Jasné počasí koncem prázdnin dělalo radost jistě nejen amatérským astronomům. Nepřetržitá šnůra 10 jasných nocí vyvrcholila s příchodem novoluní. V plánu byl tradiční podzimní výlet do rakouských Alp, ale z něho nakonec sešlo. Vzali jsme tak zavděk bližšími polskými Jizerkami, ale nemuseli jsme litovat. Noc z 30. na 31. srpna 2016 si každý přítomný bude rozhodně pamatovat.
V sobotu 27. srpna 2016 jsme se dočkali opravdu blízkého setkání dvou planet, které jsou obvykle na obloze těmi nejjasnějšími. Již několikátý den bylo zcela jasno a také celkem průzračno, přestože jnak přes den panovaly celkem vysoké teploty kolem 30 stupňů. I tato neobvyklá kombinace však umožnila si konjunkci vychutnat a to od pohledu pouhým okem, až po nejrůznější dalekohledy.
Aleš pořídil 25. 8. 2016 fotografii přeletu ISS přes Slunce. Čára přeletu tentokrát vyšla příhodně přes hvězdárnu v Turnově. Napsal, že se mu fotka „docela povedla“ – posuďte sami. Je pěkná a detailní. Velké solární panely po stranách dlouhé 80 m jistě znáte sami a uprostřed vidíme i seskupení modulů. Nejtmavší místo uprostřed bude zřejmě seskupení laboratoří ESA, JAXA a NASA a možná i radiátorů, vpravo za nimi vykukuje okřídlená Zvezda ruské části. Vpravo od středu na nosníku velkých solárních článků je těsně před nimi vidět něco vykukovat, možná je to další z radiátorů (při troše štěstí by to mohl být i robot Dextre), druhý je zřejmě vlevo skrytý za nosníkem nebo panely.
Ano v srpnu 2016 to nebyl problém. Merkur, Venuši a Jupiter jsme mohli nalézt za soumraku nízko nad západem, nad jihem pak Mars se Saturnem, Neptun nad jihovýchodem ve Vodnáři a na východě se nám před půlnocí vynořil také Uran. Pokud chcete mít kompletní sbírku planet sluneční soustavy, tak jak vypadal její výčet ještě před 10 lety a máte alespoň 30cm dalekohled, najdete nad jihem ve Střelci i Pluto. Srpen přinesl také sérii zajímavých vzájemných konjunkcí planet Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn, kdy společně s Měsícem a jasnými hvězdami předváděly spektakulární divadlo. To nejlepší nás ale čeká v sobotu 27. 8., kdy se k sobě nejvíce přiblíží Venuše a Jupiter.
Pozorování konjunkce Merkuru s Regulem z terasy turnovské hvězdárny. Automaticky naváděné dalekohledy jsou ideální k vyhledávání objektů na denní obloze
(Pokračování textu…)
Polští kolegové budou pořádat tradiční Astronomický den v Jizerské oblasti tmavé oblohy. Letos zvolili termín už na konci léta, 28. srpna.
Pokud vyrazíte z Harrachova do kopce, čeká vás na vrcholu stoupání v Jakuszycích u hotelu Biathlon od 15:30 pozorování Slunce a konjunkce Venuše s Jupiterem. Doplněno bude povídáním o astronomických tématech. Pozorování se se svojí technikou účastní i členové Klubu astronomů Liberecka. Akce večer vyvrcholí nočním pozorováním a procházkou pod hvězdami.
Přestože nám nyní v srpnu připravují planety Merkur, Venuše, Jupiter, Mars a Saturn pěkné divadlo na večerní obloze, pro teleskopické pozorování je vhodný leda tak Saturn, díky ještě relativně slušné výšce nad obzorem. Na planetě samotné toho moc k vidění není, i když pohled na majestátní prstenec se neomrzí snad nikdy. Můžeme však sledovat tanec jeho měsíčků – průměrným 30cm dalekohledem jich za dobrých podmínek spatříme na rozdíl od Jupiteru až sedm.
To, že přijíždíme s pozorovací technikou podpořit akci Hvězdičková noc, kterou pořádá Muzeum Jizerských hor, se stalo již tradicí. Letos opět vyšlo počasí, tak zatímco uvnitř vyprávěl hvězdář Pepíno o souhvězdích naší oblohy, postavili jsme na louce před muzeem dva 30cm dobsony a dva binary. Zpočátku se pozoroval hlavně Měsíc s planetami Mars a Saturn, později došlo i na jasnější DSO. U okulárů se opět vystřídalo několik desítek nadšených pozorovatelů, kteří s námi vydrželi až do 23 hodin. A protože bylo krátce po maximu Perseid, pozorování občas zpestřil nějaký ten jasný meteor, který prořízl nebe nad Jizerkou.
Další astronomická akce, při které se s námi můžete potkat, proběhne 28. 8. v Jakuszycích a následně u chaty v Orle na polské straně Jizerských hor.
Počasí vyšlo škodolibě, za jasnou oblohou bylo třeba vyjet až na Moravu a ani zde při troše smůly nemuselo být zcela jasno. Většina výpravy dopadla dobře a i tam, kde bylo trochu oblačnosti, to byla prvotřídní podívaná, jaká se běžně během Perseid nevidí. Zřetelný nástup počtu meteorů následoval po půlnoci s maximem někdy kolem jedné až druhé ranní. V té době padalo množství meteorů, často i několik za minutu a řada byly opravdu výživně jasné kusy. Vysoká aktivita přetrvávala až do svítání. Spršky meteorů byly typické i pro tentokrát. Spatřit se daly dvojice nebo trojice v jedné sekundě, několik jasných meteorů v jedné až čtyřech minutách. Není příliš nadsázkou, že stačilo namířit fotoaparát a každých deset minut se zachytil alespoň jeden meteor…
