Astronom se neobejde bez dobré předpovědi počasí. A protože nás baví a navíc bychom rádi něco lokálního, zde je pár zajímavých odkazů.
Meteostanice Smržovka – aktuální údaje i zajímavá data na jednom webu.
Dlouhodobá měření teploty na Maršovicích
Hydronet a Humlnet – teplota, vlhkost, webkamery aj.
Máte nějaký odkaz, který zde chybí? Pošlete info, nebo se pochlubte na setkání.
Martin Gembec
Poslední pozorování komety 103P/Hartley 2 jsem uskutečnil mezi půlnocí a třetí ranní z pátka na sobotu 30.10. Bylo to neplánované, protože zůstalo docela jasno s přecházející vysokou oblačností a tak jsem po focení planetky zkusil i kometu. Kometa byla překvapivě dobře vidět v triedru 15×70 i přes Měsíc v poslední čtvrti asi 20° od komety! Jsem si jist, že by ji viděl i laik jako kulatý mlhavý flíček se zjasněním ke středu. Velikost jsem odhadl na 20′ a jasnost na alespoň 5,5 mag (z toho co bylo vidět, jinak je nepochybně jasnější, ale nebyla vidět celá koma). Povedlo se mi z balkónu upointovat několik expozic.
Kometa u jasné hvězdy Alhena (gamma Geminorum) – kometa vlevo, hvězda zvýrazněná vysokým oblakem je vpravo.
30.10.2010, 2:45 SELČ, Canon 30Da, Celestron ED80/600+Vixen 0,67x, montáž GSO, autoguider, 4x2min, ISO800.
Martin Gembec
Poměrně blízko k Zemi se 29.10.2010 vyskytla planetka 2003 UV11. Jedná se o asi půlkilometrový asteroid, který proletěl v době největšího přiblížení asi 2 milióny km od Země, což stačilo na jeho snadné zachycení digitální zrcadlovkou přes dalekohled.
Aleš připravil mapku ke stažení a tisku (kliknutím stahnete PDF):
Po přečtení titulku tohoto článku, bych se ještě před pár lety domníval, že v Jizerských horách spadla v lepším případě přistála nějaká mladší sestra ultramoderního bombardéru B2 armády USA. Od té doby uteklo trochu vody a dnes vím, že v astronomii je jako Bx uváděna buď spektrální třída hvězd nebo stupeň Bortleho škály. Bortleho škála má devět stupňů, nejnižší devátý stupeň odpovídá obloze uvnitř velkoměsta, první stupeň potom odpovídá obloze bez jakéhokoli světelného znečištění. Výborný popis Bortleho škály od Michala Bareše najdete na jeho stránkách.
Po tomto úvodu musí být i uplnému laikovi jasné, že v Jizerkách nepřistála létající pevnost, ale událo se uplně něco jiného, co souvisí s tmou a s astronomií. Onou událostí bylo několik po sobě následujících jasných podzimních nocí, které se vyznačovaly, na naše středoevropské poměry, výrazně temnou oblohou. Neobyčejně temná obloha, se slabými stopami světelného znečištění nízko u obzoru, kterou bylo možné vidět v Jizerkách ve dnech 11. 10. 2010 a 12. 10. 2010, byla způsobena dvěma faktory. Jednak extrémně nízkou vlhkostí vzduchu v atmosféře až do výše 6 km (na hřebenech hor se pohybovala v rozmezí 10%–20%) a jednak inverzní vrstvou oblačnosti, která první noc pokrývala Polsko, Frýdlantsko a Liberec (v Jablonci n. N. bylo jasno) a následující den pokrývala Liberec, Jablonec n. N. Na Frýdlantsku a dále v Polsku se inverzní oblačnost částečně protrhávala.
Jednoduše řečeno, velká města byla pod pokličkou a světlo, které skrz inverzní vrstvu uteklo ven, se nemohlo skoro na ničem pořádně rozptylovat a unikalo tak volně do vesmíru…
Jak takový podvečerní oceán mraků vypadá, zachytil 12. 10. 2010 Martin Gembec ze stanoviště na Královce.
11. 10. 2010 Rozdroże
Posledních několik dnů se mě držela viróza, venku bylo jasno, kamarádi jezdili po nocích po hvězdách a já tak maximálně počítal hvězdy na plakátu v pokoji. Viděno zpětně jsem (Pokračování textu…)
Na obloze nám nyní kometu přesvětluje Měsíc. Je to škoda, protože se zrovna chystá navštívit okolí hvězdokup v souhvězdí Vozky pod čísly M36 – M38. Jakmile se Měsíc přiblíží novu, bude viditelná nad ránem vysoko mezi souhvězdím Blíženců a Malým psem jako stále poměrně snadný objekt pro triedr (na kraji města a za městem). Poslední rozloučení před úplňkem mi vyšlo na úterní ráno.
103P/Hartley 2 v souhvězdí Vozky 19.10.2010 nad ránem. Na snímku jsou otevřené hvězdokupy dole spolu s emisními mlhovinami fialové barvy. Nahoře pod jasnou hvězdou Capella je zelený flíček – kometa Hartley.
Canon 30Dmod + Super Takumar 4/50mm
na montáži GSO, 12x3min, ISO1600
Slunce nám opět v těchto dnech ukazuje pěkné skupiny skvrn ve fotosféře. Pokud máte k dispozici dalekohled s vhodným filtrem (Baader AstroSolar folie, chromový filtr, Herschelův hranol…) rozhodně se při vyjasnění na Sluníčko podívejte, stojí to za to. Pokud filtr nemáte, můžete použít staré dobré metody projekce na stínítko, třeba triedrem (pozor ale na levné dětské dalekohledy, kde mohou být čočky z plastu). Pokud vlastníte Ha dalekohled, může vám pohled na sluneční skvrny zpestřit i nějaká ta protuberence.
Pondělní ráno 18.10. nám při východu Slunce připravilo pěknou podívanou na některé halové jevy. Konkrétně byl dobře patrný tzv. halový sloup – ten se jeví jako světelný pruh procházející vertikálně Sluncem. Z halového sloupu bývá častěji patrná právě horní část, neboť se šance na jeho spatření zlepšuje při pozici Slunce nízko nad horizontem, kdy spodní část sloupu není možné vidět. Tento jev vzniká odrazem paprsků od podstav přibližně horizontálně orientovaných ledových destiček, může však vznikat i odrazem od stěn krystalových sloupků.
