Astronomické události

Z wikipedie:

Tučňák jizerský je vzácný endemit tučňáka císařského. Žije v ukrutných mrazech u Pešákovny na Jizerce. Spatřit ho v denních hodinách je zhola nemožné, jelikož po většinu dne spí. Vstává k večeru a po zbytek noci kouká na hvězdy, čímž se zásadně liší od svých bratranců z jižní polokoule.

Předposlední únorový týden do našich končin zavítala tlaková výše z Ruska a uhodily kruté mrazy. Rtuť teploměru v Jizerkách klesala nějakých 20 stupňů pod nulu, v mrazové kotlině na Jizerce dokonce ještě níž. Konstelace jasného počasí a Měsíce v poslední čtvrťi byla dostatečným lákadlem k tomu, abychom překonali teplotní rozdíl mezi vyhřátým domovem a mrazivou Jizerkou. V mém případě se jednalo o nějakých 50 stupňů Celsia – svůj byt vyhřívám na 22 °C, přičemž na Jizerce bylo −28 °C. Arktického dýchánku na Jizerce se zúčastnili zkušení polarníci Vic, HoPi, Cassi a moje maličkost. V době příjezdu bylo jasno, bezvětří a teplota už zmíněných −28 °C. (Pokračování textu…)

V těchto dnech je dobrá šance na spatření raketoplánu Discovery (STS 133). Kromě toho přelétá mnoho jiných družic, jimž vévodí mezinárodní vesmírná stanice (ISS), která má také výhodné večerní přelety. Jasnost raketoplánu je opravdu vysoká. Při posledním přeletu jsem ji odhadl min. na 0 mag, proto je viditelný i na soumrakové obloze.

Překrásný byl přelet 26. 2. po 18. hodině, kdy raketoplán a ISS utvořili dvojici jasných objektů pomalu letících oblohou v malém odstupu od sebe (asi 1,5°), což ve skutečnosti bylo asi 12 km (jak uvádělo středisko řízení letu). Autentický videozáznam zde. O hodinu a půl později jsem chtěl zachytit obě tělesa dalekohledem, ale omylem se mi rozostřil obraz. Nějaké snímky jsem umístil na AF. Jak se to má fotit, to nám předvedl Thierry Legault – doporučuji video ISS a raketoplánu!

25. 2.: I přes nastavenou citlivost pouze ISO 100 (kvůli světlé obloze) se raketoplán zachytil jako čára v jižní části Oriona.

STS-133 Discovery, 25. 2. 2011, 18:20 SEČ. Expozice 60 sekund, ISO 100, Canon 30D. Kombinace snímku s pohonem a bez pohonu pro ostré hvězdy a krajinu dole.Přesné časy přeletu si vyjíždějte raději na Calsky.com, neboť docela seděly na dnešní přelet, přesto letěl raketoplán asi o 2 minuty později. Ale podle Heavens-Above to bylo zpožděno o pět minut. Nejhezčí na přeletu raketoplánu byla rychlost jeho pohybu díky nižší výšce nad Zemí.

Martin Gembec

Velmi příjemné i když mrazivé setkání se uskutečnilo v Kokoníně 24. února večer. Pozorovalo se ED-čkem 80 mm, dobsonem 305 mm a později i Schmidt-Cassegrainem 150 mm. Viděli jsme krásně Jupiter, zajímavé hvězdokupy a samozřejmě nádhernou M 42 v Orionu, ale hitem večera byly přelety letadel a družic, u kterých jsme si užili mnoho zábavy.

(Pokračování textu…)

Možná už znáte aktivitu Globe at Night. Cílem je zmapovat stav oblohy, za pomocí veřejnosti zmapovat světelné znečištění na celém světě. Proto je celá aktivita připravena nejen pro majitele měřičů tmy (Sky Quality Meter), ale i pro laiky, kteří se jen podívají na známé souhvězdí Oriona a vyplní report. Buďte mezi nimi letos i vy. Akce letos probíhá od 21. února do 6. března. Návod v češtině je zde.

Únor přinesl největší aktivitu Slunce od počátku nového cyklu. Přestože stále ani zdaleka nedosahuje úrovně z konce roku 2003, kdy víceméně končilo minulé maximum, už je nejen na co koukat vizuálně, ale dochází i k sérii silných erupcí.

Slunce 20. 2. 2011 v poledne. Canon 30D v ohnisku dalekohledu Celestron ED80/600 mm. Čtyři snímky složené v Registaxu. Mírně doostřeno. Snímku dominují aktivní oblasti se skvrnami (NOAA 11160 a 11162 – výše umístěné skvrny se totiž vynořily později a dostaly číslo 162). Úplně vpravo u okraje zapadá oblast č. 11158. Foto Martin Gembec
(Pokračování textu…)

Osud mě zavál na Jizerku v jedné z nejmrazivějších nocí, proto mrazivá. Připadal jsem si jako v pohádce. Obloha byla tmavá i přes nasvícení několika sjezdovkami na západě a střední oblačností na východě. Všude sníh, na obloze věci, které jsem nikdy neviděl.

Lodní záď a Velký pes, dva snímky do mozaiky.Snímku dominuje jasná hvězda Sirius vpravo. Nahoře je mlhovina Racek.

Pro každý záběr byly odečteny darframy a flatfieldy, poté bylo seskládáno 8 snímků a upraveny gradienty. Zabíráno od výšky 5° nad obzorem. Canon 30Dmod s objektivem Super Takumar 1,4/50mm (f3,3) na montáži GSO, CLS filtr, ISO 800, 2 krát 8 x 5 minut.

(Pokračování textu…)

Pravidelně vydávaná mapka oblohy ke stažení a tisku od Aleše Majera. Odkaz ke stažení.