Martin Gembec
Hon na mladý Měsíc
… nebyl úspěšný zcela. Ano, 16 hodin starý srpek Měsíce nebyl 28. ledna, kdoví proč, ochoten se ukázat oku MaGovu ani Alešovu. Ba co víc, zdá se, že se schoval i oku skleněnému a čipu křemíkovému. Nic naplat, příroda zase jednou ukázala, že si můžete do 1400 metrů nad mořem vytahat třeba i montáž s dalekohledem, ale stejně můžete snadno prohrát. Duše je však spokojena. Udělali jsme maximum. A přinesli jsme si alespoň dokumentační pohled na Enckeho kometu. A i ta mlhovina v Orionu nám tam pořád zůstává. Nu a ten mladý Měsíc? Ten byl naprosto překrásný o den později. Posuďte sami.
Mladý Měsíc 29. ledna 2017 celý článek
Mrazivá konjunkce
Krásné seskupení na mě čekalo ráno po probuzení. Při pohledu z okna mě okamžitě upoutal Měsíc kolem poslední čtvrti a pod ním jasný Jupiter a slabší hvězda Spica ze souhvězdí Panny. Neváhal jsem tedy dobrovolně vyvětrat pokoj a z ruky pořídil momentku, jako vzpomínku na krásné, ale mrazivé ráno (Jablonec -16 °C, Jizerka -27 °C, Turnov -20 °C).
-mag-
Novoroční pozorování
Říká se „jak na Nový rok, tak po celý rok“ a abychom měli letos štěstí na počasí při zajímavých úkazech a dostatek jasných nocí, vyrazili jsme večer s Vicem na turnovskou hvězdárnu. Nejprve jsem přes 6″ refraktor Lichtenknecker fotografoval Venuši a Měsíc. Pak jsme z terasy koukli Sometem na kometu 45P a vrátili se zpět do kupole, abychom postupně na Venuši, Měsíc a Mars s Neptunem namířili druhý 6½“ refraktor (VOD Turnov a Toptec). Seeing byl celkem slušný, používali jsme dvousetnásobné zvětšení a na Marsu bylo vidět i pár tmavých albedových útvarů. Při zvětšení 93× se vešel do jednoho zorného pole i s Neptunem. Při obzoru bylo patrné jakési kouřmo, tak jsme pro další pozorování přejeli na naši oblíbenou Kopaninu. Tady jsme 125mm binarem Vixen a triedrem Canon 15×50is prohlédli řadu DSO i některé planetky (Vesta, Pallas). Dokonce jsme po příjezdu stihli ještě jednou 45P těsně nad lesem. Pozorovali jsme do východu Síria a pak se rozjeli domů.
-am-
Silvestrovské pozorování
31. prosinec 2016 přinesl natolik krásný večer a k tomu spoustu zajímavostí na obloze, že nešlo zůstat doma. A tak se pozoroval krásný srpek Měsíce i s popelavým svitem, Venuše, konjunkce Marsu s Neptunem, kometa 45P, vzdálený kvasar a tak dále. Vzduch byl naštěstí průzračný a zatímco v údolí silně mrzlo, na vysokých kopcích bylo večer příjemně. Níže jsou fotografie z Jablonce nad Nisou i z Černé studnice.
Na snímku je vidět trojice nejjasnějších večerních objektů: Měsíc, Venuše a nahoře i mnohem slabší Mars.
Obloha v lednu
Mapka oblohy, kterou připravuje Aleš Majer, nemůže chybět ani o novoročním svátečním dni. V lednu zahajujeme konjunkcí Marsu s Neptunem, přičemž na obloze bude i dorůstající Měsíc a večer září výrazná Venuše. Ráno je perfektně vidět Jupiter. Maximum Kvadrantid přichází letos poměrně nevhod, navíc hrozí špatné počasí. Pokud nás čtou i pozorovatelé z Ameriky, mají ideální šanci je pozorovat 3. ledna nad ránem. Měsíc po první čtvrti zakrývá 7. ledna večer jasnější hvězdu 87 Ceti (4,3 mag). Na 12. leden připadá úplněk i největší elongace Venuše, která bude navíc jen 0,4° od Neptunu. 15. ledna si povšimněme Měsíce u hvězdy Regulus ve Lvu. Elongace Merkuru je pro nás vzhledem ke sklonu ekliptika po ránu poměrně problematická, ačkoli Merkur bude mít lehce zápornou magnitudu. Na začátku ledna ještě nabídne večerní i ranní obloha dvě jasnější komety, 45P a U1 NEOWISE, ale zajímavější bude až únor. Polohy komet najdete z druhé strany mapky. Koncem ledna se ještě večer setkáme se srpkem Měsíce. Mapku v PDF stahujte zde.
Přehlídka komet na konci roku
Poslední dny roku přichází tlaková výše, která přináší vyjasnění nejprve na východ Čech a část Moravy a poté nejspíš inverze. To nám ovšem umožňuje podívat se hned na několik jasnějších komet. Tentokrát jsme se pokusili i o fotodokumentaci a ta nemůže začít jinak, než nejjasnější kometou, která je příslibem ještě lepšího zážitku v lednu – večerní 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková.
28. 12. 2016, kolem 17:50 SEČ, 12×60 s, ISO 1600, Canon 30Dmod + Celestron ED80/600 s reduktorem (f = 402 mm). celý článek
Obloha v prosinci
Prosinec nabízí nejdelší noci roku a tak pokud bude hezky, určitě si najděte čas na chvilky pod hvězdami. Večer už za soumraku si na jihozápadě všimneme velmi jasné Venuše a dále k jihu je také Mars. Ráno je vysoko Jupiter a jeho viditelnost pomalu připadá na celou druhou polovinu noci. Merkur je sice v první polovině prosince v elongaci, ale není příliš jasný a není ani moc vysoko na jihozápadě. Škoda, že letos připadá úplněk na 14. prosinec, neboť tento den bývá také maximum meteorického roje Geminid. Poslední možnost dívat se ráno na tyto pěkné meteory ještě na bezměsíčné obloze bude asi 12. 12. A pokud jde o úplněk, nebude jen tak ledajaký. Půjde v podstatě o superúplněk. Bude sice asi o 2000 km dál, než v listopadu, ale zase bude dokonce o něco jasnější, než ten listopadový, protože fáze přesného úplňku připadne přesně na naši noc (14. 12. v 1:06 SEČ).
Z dalších úkazů ještě zmiňme zákryty hvězd v Hyádách z 12. na 13. prosince (první ještě před půlnocí, další bohužel až kolem tří ráno). Přiblížení k Aldebaranu vychází až doslova na ráno 13. 12., kdy bude Měsíc zapadat. Pro zajímavost u nás na severu nastává zákryt Aldebaranu v 5:29 SEČ, kdy je Měsíc asi 0,5° nad obzorem, takže z vysokého kopce je za ideálního počasí tento úkaz reálně viditelný. Na konci prosince se dostanou do blízké konjunkce Mars a Neptun. Přiblížení připadá na Silvestra. Mapa je k dispozici v PDF jako obvykle. Na její druhé straně jsou další podrobnosti k uvedeným úkazům a navíc i něco pro nadšené pozorovatele – kvasar CTA 102 (4C 11.69). Děkujeme Alešovi.
Složte si kosmickou sondu
Nepatřím mezi lidi, kteří si hoví ve skládání modelů, ale když už jsem narazil na pěknou skládanku Rosetty a Philae při přípravách přednášky v roce 2014, nezůstalo nakonec jen u ní. Letos v prosinci připravuji povídání o sondě Juno a při té příležitosti jsem si složil její model 1:50. NASA nabízí dvě verze, já si vybral tu jednodušší a menší, kterou ještě převezu autem. Nicméně je určitě výzvou postavit časem i další, co říkáte? Shodou okolností mám tedy modely obou sond, které dokázaly být napájeny solárními panely nejdál od Slunce. Proto jsou jejich panely tak obrovské. MaG
Nahoře Juno a pod ní Rosetta s modulem Philae.
