Konečně nastal 30. červen, tolik očekávaný den pro děti i astronomy. Konec školního roku totiž přinesl nádherné blízké setkání dvou nejjasnějších planet na naší obloze. Dívali jsme se na ně z hvězdárny v Turnově už od časného podvečera a protože panovalo velmi příjemné počasí, vydrželi jsme v hojném počtu až do jejich západu.
Venuše s Jupiterem se promítají k Ještědu. Foto: Martin Gembec
Poslední červnový večer budeme svědky těsného přiblížení dvou planet sluneční soustavy – Venuše a Jupiteru. Vzájemná konjunkce obou těles nastává ráno 1. července, to již budou pro pozorovatele v Evropě dávno pod obzorem, ale jejich těsné přiblížení je dobře pozorovatelné předchozí večer, tedy v úterý 30. června. Po Slunci a Měsíci se jedná o nejjasnější tělesa na obloze, proto nebude problém obě planety vyhledat pouhým okem za soumraku nad západním obzorem. Venuše bude nápadnější (jasnost -4,5 mag) a Jupiter (jasnost -1,8 mag) se bude nacházet 1/3 úhlového stupně vlevo nad ní. Slunce zapadne po 21 hodině a nejlepší pozorovací podmínky nastanou před 22 hod., kdy soumraková obloha potemní a obě tělesa budou ještě dost vysoko nad obzorem a tudíž dobře patrná.
Předpovědní modely hlásily na noc na dnešek jasno, tak přišla ta správná chvíle zkusit ulovit zase nějaké nové vlasatice. Měsíc v první čtvrti sice zapadal dost pozdě, ale stejně je většina nyní pozorovatelných komet vidět až nad ránem. Jestli se tedy vůbec dá říkat času mezi 1.00 a 3.00 SELČ ráno…
.. by se vám mohly hodit následující návodné obrázky, čeho si všímat na grafu sondy ACE a na grafu magnetometru v Německu. Mějte na paměti, že když se na ACE objeví vhodná výchylka Bz komponenty, tak asi za půl hodiny se to projeví na Zemi na magnetometru, takže je čas vyrazit do terénu a doufat.
Krásné vyjasnění přineslo nejen pohled na stále bližší dvojici planet Jupiteru a Venuše, ale také na slabé noční svítící obláčky nad severem. Fotografováno z Jablonce nad Nisou 24. 6. 2015 ve 23:05 SELČ.
Martin Gembec
—
O chvíli dříve (22:45 – 22:50 SELČ) fotil noční svítící oblaka Martin Mašek z Liberce.
Noci jsou krátké, navíc už do nich svítí dorůstající Měsíc. Poslední dobou také příliš nepřeje počasí. Jako velmi dobrou volbou se ukázal rychlý výjezd k Jítravě v noci z 23. na 24. června. Asi v půlce jízdy z Liberce na pozorovací stanoviště nás nemile překvapila oblačnost, která se v této oblasti vyskytovala. Každopádně jsme se nezalekli, dojeli na místo a vybalili techniku. Jak se ukázalo, byla to dobrá volba, neboť doma jsem později, z družicových záběrů zjistil, že okolí Jítravy bylo jedním z mála míst v Libereckém kraji, kde zůstala slušná obloha po většinu noci.
Naše pozorovací seance by se dala nazvat refraktorovým dýchánkem, k dispozici jsme měli můj R80/400 mm na stativu a Foxík měl s sebou R102/500 mm na HEQ5. Jelikož nebyla louka u Jítravy posečená a místy byly louže vody, tak jsme raději se svou technikou zůstali nedaleko silnice.
20. června jsem se za beznadějně zatažené oblohy vydal před desátou večer na vyhlídku u Dobré Vody v naději, že bychom mohli nějakou trhlinou pozorovat krásné seskupení jasných planet se srpkem Měsíce. Naději dávalo jen to, že bylo po dešti a nízko nad obzorem byla malá trhlinka v oblačnosti. A najednou se opravdu krátce vyjasnilo. Spatřit ale všechna tři tělesa současně na zcela jasné obloze nebylo možné. Povedlo se vidět současně jen dvě a celou trojici jen když byl Jupiter za zbytky oblak.
Využil jsem dnes večer jasné oblohy na krátké pokoukání doma ze střešního vikýře. S triedrem 18×70 jsem mrknul na Venuši s Jupiterem na západě, Saturn nad jihem a ISS, která obě místa přemostila. Počkal jsem ještě na jeden záblesk Iridia a když už jsem pomalu slézal od komína, všimnul jsem si čtyřech jasných hvězd nad jihem. Vzápětí jsem rozeznal, že tři z nich se pomalu pohybují a ta čtvrtá je Spika. Jasnost měly všechny podobnou. Trojice tvořila pravidelný trojúhelník a přesně se mi vešla do 4° zorného pole binokuláru. Brzo ale svítící body začaly slábnout, nejprve ten nejsevernější. V triedru je ale bylo možno sledovat dále, udržovaly pořád stejný rozestup.
