Astronomické události

Už se mi podařilo spatřit několik dlouhých přeletů přes Sunce, nebo Měsíc. Namátkou musím vzpomenout jeden z prvních takto dlouhých úkazů pár let nazpět u Ohrazenic. Nebo nedávný přelet přes (téměř) superúplněk. Zatímco první jmenovaný úkaz trval jen něco pod tři sekundy, druhý byl již sedmisekundový. Bylo to díky velmi malé výšce Měsíce nad obzorem.

Předpověď přeletu ISS přes Slunce 6. 4. 2018 podle transit-finder.com pro sídliště Mšeno v Jablonci nad Nisou

(Pokračování textu…)

Merkur už zmizel z večerní oblohy a začíná v dubnu konjunkcí se Sluncem. Venuše zůstává jasnou Večernicí. Mars a Saturn se potkávají nad ránem. Najdeme je velmi nízko ve Střelci nedaleko útvaru hvězd „čajová konvice“. Jupiter je nad jihem už před třetí hodinou ranní, ale zůstává také dost nízko ve Váhách. V první dekádě můžeme zkusit několik zákrytů hvězd Měsícem, vesměs nad ránem, protože v polovině dubna nastává nov. Na 22. duben připadá tradiční maximum meteorického roje Lyrid, letos tedy nebudou rušeny svitem Měsíce. Pěkná konjunkce hvězdy Regulus ze Lva s Měsícem se odehraje 24. dubna.  Západní elongace (ranní viditelnost) Merkuru na přelomu dubna a května pak nebude moc výhodná a uvádíme ji spíš pro zajímavost. Mapka v PDF.

Přesně tak bych nazval neděli 4. 3. 2018, která mi umožnila spatřit za jeden den více zajímavých úkazů. Vše začalo již ráno budíkem v 6.30. Pohled na teploměr ukazující -10°C trochu překopal mé plány vyrazit na zahradu s APO refraktorem 120/900 mm a fotografovat východ Slunce za vrcholkem Černé Studnice. Nakonec jsem usoudil, že bude stačit ohnisko 400 mm a že se dá celkem pohodlně fotit z vyhřátého bytu přes okno. Krátce po sedmé ranní začal sluneční kotouč opravdu vykukovat za rozhlednou, tak jsem cvaknul pár expozic.

(Pokračování textu…)

Březen 2018 začíná pěkně zostra chladným počasím, ale zase bylo celkem jasno a tak to vybízelo k pozorování Merkuru a Venuše hned po západu Slunce. Elongace Merkuru vychází až na 15. březen, a i když bude planeta trochu slábnout, bohatě to vynahradí její výška, takže ji zkuste večer najít. Venuše bude kolem 4. března blízko Merkuru, ale později až do 21. března bude na obloze níže. Měsíc se v první polovině března jeví spíše na ranní obloze. 7. března mine Jupiter, 10. a 11. bude poblíž Marsu a Saturnu. Pak se přesune na oblohu večerní, kde se setká 18. března s Venuší a Merkurem. 22. března prochází dorůstající Měsíc Hyádami. V noci ze 24. na 25. března přeběhnou kotouček Jupiteru dva stíny jeho měsíčků.

Nezapomeňte se také podívat 18. 3. od 20 hodin na dokument o dr. Jiřím Grygarovi na TV Prima. A hodně radosti nám v noci na 25. března jistě udělá změna času na letní středoevropský. Posun hodinek ve dvě na třetí hodinu ranní.

PDF verze mapky.

Když jsem chtěl spatřit relativně jasný Merkur a ještě zářivější Venuši, všiml jsem si, že z mého oblíbeného stanoviště v Rýnovicích budou zrovna poblíž vysílače na Ještědu. Merkur jsem ještě okem neviděl, zato Venuše byla vidět snadno. Za pár dní bude Merkur výše a nebude problém je spatřit, ale kdoví, co na to počasí. Obě planety nakonec prošly za vysílačem a hotelem Ještěd a to, že Venuše se trefila přesně za vrchní světlo vysílače, považuji za hezkou tečku za jinak hrozně mrazivým pozorováním.

Merkur u vysílače vpravo a Venuše vlevo nahoře nad Ještědem 1. 3. 2018 (Pokračování textu…)

Páteční večer skýtal šanci, byť nevelkou, pozorovat velmi mladý Měsíc pouhých 18 hodin po novu. Počasí kupodivu celkem přálo, tak jsme s Viktorem vyrazili na naše oblíbené místo s dobrým výhledem k západu – ke křížku nad Košovy.

(Pokračování textu…)

Nestává se to často, ale někdy se na nás i usměje štěstí, že se kolem novu otevře obloha zrovna o víkendu. A tak nás sice ukamenuje zbytek ČR, kde byla totální deka, ale my jsme zase mohli pozorovat. Jasno bylo totiž pouze na vrcholcích Krkonoš a světe div se i za Jizerkami. Při inverzích se to stává, že na Rozdrože Izerskie je už jasno, ale světlo z Polska sem už doléhá a není to pak ideální. Výjimečně se stane, že se obloha zavře a je zataženo i v Polsku. A přesně to nastalo o víkendu 9. – 11. 2. 2018. 

(Pokračování textu…)

Před pár dny se podařilo úspěšně vyzkoušet raketu Falcon Heavy a jako bonus nyní letí vesmírem horní stupeň Falconu s připojeným automobilem Tesla Roadster. Dráha, na kterou byl nakonec umístěn, protíná dráhu Marsu a sahá lehce za ní, ale sklon obou drah vůči sobě je asi 1° a tak se k Marsu auto asi nikdy nepřiblíží. Ještě při odletu se podařilo Teslu zachytit Martinu Maškovi, který z Liberce na dálku ovládal jihoamerický dalekohled FRAM, který měl zrovna volný pozorovací program. Dalekohled Fyzikálního ústavu Akademie věd je tak v jeho volném pozorovacím čase vhodným přístrojem ke snímání planetek, komet nebo „automobilů“ :-)

Přinášíme ještě další animaci z 10. února. Ze snímků se také určuje poloha objektu, což je dobré pro Minor Planet Center, které tato pozorování shromažďuje a může se tak zpřesnit dráha objektu ve Sluneční soustavě.

Oba snímky FRAM/FZÚ/Martin Mašek

(Pokračování textu…)