to přikládám spíše pro představu. Vpravo je snímek od Pavla Schneidera pořízený Canonem 60D v primárním ohnisku refraktoru 102/1200.

Martin Gembec

Poměrně rychle se během posledního týdne zvýšila sluneční aktivita. V nejaktivnější oblasti se vytvořila velká skupina skvrn s výraznou erupční aktivitou.

Pokud máte po ruce alespoň triedr, promítněte si obraz Slunce bezpečně na papír, případně se podívejte přes dalekohled vybavený fólií Astrosolar nebo jiným bezpečným filtrem.

Martin Gembec

Panoramatický záběr vycházejícího Slunce jsme tu již prezentovali v článku Ozvěny přechodu Venuše. Přesto mi to nedalo a ještě jednou jsem se k tomu snímku vrátil, přepracoval jej, sloučil s fotografií vycházejícího Slunce i s Venuší na jeho povrchu a celé to naladil pokud možno do stejné podoby, jak to bylo onoho rána asi vidět.

Výsledek měl velký úspěch v soutěži Amatérský astrofotograf měsíce (AAM) a dokonce i v rámci České astrofotografie měsíce (ČAM), kde zvítězila v červnovém kole… To je pro mně velká čest. Sám bych asi zvolil spíše úžasnou animaci, která to podle mého názoru mohla vyhrát – však se na ni podívejte sami – autorem animace je Jan Klečka.

Technické detaily snímku:

Datum a čas: 6. 6. 2012, 4:40 SELČ
Vybavení: Canon 30Dmod + Celestron ED80/600 s reduktorem Vixen 0,67x (f 402 mm), montáž GSO 280
Expozice: 1/3200 s + 1/640 s při ISO100

Martin Gembec