Máme tu pár posledních zážitků s kometou 12P/Pons-Brooks. Vzhledem k velké vzdálenosti od nás je to vlastně moc pěkná kometa. Škoda, že se promítala tak úhlově blízko Slunci. Kometu o jasnosti 4 mag tu nemáme často. Ještě několik posledních pohledů vám můžeme ukázat a to už je možná všechno. Na viděnou za 70 roků…
Uran, Jupiter, Měsíc a 12P/Pons-Brooks 10. 4. 2024 z Hodkovic. Foto: Martin Mašek
Uplynulé týdny jsem měl možnost trávit na cestě po USA. Nacházel jsem se v lokalitách s Bortle 10+, kde reklama svítila víc než pouliční osvětlení, i v lokalitách, kde svit jediných dvou 50 km vzdálených měst odpovídal svým jasem protisvitu zvířetníkového světla a na Bortleho škále bych je hodnotil jako 2. Kometu jsem snímal opakovaně přes dalekohled, širokoúhle s krajinou a třikrát byla dobře vidět i pouhým okem. Vrcholem mého snažení se stal unikátní snímek komety na denní obloze během úplného zatmění Slunce.
Ještě než nám za dva týdny začne kometa mizet na jižní obloze a bude úhlově blíže Slunci, je na čase se na ni zaměřit v dalším pokračování seriálu našich fotografií a zážitků z jejího pozorování.
Kometa 12P/Pons-Brooks 26. 3. na snímku Jakuba Kuřáka přes 35mm objektiv Sigma Art (f2.8), ISO 800, 25×30 s, Canon 77D
Ačkoli jasnost komety je kolem 6 mag, což ještě nestačí na viditelnost okem, vzhledem k její nízké poloze večer na obloze, fotograficky je to parádní kometa, protože předvádí překrásný vějířovitý iontový ohon. A dá se vůbec vidět něco kromě samotné hlavy komety. Ve 40cm RC na hvězdárně v Turnově jsem spatřil celou vaničku obklopující jádro komety a v náznaku ještě kousek ohonu asi na délku dvou průměrů komy samotné. Ohon je tedy bohužel velmi slabý.
12P/Pons-Brooks 3. 3. 2024, TS76EDPH, ASI294MC Pro + Sony A5100, 120×30 s, Roman Hujer
Na březnové obloze nás večer potěší Merkur. Největší elongace nastává 25. 3. a jde o nejlepší viditelnost této planety za celý rok. Dalším lákadlem je kometa 12P/Pons-Brooks. Ta nyní bude atakovat hranici viditelnosti okem, ale pokud náhle nezjasní, bude třeba ji hledat dalekohledem, protože bude na večerní obloze nízko v Andromedě. Jarní rovnodennost nastává 20. března.
Mapku v PDF s přehledem úkazů stahujte zde: skymap_03-2024.pdf
Kometa Pons-Brooks nakonec prodělala menší zjasnění také v lednu. Pečliví amatérští astronomové zaznamenali zjasnění 18. ledna 2024 asi o dvě magnitudy. Skutečně, vzápětí se ve vnitřní oblasti komy objevil nový světlý oblak prachu a později zjasnila také vnější slabá obálka zelené barvy, svítící uvolněnými plyny. Díky tomu je kometa na konci ledna vidět opět i triedrem, byť to není žádná hitparáda a mnohem lepší zážitek dá až větší dalekohled.
Za ta léta, co se bavím astrofotografií jsem se ujistil, že jednou z nejobtížnějších disciplín je širokoúhlá fotografie zimních souhvězdí. Faktorů, které ovlivňují, co vše se může postavit proti je mnoho. Jedním z faktorů je vybavení – přeci jen je rozdíl, jestli na to jdete s Canonem 30D a 50mm objektivem při cloně 4, nebo Sigmou 35 mm na f2,8. Dalším důležitým faktorem je čas, který tomu můžete věnovat. A ten se zase často neprotíná s tím nejdůležitějším, kterým jsou vrtochy zimího počasí. Tu si stěžujeme na inverzi a přitom se dá obětovat čas a benzín a dojet tam, kde mraky nejsou, nebo vyjít na vysoké hory. Tuhle si zase stěžujeme na velké mrazy, když už se konečně vyjasní. Nakonec přeci jen za ty roky vychytáte nějakou tu noc, kdy na to trochu času je a obloha spolupracuje. A tak vznikly i moje nejoblíbenější zimní fotky, širokoúhlé pohledy na Oriona a okolí.
Během přednášky na hvězdárně v Jičíně o zajímavých úkazech na obloze během roku 2024 došlo i na přehled očekávaných událostí v kosmonautice a výzkumu sluneční soustavy. Na závěr jsme si ukázali, kde si můžeme tyto úkazy sami vyhledávat nebo prohlížet jejich simulace. Sdílím tedy prezentaci, kde je to nejpodstatnější vidět a na závěr přidávám tři tipy, co nám chystá rok 2025.