.. by se vám mohly hodit následující návodné obrázky, čeho si všímat na grafu sondy ACE a na grafu magnetometru v Německu. Mějte na paměti, že když se na ACE objeví vhodná výchylka Bz komponenty, tak asi za půl hodiny se to projeví na Zemi na magnetometru, takže je čas vyrazit do terénu a doufat.
Krásné vyjasnění přineslo nejen pohled na stále bližší dvojici planet Jupiteru a Venuše, ale také na slabé noční svítící obláčky nad severem. Fotografováno z Jablonce nad Nisou 24. 6. 2015 ve 23:05 SELČ.
Martin Gembec
—
O chvíli dříve (22:45 – 22:50 SELČ) fotil noční svítící oblaka Martin Mašek z Liberce.
Noci jsou krátké, navíc už do nich svítí dorůstající Měsíc. Poslední dobou také příliš nepřeje počasí. Jako velmi dobrou volbou se ukázal rychlý výjezd k Jítravě v noci z 23. na 24. června. Asi v půlce jízdy z Liberce na pozorovací stanoviště nás nemile překvapila oblačnost, která se v této oblasti vyskytovala. Každopádně jsme se nezalekli, dojeli na místo a vybalili techniku. Jak se ukázalo, byla to dobrá volba, neboť doma jsem později, z družicových záběrů zjistil, že okolí Jítravy bylo jedním z mála míst v Libereckém kraji, kde zůstala slušná obloha po většinu noci.
Naše pozorovací seance by se dala nazvat refraktorovým dýchánkem, k dispozici jsme měli můj R80/400 mm na stativu a Foxík měl s sebou R102/500 mm na HEQ5. Jelikož nebyla louka u Jítravy posečená a místy byly louže vody, tak jsme raději se svou technikou zůstali nedaleko silnice.
20. června jsem se za beznadějně zatažené oblohy vydal před desátou večer na vyhlídku u Dobré Vody v naději, že bychom mohli nějakou trhlinou pozorovat krásné seskupení jasných planet se srpkem Měsíce. Naději dávalo jen to, že bylo po dešti a nízko nad obzorem byla malá trhlinka v oblačnosti. A najednou se opravdu krátce vyjasnilo. Spatřit ale všechna tři tělesa současně na zcela jasné obloze nebylo možné. Povedlo se vidět současně jen dvě a celou trojici jen když byl Jupiter za zbytky oblak.
Nedávno jsem opět zahlédl pokusy o snímky ISS přes dalekohled a protože v těchto dnech je docela často hezky a stanice vykonává pěkné večerní přelety, rozhodl jsem se místo vizuálního nahánění ji také místo toho vyfotit. Byl to můj vůbec první pokus o takové snímky přes dalekohled na pořádné montáži. Předtím si vybavuji jen nepovedené pokusy přes dobsna 305/1500.
Když jsem na konci minulého reportu psal, že si Pallas necháme na příště, tak to ani tak dlouho netrvalo. Pár dní před její opozicí se Sluncem jsem ji sledoval z domova po dva večery s odstupem 24 hodin.
Hned na úvod Měsíc před úplňkem potkává Saturn, 9. června potkává Neptun a po novu v polovině června jej uvidíme na večerní obloze poblíž Venuše a Jupiteru. Venuše dosahuje v červnu největší úhlové vzdálenosti od Slunce i největšího jasu. Venuše také potká hvězdokupu M 44 (Jesličky). Na konci měsíce již bude kousíček od Jupiteru a 1. 7. ráno nastává velmi těsná konjunkce. Koncem června se na ranní oblohu dostane Merkur. Hlavní pozorovací čas nyní patří Saturnu, který vrcholí nejprve před půlnocí a později už i za soumraku. Se začátkem léta začíná také sezóna viditelnosti nočních svítících oblak. Mapu stahujte v PDF.
Jsou někde v České republice místa vhodná k fotografování hvězd? Odpověď nám mohou dát některá místa známá jako „oblasti tmavé oblohy“, které byly založeny nadšenci z České astronomické společnosti ve spolupráci s astronomickými a ochranářskými institucemi. Jedním z takových míst je česko-polská Jizerská oblast tmavé oblohy, kde lidé pochopí, o co přichází ve městech pod horami. Nanštěstí obloha zde již není tak tmavá, jako přírodní obloha v Chile či na Cookových ostrovech v Tichém oceánu. Ale chcete-li, minimálně výrazný pruh světla Mléčné dráhy vás zde upoutá během letních nocí v plné kráse. Podobně jako na tomto obrázku Panského domu, krásné chalupy spravované úžasnými lidmi.
