Astronomické události

Začátek roku přinesl krásný úkaz nejen některým obyvatelům planety Země, mezi něž se mohlo zařadit i mnoho lidí v České republice. Když jsme při pozorování částečného zatmění u mapky viditelnosti vysvětlovali, že měsíční stín Zemi mine, a proto je všude viditelné jako částečné, padla i zmínka, že z některé družice na oběžné dráze by mohlo být viditelné i jako úplné. Ačkoli jsme se úplně netrefili, jedna družice měla velké štěstí..

Dnes už můžeme naše tvrzení považovat za mylné, neboť pravděpodobnost viditelnosti úplného zatmění silně znevýhodňovala geometrie úkazu, kdy Země byla o den dříve nejblíže ke Slunci, a tak bylo na obloze úhlově prakticky největší možné. Měsíc byl od Země průměrně vzdálený, každopádně se mu nepodařilo zakrýt Slunce celé, i kdybychom se z nějaké družice snažili trefit do jeho stínu.

Nicméně co je nyní možné považovat za zázrak je fakt, že se to opravdu nějaké družici povedlo a prošla alespoň místry, odkud bylo zatmění vidět jako prstencové. Tou šťastnou byla navíc sluneční observatoř, takže máme krásné obrázky z tohoto úkazu. Podívejte se sami na obrázky a video z japonské družice Hinode.

Do titulky článku jsme umístili snímek z maximální fáze prstencového zatmění, jak jej Hinode spatřila. Druhý černobílý snímek zachycuje detail slunečního povrchu, na kterém je dobře patrná granulace (výstupné proudy horké hmoty z nitra Slunce). Černý oblouk je okraj Měsíce, který navíc není hladký, ale krásně hrbolatý od kopců a prohlubní kráterů a pohoří.

Schéma viditelnosti zatmění jste už možná před zatměním viděli, ale ještě zajímavěji zpracované jej měli Japonci, protože Hinode měla hned třikrát projít místy, odkud bylo zatmění viditelné. Díky tomu můžeme pěkně vidět, jak se stín Měsíce jakoby netrefil do Země (a krom toho k ní ani nedosáhl). Protože družice obíhá Zemi rychlostí asi 27 000 km/h (doba oběhu 90 minut), trefila se do správných míst v průběhu úkazu celkem třikrát. Dvakrát tak viděla částečné zatmění v malé fázi zákrytu, ale jednou jí zatmění trvalo až 15 minut a v maximálním zákrytu šlo o prstencové zatmění. Tou dobou byla Hinode ve výšce 680 km nad Arktidou.

Video z průběhu zatmění, jak jej viděla Hinode si můžete stahnout: prstencové zatmění v RTG oboru, detail Měsíce s granulací
Japonská družice Hinode slaví pátý rok na oběžné dráze. Podařilo se jí pozorovat také úplné zatmění Slunce 19. 3. 2007.

Další družicí, která pozorovala částečné zatmění Slunce 4. ledna, byl mikrosatelit Evropské vesmírné agentury (ESA) s názvem Proba-2. Satelit má za úkol testovat 17 nových technologií, chystaných do budoucích misí ESA. Mezi nimi jde i o studium vesmírného počasí a Slunce. Chystané družice Proba-3 budou také zajímavým počinem, neboť budou obíhat tak, že jedna vytvoří umělý terč, který přesně zakryje sluneční disk a díky tomu druhá bude mít perfektní pohled na sluneční korónu, jako při úplném zatmění Slunce pomocí Měsíce.

Částečné zatmění Slunce pozorovala 7. 10. 2010 také Solar Dynamics Observatory (SDO) americké NASA. Video je na jejím kanálu na Youtube.

Zdroje:

JAXA, Hinode
The Planetary Society Blog

Pro web České astronomické společnosti připravil Martin Gembec.

Vloženo: Sobota, 8 ledna, 2011 , 20:48 , kategorie: Novinky. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.