Astronomické události

Někdy se stane, že stanice se na Slunce trefí v době, kdy je nízko nad obzorem. Silueta typického H-čka je potom malá, ale přelet trvá velmi dlouho a pozorovatel má čas si jej užít. Tak tomu bylo i v úterý 30. března 2021, kdy se nám podařilo přelet zdokumentovat z Hvězdárny Turnov. Přelet trval téměř šest sekund, i když jsme nebyli na středu linie a Slunce bylo asi 3° nad obzorem. Na okrajích slunečního kotouče byly nádherné protuberance a samotné pozorování západu Slunce bylo krásnou tečkou toho večera.

Aleš snímal v kopuli Canonem 5D MkIV za refraktorem Bresser 102/1350 s fólií Baader.

(Pokračování textu…)

Únorová obloha je na planety velmi skoupá – v první polovině noci ji bude zdobit pouze Mars a Uran. Večer nízko nad jihozápadem lze ještě teleskopicky vyhledat Neptun ve Vodnáři. Zbylé planety zůstávají v únoru nepozorovatelné. Jupiter a Saturn se po konjunkci se Sluncem vynoří na ranní obloze až v březnu, Merkur se ukáže na večerní obloze na přelomu dubna/května a Venuše dokonce až koncem května. Měsíc se ve fázi kolem první čtvrti objeví ve společnosti Marsu 18. a 19. února večer. Koncem února se bude Mars promítat jižně od Plejád. Na Marsu by také měla podle plánu 18. 2. přistát sonda Perseverance a dopravit na povrch nový průzkumný rover i s malým dronem Ingenuity. Takže držme palce.

(Pokračování textu…)

Souhra okolností, kdy večerní přelet probíhal v době krátkodobého zmenšení oblačnosti, nás vyburcovala k aktivitě. Vždyť leden 2021 bude jinak patřit mezi ty s nejméně pozorováními za dlouhou dobu. S Alešem jsme jako místo pozorování vybrali oblast někde u Sychrova, ale už cestou jsme viděli, že se nad námi zatáhlo a Měsíc jen občas prosvítal mezi mraky. Popojeli jsme k západu, protože tam měla být situace nadějnější. U Českého Dubu nad obcí Hradčany jsme skutečně mohli přes jemné beránky sledovat Měsíc i s krásným duhovým kruhem okolo (nejméně dvojitou korónou). Po nějakých 15 minutách pobytu na místě však dorazily nízké mraky i sem a zbytek času to bylo lovení Měsíce schovávajícího se tu více, tu úplně, tu méně za mraky. Na samotný přelet se nebe smilovalo a ISS jsme spatřili a natočili. Ale ironií osudu se pak asi za půl hodiny téměř vyjasnilo. Máme tedy alespoň nějaký pozorovací zářez.

(Pokračování textu…)

Vítejte v novém roce. Nemůžeme začít ničím jiným, než Alešovou mapkou. Jistě tušíte, že večer se loučíme s planetami Saturn a Jupiter, zatímco Mars je ještě vysoko nad jihem. Jeho kotouček je však už poloviční velikosti než v době opozice. Meteorický roj Kvadrantid má zřejmě jediné pozorovací okno – večer 3. ledna kolem maxima. Radiant bude nízko nad severem a bude jich tedy padat málo, ale zase budou mít dlouhou stopu a nebude rušit Měsíc, který vychází až v 21 hodin. 1. ledna uplyne 220 let od objevu planetky Ceres. Snad i proto vás můžeme vyzvat ke sledování jiných dvou planetek poblíž hvězdokupy M 44 Jesličky v souhvězdí Raka. Polohy planetek (14) Irene a (15) Eunomia jsou na druhé straně mapky. Stahujte v PDF.

Závěr roku nám nabídl jasnou oblohu a protože na té noční září úplňkový Měsíc, nabízí se hlavně pozorování Slunce. V continuu je možné sledovat vývoj několika skvrn a fakulových polí ve fotosféře a pohled v čáře Ha nabídne pěkné protuberance. Dnes před polednem jsem kromě vizuálního pohledu nasadil na okulárový konec Luntu 60 DSLR a jednoduchým singleshotem dokumentačně zachytil situaci na Slunci.

Aleš Majer

Nejlepší počasí a nejkrásnější zážitek z pozorování nám přinesl večer 19. 12. 2020. Na Frýdlantsku bylo doslova vymeteno a obloha neuvěřitelně průzračná. A planety? Ty se předvedly v plné kráse, protože i obraz byl mnohem klidnější, než o den dříve. Nemohli jsme si zkrátka vybrat lepší večer pro pozorování s kamarády i nadšenci z řad veřejnosti. Opět se potvrdilo, že nebeské úkazy nejsou lhostejné ani hejtmanovi Libereckého kraje Martinu Půtovi, který dorazil s celou rodinou. Poděkování za perfektní organizaci pozorování mnoha dalekohledy patří Hvězdárně Turnov, České astronomické společnosti, Astronomickému ústavu AV ČR a iQLANDII, která navíc vše odvysílala živě na internet (odkaz na hlavní přenos).

Úvodní snímek pořídil Antonín Vřešťál z Turnova, kterému děkuji za pomoc s přenosem a cenné zkušenosti.

(Pokračování textu…)

Předehra k velké konjunkci – tak by se dalo nazvat večerní pozorování z Frýdlantského výběžku v pátek 18. prosince 2020. Byl to večer s historicky prvním online vysíláním planetária v iQLANDII. A kdo mohl tušit, že to vyjde ne z terasy, pěkně se zázemím a rychlým připojením? Ne bylo to z terénu, za mírného mrazu a přes mobilní internet. I to je malý zázrak. A největší už proto, že tam bylo skoro jasno.

Celou reportáž jsem sepsal zde do PDF dokumentu. Odkazy na online přenosy: první a druhý. Děkuji za shlédnutí a snad někdy u online vysílání zase na viděnou. Martin Gembec

Momentka přímo z akce – montáž s dalekohledy a notebook s kamerkou míří zrovna na Měsíc.

Se začátkem meteorologické zimy je tu i nějaký ten poprašek a výhled na dočasné ochlazení (alespoň tady v Jablonci nad Nisou). Aleš nám odtud posílá další mapku v PDF. Snad si počasí najde na nás obdivovatele dění na obloze čas, protože nás 21. 12. čeká mimořádně těsná konjunkce planet Jupiter a Saturn. Tento výjimečný úkaz, který se opakuje doslova jednou za stovky let umožní vidět obě planety v jednom zorném poli dalekohledu a jedinou nevýhodou bude, že leží večer nízko nad jihozápadem. Na ranní obloze se loučíme s Venuší a tak se dá říci, že večerní obloze vévodí dlouho do noci Mars. Ten se sice vzdaluje od Země, ale stále je na něm co pozorovat. Potěšila i kometa C/2020 M3 (ATLAS), která je nyní vysoko, viditelná celou noc. V polovině prosince nastane maximum meteorického roje Geminid a Měsíc nebude svým svitem rušit. Konec roku proběhne v okolí úplňku. A jak píše Aleš na konci: Nezbývá než popřát jasné nebe k nerušenému sledování všech astronomických lahůdek, které nám prosinec 2020 nabízí a co popřát do roku příštího? Snad co nejméně nočních zákazů vycházení…