Astronomické události

Naše nejvýznamnější akce pro veřejnost, Astronomický den na Jizerce, se blíží. Letos nás můžete navštívit v sobotu 28. května. Kromě pozorování Slunce vám chceme nabídnout tradiční pestrou nabídku přednášek, tentokrát v hlavní roli s velmi poutavým vypravěčem a tématem, gravitačními vlnami. Pozvat můžeme i na zajímavou přednášku o kosmonautice a děti jistě potěší návštěva Krtečka – astronauta. Pro nejmenší tu máme výročí Rákosníčka. Pro celou rodinu tu pak jsou další aktivity, například z liberecké IQ Landie. Když bude spolupracovat počasí, budou večer v hlavní roli planety Jupiter, Mars a Saturn. Letos je naděje na velmi tmavou oblohu, protože Měsíc vychází až v druhé polovině noci. Tak na viděnou…

Mars se blíží do opozice se Sluncem (22. 5.) a jeho úhlový průměr roste ze dne na den. Sice vychází v souhvězdí Štíra již večer, ale ideální čas k pozorování je díky malé výšce nad obzorem až při kulminaci nad jihem, což je kolem 2 hod SELČ. V těchto dnech je právě v tuto dobu k Zemi natočena strana s nejvýraznějším albedovým útvarem zvaným Syrtis Major, který je za dobrého seeingu viditelný i v malých amatérských dalekohledech (sám jsem jej bez problémů pozoroval starým achromatickým refraktorem 55/600 mm při zvětšení 60×) a který zaznamenali již první pozorovatelé v 17. století.

(Pokračování textu…)

Noc ze soboty 7. 5. na 8. 5. 2016 přinesla další příležitost pro celonoční pozorování. Tento rok se sešla neobvyklá situace, kdy kolem květnového novu nastalo nejméně pět jasných nocí s vysokou průzračností a dobrou tmavostí oblohy. Proto se také alespoň tuto noc sešli téměř všichni aktivní členové KaLu a pozorovalo se pod krásnou jizerskohorskou oblohou. Pro některé to byla už druhá noc, ale pro nejaktivnější i čtvrtá pozorovací noc v řadě. K vidění bylo vše od družic Iridium, přes nádherné galaxie jarní oblohy a mlhoviny v letní Mléčné dráze až po komety.

Níže přikládám některé fotografie, které jsem tuto noc pořídil. Zaměřil jsem se na některé z komet (fotografie sedmi různých komet je možná můj rekord) a také na Kembleovy objekty č. 1 a 2 a na pěknou kupu galaxií ve Vlasech Bereniky.

(Pokračování textu…)

9. května 2016 jsme mohli pozorovat mimořádný astronomický úkaz. Planeta Merkur byla krásně vidět na slunečním disku. Úkaz provázelo nádherné jarní počasí. Oblaka, která se místy hromadila, nebránila pozorování, které trvalo více než sedm hodin.

(Pokračování textu…)

Po parádní páteční noci na Jizerce jsem si užil další zajímavý večer, tentokrát na hvězdárně v Turnově. Začít pozorování jsem nemohl ničím jiným než kulminujícím Jupiterem. Ten však nebyl nikterak zajímavý čímž myslím, že nepřecházela GRS ani žádný ze satelitů či jejich stínů. Seeing na zdejší poměry byl pouze průměrný, ale noc vypadala velice slibně i pro pozorování DSO. O půlnoci bylo příjemných 12 °C a nebyla žádná rosa, tak jsem ustavil na terase CPC1100 a začal prohlížet galaxie a hvězdokupy jarní/letní oblohy. Za dvě hodiny jsem jich díky přesně najíždějícímu go-to zvládl přes stovku – prostě jsem otevřel Deep Sky Atlas a do ovladače cvakal NGC čísla z mapy. Nevynechal jsem ani dvě současné nejhezčí vlasatice C/2014 S2 a 252P na kterou jsem si vyndal Somet 25×100. Ve 2 hodiny letního času jsem namířil refraktor v kopuli na jasný oranžový Mars.

(Pokračování textu…)

Květen přináší jeden výjimečný úkaz: přechod Merkuru přes Slunce 9. května odpoledne. Večerní obloha patří Jupiteru a spíše druhá polovina noci Marsu se Saturnem (Rudá planeta je už 22. 5 v opozici). Pro pozorovatele komet a deep-sky je Měsíc v novu 6. května. V polovině května se nabízí dva zajímavé zákryty hvězd. Náš Klub astronomů Liberecka spolupořádá v sobotu 28. května největší akci v letošním roce: Astronomický den na Jizerce. Jako obvykle nabídneme pozorování Slunce a večer objektů noční oblohy, v závislosti na počasí. Kromě toho vás čekají přednášky. Program akce je zde. Neopomeňte zadní stranu mapky věnovanou jak přechodu Merkuru, tak kometě 252P. Mapka je ke stažení v PDF.

Tak jsem to přeci jen zkusil i o den později, ačkoli počasí bylo na draka. Setkání komety s galaxií M108 a planetární mlhovinou M97 dosáhlo svého ideálu. Proti bylo zprvu počasí a hlavně Měsíc téměř v úplňku. Jenže nechte si ujít takové představení. Níže je fotka 31×30 sekund, ISO1600, Canon 30Dmod na ED80/600 s reduktorem Vixen 0,67×.

Dostal jsem ještě pět snímků od Aleše, tak jsem je zkusil zpracovat. Výsledný obrázek je ořezem středu pole, vyretušoval jsem smítka a srovnal vinětaci. Velká škoda počasí, které nás oba vytrestalo. Naštěstí se povedlo alespoň několik fotek, které i přes šum ukazují sílu většího refraktoru ve spojení s lepší (nemodifikovanou) zrcadlovkou (modifikace na komety, planetárky a galaxie není nikterak nutná, ale zajímavé je srovnání barvy planetárky, stejně jako fakt, že Alešovi se podařilo slabě zachytit zelenkavý nádech komety). A tak můžete porovnat a pokochat se opravdu hezkou fotkou.

5×30s, ISO2500, Canon 5DMkII, SW Equinox ED120/900

MaG

Když obloze vévodí Měsíc krátce před úplňkem, tak je ten správný čas, vyrazit si užít trochu legrace s planetami. Na turnovskou hvězdárnu jsem dojel kolem 22. hodiny a prvním objektem na který jsem natočil štěrbinu kopule a následně i dalekohled byl Jupiter. Seeing byl na zdejší podmínky standardní (Ant. II-III), nasadil jsem na okulárový konec binohlavu a dlouhé minuty se kochal oblačnými pásy při zv. 225×. Poté jsem se přesunul na nedaleký Měsíc, seeing se asi lehce zlepšil, neboť jsem na první pohled rozeznával několik malých kráterů v Plato. Detaily na terminátoru byly famózní. To mě přimělo k experimentování – měl jsem s sebou zrcadlovku, tak jsem ji využil a pořídil pár snímků Měsíce a zkusil i Jupiter.

(Pokračování textu…)