Martin Gembec
NLC a komety z lomu
Noc z 10. na 11. července 2015 se vydařila. Užili si ji jak nadšenci z Klubu astronomů Liberecka, tak laická veřejnost, kterou pozval Ladis z Jičína. Přibyla i nečekaná návštěva z Mladé Boleslavi. A co jsme zažili? Zvečera jsme po západu Slunce zkusili hledat kometu 2014 Q1 PanSTARRS, ale hlavní divadlo obstaraly nádherná noční svítící oblaka. Noc patřila hlavně deep-sky objektům, hledaly se i komety, Saturn, Neptun a Pluto. Občas zazářila družice Iridium a ráno vyšel Měsíc a zakončení patřilo opět NLC.
Lov soumrakové komety PanSTARRS
6. července jsme se sešli v Turnově na hvězdárně. Cílem bylo podívat se na planety, ale co čert nechtěl, seeing ten večer nebyl ideální. Pozorovali jsme také noční svítící oblaka nízko nad Ještědem a nějaké ty záblesky Iridií. Já a Vic jsme se za soumraku pokusili najít kometu C/2014 Q1 (PanSTARRS), která má asi 4 mag a nachází se v elongaci asi 10° od Slunce. To znamenalo hledat ji hned po západu Slunce ještě za občanského soumraku, kdy stěží byla vidět na obloze Vega nebo Arcturus. Nakonec to byl lov ne zcela neúspěšný.
Nedělní Slunce
První neděle v měsíci je tradiční akcí pro veřejnost na hvězdárně v Turnově. Nejinak i ta červencová. Po vlně tropických veder se již dopoledne začala tvořit bouřková aktivita v okolí Žitavy a oblačnost postupovala JV směrem. Už to vypadalo, že z pozorování tentokrát nic nebude, ale nakonec spadlo jen pár kapek a po 14 hodině se turnovská obloha vyčistila. Pohled na Slunce byl tentokrát zajímavější v continuu než v Ha. Přes 6″ refraktor s Herschelovým hranolem Slunce ukázalo dokonale svoji kropenatou tvář. Seeing byl ideální (ačkoliv teploměr v kopuli ukazoval 33,5 stupně Celsia) a umožnil studovat detailně strukturu skupin slunečních skvrn a granulaci i při 173 násobném zvětšení. V chromosférickém dalekohledu byla patrná pouze jedna menší protuberance, několik filamentů a jasná aktivní oblast v okolí největší skupiny skvrn.
Ohlédnutí za setkáním Venuše s Jupiterem
Setkání planet jsme intenzivně pozorovali od konce června do prvních červencových dnů. Řada z nás jej také fotografovala a to i v různých dnech, počínaje Alešem 28. 6. a konče zatím snímkem níže uvedeným z 2. 7. od Martina G. Pokud ještě nějaký snímek máte, pošlete jej.
Obloha v červenci
Krásné počasí a seskupení planet nad západem nám uvedlo nový měsíc. Ten navíc začíná i končí úplňkem. Může za to fakt, že červenec má 31 dní a fáze se vystřídají po 29,5 dnech. Stále tedy pokračuje dobrá viditelnost planet nad západem, ale pozornost zůstane upřena především na Venuši, která bude v půli července nejjasnější. Historická událost nastane 14. července, kdy New Horizons proletí kolem Pluta a jeho měsíců. Saturn se nám i večer přesouvá na jihozápadní oblohu, takže má období ideální soumrakové viditelnosti. V druhé polovině července nás čeká pěkné seskupení Venuše, srpku Měsíce a Jupiteru (18. 7.). Ke konci července si můžeme prohlížet Ceres v opozici se Sluncem, tedy objekt, který právě začíná zkoumat sonda DAWN. Verze mapky od Aleše Majera ve formátu PDF.
Venuše s Jupiterem na hvězdárně
Konečně nastal 30. červen, tolik očekávaný den pro děti i astronomy. Konec školního roku totiž přinesl nádherné blízké setkání dvou nejjasnějších planet na naší obloze. Dívali jsme se na ně z hvězdárny v Turnově už od časného podvečera a protože panovalo velmi příjemné počasí, vydrželi jsme v hojném počtu až do jejich západu.
Venuše s Jupiterem se promítají k Ještědu. Foto: Martin Gembec
Blízké setkání Venuše s Jupiterem na večerní obloze
Poslední červnový večer budeme svědky těsného přiblížení dvou planet sluneční soustavy – Venuše a Jupiteru. Vzájemná konjunkce obou těles nastává ráno 1. července, to již budou pro pozorovatele v Evropě dávno pod obzorem, ale jejich těsné přiblížení je dobře pozorovatelné předchozí večer, tedy v úterý 30. června. Po Slunci a Měsíci se jedná o nejjasnější tělesa na obloze, proto nebude problém obě planety vyhledat pouhým okem za soumraku nad západním obzorem. Venuše bude nápadnější (jasnost -4,5 mag) a Jupiter (jasnost -1,8 mag) se bude nacházet 1/3 úhlového stupně vlevo nad ní. Slunce zapadne po 21 hodině a nejlepší pozorovací podmínky nastanou před 22 hod., kdy soumraková obloha potemní a obě tělesa budou ještě dost vysoko nad obzorem a tudíž dobře patrná.
V případě čekání na polární záři ..
.. by se vám mohly hodit následující návodné obrázky, čeho si všímat na grafu sondy ACE a na grafu magnetometru v Německu. Mějte na paměti, že když se na ACE objeví vhodná výchylka Bz komponenty, tak asi za půl hodiny se to projeví na Zemi na magnetometru, takže je čas vyrazit do terénu a doufat.