Kometární okénko – srpen 2026
Srpnové okénko přichází po vynucené odstávce stránek tak trochu s křížkem po funuse. Krásné jasné období kolem novu je pryč, nyní nastalo období dešťů, jak se zdá. Nad ránem je ale stále ještě chvilka tmavé oblohy, i když Měsíc je už dávno po první čtvrti. Proto se tentokrát zaměříme hlavně na druhou polovinu noci.
Ranní oblohu zdobí největší překvapení letošního roku. Od komety 220P/McNaught zprvu nikdo nic nečekal. Po prvním outburstu, kdy zjasnila o 10 mag, se dostala do pohodlné viditelnosti v amatérských kukátkách, po druhém dosáhla snadné viditelnosti i v obyčejných malých triedrech. Přijde i třetí a dostane se do viditelnosti pouhým okem? To asi neklapne, si myslím. Dost možná že už se rozpadá a její další osud je zpečetěn. Každopádně nyní začíná zase už rychle slábnout, tak si ji užívejme, dokud to jde. Najdete ji u hlavy Velryby. Doporučuji na ni vzít to největší, co doma máte. Ukáže jasné jadérko s výrazným tenkým chvostíkem a velkou difúzní komou. Její vývoj mi tak trochu připomíná legendární 17P/Holmes.
Jen o pár stupňů výš v sousedním Beranu se skrývá další krátkoperiodická krasavice – 88P/Howell. Ta už má ale to nejlepší za sebou, máme tak poslední šanci se s ní v tomto návratu rozloučit. Velká difúzní koma je už i v 22″ zrcadle prakticky neviditelná, zůstává jen jasnější centrální kondenzace, takže je potřeba nasadit co největší zvětšení, aby se vůbec ukázala.
To 260P/McNaught, co akorát přechází z Býka do Persea, je snazším cílem pro BPD, tedy běžný půlmetrový dalekohled. Vytáhla to na nějakých 14 mag a víc už od ní asi čekat nemůžeme. Tuto jasnost si ale ještě chvíli udrží, než to ke konci roku zase zabalí.
S podobnou jasností se na ranní obloze zjevuje další do party – 78P/Gehrels. Najdeme ji v kyji lovce Oriona mezi spoustou hvězdiček Mléčné dráhy. Rovněž i tato historická kometka je na svém letošním maximu a chvíli se na něm udrží, takže pokud ji nestihnete ještě teď v srpnu, během podzimu snad bude šance si ji důkladně prohlédnout.
V jednu hodinu po půlnoci letního středoevropského času můžeme zkusit ulovit druhou triedrovou krásku. Stará známá 10P/Tempel ale tou dobou kulminuje jen pár stupňů nad jihem v souhvězdí Jižní ryby. Hezky byla vidět ze Španělska v době kolem zatmění Slunce, od nás to je celkem duchařina. Je to totiž jen takový rozplizlý obláček. Stále klesá do zápornějších deklinací. Než to otočí zase vzhůru, začne už rychle slábnout. Lepšího návratu se ale v našich životech už nedočkáme, tak neváhejte a pozorujte!
Poslední ranní vlasaticí je zároveň novinka v našem přehledu. Na severní oblohou konečně nakoukla C/2024 T5 (ATLAS). Prochází v těchto dnech Zajícem akorát kolem pěkné planetárky IC 418 a následně začne potěšitelně stoupat. Ze současných 14 mag do zimy ještě o dvě nebo tři čísla posílí, tak se máme na co těšit. Mám ji zalogovanou ze Španělska už jako svoji 383. kometu.
Co jsem ještě nestihl zkouknout, je kometka 161P/Hartley-IRAS. Ta se nyní brodí řekou Eridanus, s jasností je zatím trochu za očekáváním (15 mag), ale její pozorovací podmínky se rychle zlepšují. Naopak dosud snadno viditelná rychle se pohybující 169P/NEAT mizí z večerního nebe, aby se zakrátko objevila na obloze ranní. O nich, ale i o řadě dalších si povíme v příštím kometárním okénku, které už snad vyjde včas.
Prozatím kometám zdar!
Vic KaL ◊!
Napsat komentář