Kometární okénko – říjen 2026
Jak už to tak bývá, jasno se udělá na období kolem úplňku a když přichází nov, počasí se zkazí. Bude tomu tak asi i tentokrát, ale zatím máme stále hezké babí léto a Měsíc vychází den za dnem později, tak už se přeci jen dá trochu i pozorovat. Minimálně první půlka noci je už tmavá, proto si pojďme udělat malou kometární procházku po říjnové obloze.
Začneme od nejjasnějších kometek a půjdeme k těm slabším. To ale neznamená, že zahájíme tou nejsnadnější. Papírově je na tom totiž stále nejlépe 10P/Tempel, na kterou by při aktuální jasnosti kolem 10 mag stačil i větší triedr, to by se ale nesměla nacházet na deklinaci −32 ° v souhvězdí Jižní ryby. Takto je to pro nás, co pozorujeme na 50. stupni severní šířky, úplná utopie – kometa je utopená v sajrajtu nízko nad obzorem. Budiž nám malou útěchou, že již začíná pomalu stoupat vzhůru. Bohužel ale zároveň postupně slábne. Kulminuje kolem 23.00 SELČ a pokud ji chcete vidět, musíte mít čistý jižní obzor, nebo vyrazit z naší vlasti někam hodně na jih.
To raději zkuste podobně jasnou, ale přeci jen dostupnější 161P/Hartley-IRAS. Ta totiž rychle zkrásněla, když 2. 10. prošla jen 0,5 au od Země, a svoji starší výše uvedenou kolegyni na pozici číslo jedna záhy přeskočí. Kulminuje ve stejnou dobu, jen o dobrých 30 stupňů výš, a to už je znát. Navíc potěšitelně stoupá. I tak potřebujete tmavou oblohu, protože to je rovněž velká difúzní potvora. Malé zvětšení a široké zorné pole pomáhá. A neváhejte! Sice si jasnost kolem 11 mag udrží až do konce roku, ale tento její návrat je nejlepší v tomto století. Tak si ji užijme, dokud to jde.
Do trojice nejjasnějších kometek měsíce října patří i další krátkoperiodická vlasatice – 169P/NEAT. U ní ale netuším, jak na tom je. Naposledy jsem ji pozoroval v srpnu, od té doby se prosmýkla z večerní oblohy na ranní, ale tam stále kraluje Moonulák. Navíc se nachází v souhvězdí Sextantu jen nízko nad obzorem během ranního svítání. A co je ještě horší, bude ze stávajících asi 12 mag velmi rychle slábnout. Kolem tohoto novu (10. 10.) je tak asi poslední šance na spatření. Bude to boj!
S čím už nějakou dobu zápolíme, je nový přírůstek do kometární hitparády, který nemá zatím stále ani po měsíci jméno. To je pěkná ostuda, ale to nám nezabrání se na něj podívat. Jen si musíme pospíšit. Rychle klesá k obzoru a za týden zmizí na jižní oblohu. Ano, mluvím o C46K1R1, co zvečera pádí z Herkula do Hadonoše tempem 5 stupňů za den. Stále nabírá na síle, má mít fotograficky už kolem 12,5 mag, ale vizuálně mi přijde o dost slabší. Je totiž značně difúzní. Rozhodně to chce tmavou oblohu. A trpělivost!
Kometek kolem 13 mag máme ostatně na obloze vícero. Určitě bych doporučil snadno dostupnou C/2026 A2 (Bok) v Draku. V těchto dnech prochází kolem planetání mlhoviny Kočičí oko. Je hezky kondenzovaná, takže dobře viditelná už při základním zvětšení.
Dál tu máme zvečera slušně vysoko v Lyře pomalu se šinoucí C/2024 J3 (ATLAS). Tam může být trochu problém v množství hvězd v okolí, aby se zrovna na nějakou z nich nepromítala. A je už trošku slabší, odhaduju tak okolo 14 mag.
Ranní obloha rovněž něco nabízí. V Býku je pořád ještě viditelná 220P/McNaught. Další outburst u ní už nečekám, ze stávajících 13 mag bude nyní asi jen svižně padat, tak zřejmě přichází chvíle, kdy se s ní definitivně rozloučíme. Teda pro teď. Ona se za pět let zase vrátí a třeba znovu něco spektakulárního předvede. Nebo taky ne. Kdo ví.
Její sestřička – 260P/McNaught – je přeci jen předvídatelnější. Tu najdeme ve Vozkovi a i ona už slábne. Má v současnosti kolem 14 mag, půjde to s ní ostatně také rychle z kopce, proto na nic nečekejte a lovte teď. Nad ránem je už hezky vysoko. Jinak tahle mrška, kterou mimochodem v roce 2012 znovuobjevil Cassi, se vrátí až za necelých sedm let.
Něco přes pět let má periodu i 88P/Howell. Tu uvádím spíš jen pro úplnost. Posledně jsem ji už málem vyřadil, ale ona se pořád nevzdává. Nachází se v Beranu, tudíž je to objekt spíše druhé poloviny noci, ale pozorovat se dá už i před půlnocí. Nečekejte ale nic výrazného. Difúzní koma, co je na fotkách, už okem vidět není. Pomáhá jen velké zvětšení. A velký dalekohled samozřejmě :þ
Raději si posviťte, až zhasne orbitální žárovka, na nadějnou C/2024 T5 (ATLAS). Nad ránem ji objevíte stále skoro na stejném místě v Zajíci. Zatím se opatrně drží někde kolem 14 mag, ale do konce roku by to mohla vytáhnout až na dvanáctku, když se přestane stydět. Musíme se nechat překvapit.
Překvapit by nás mohla i 252P/LINEAR, i když zatím se zdá, že spíše negativně. Pokud by předvedla něco jako v roce 2016, kdy to vytáhla až na 4 mag, vůbec bych se nezlobil. Zatím ale nebyla ještě v tomto návratu pozorována, tak mám trochu obavy o její zdraví. Nebo je už dokonce po ní? Uvidíme.
To 78P/Gehrels ještě určitě žije. Jen to má už bohužel spočítané. Zřejmě se pohádala s Jupiterem a ten ji za to vykopne na mnohem vzdálenější orbitu, takže letošní návrat je poslední, kdy ji amatérskou technikou můžeme spatřit. Tak upřete na ni své síly. Nad ránem se zjevuje v Blížencích. Není to žádná vypalovačka, má jen kolem 14,5 mag, tím pádem čtyřstovka nebo raději půlmetr je to, co potřebujete.
Pokud si v podobných slabůstkách libujete jako já, tak ještě zkuste večerní C/2024 R4 (PanSTARRS). Najdete ji u známého smajlíka v Labuti. Díky poloze prakticky v zenitu je v BPD (běžném půlmetrovém dalekohledu) celkem snadná, rušit můžou jen všudypřítomné hvězdičky Mléčné dráhy.
Je toho tam na nebi ještě mnohem víc. Zatím se mi ale nepodařilo dostat dostatečně velký dalekohled pod dostatečně tmavou oblohu, tak nemohu referovat více. Bude záležet na počasí, jestli nám ještě dovolí vycestovat alespoň do Alp na tradiční podzimní žně. Pokud by se mi něco dalšího podařilo ještě zalogovat, určitě bych to připsal do komentářů. A udělejte to i vy, zdoláte-li také něco nového nebo zajímavého.
A brzy zase na kometovanou!
Vic KaL ◊!
Využil jsem konečně slušnější noci a doma na zahradě (SQM-L 21,0 MSA), než vylezl Měsíc, stihl v 22″ odpozorovat mimo jiné i desítku nejjasnějších kometek. Objevila se mezi nimi i novinka s označením 112P/Urata-Niijima. Ta byla překvapivě snadná, i když ve dvě ráno ještě zdaleka nekulminovala. Odhadl jsem ji na nějakých 15,5 mag.
Mám pocit, že to byla poslední kloudná noc na delší dobu. Doufám, že se mýlím.
Před třemi dny jsem v 20″ pozoroval komety C46K1R1, C/2026 A2 (Bok) a C/2025 J3 (ATLAS). Teď poslední noc (SQM – L 21.30) jsem ještě zkontroloval 161P/Hartley-IRAS a nově zalogoval ranní C/2024 T5 (ATLAS).
Ahoj ,ja jsem taky využil perfektní noc ( 6 – 7. 10.) a ulovil novou kometu – 161 P / Hartley -IRAS .Ve Vodnáři byla rychle k nalezení a v 16″ i dost jasná.Už dlouho jsem nic neulovil tak jsem měl radost. Zkousel jsem několikrat hledat i novou kometu C46K1R1 ale bez úspěchu a to jsem tomu s čtyřstovkou věnoval hodně času.Neměl jsem ale moc tmavou oblohu(20,72) Těším se na lovení dalších kousků
Nová kometa dostala akorát označení P/2026 R2 (Leonard) a minulou noc jsem se s ní stihl rozloučit, když jsme s Ladinem jeli vyvenčit jeho 16″ a moji 22″ Bestii na Jizerku. Obloha byla slušná, nikoliv kulervoucí (SQM-L 21,2 MSA), ale stačila na to, abych zalogoval další „bokovku“: C/2026 AZ17 (Bok). Byla to docela fuška, strávil jsem s ní dobrou půlhodinku a děkuju Ladinovi za půjčení okulárů s kratšími ohnisky na větší zvětšení (500× a 750×). Jinak bych ji při odhadovaných 16,5 mag zřejmě nedal. Z Alp by byla asi snadnější, ale tam jsme se na škodu nevypravili.
Z výše neuvedených kometek jsem ještě zkontroloval C/2021 G2 (ATLAS) a ocenil na zhruba 15,5 mag, je tedy stále pohodlně viditelná, i když už ne moc vysoko.
Gratuluji ostatním k úspěšným lovům! Zdá se, že letošní podzimní kometární žně se opravdu vydařily.
Opět povedená akce! S Ladinem jsme jeli prozkoumat oblast kolem Pecky a byla to pecka! Obloha standardní česká (SQM-L 21,2 MSA), ale seeing alpský! V 22″ šlo v pohodě nakládat přes 700×, na víc jsem bohužel neměl okuláry.
Z tuctu odpozorovaných komet bych vyzdvihnul dosud nezmíněnou 11P/Tempel-Swift-LINEAR, kterou jsem sice už viděl v roce 2020, pro tento návrat to byla ale prvotina. Je hezky vysoko u hranice Andromedy a Trojúhelníku a ze stávajících asi 16 mag to snad rychle vytáhne za měsíc na přijatelnější třináctku. Jen to počasí aby pak spolupracovalo. Zatím si ale nemůžeme stěžovat. Podzím jak má být!
A máme tu další čerstvě objevenou kometku, tentokrát z přehlídky ATLAS. Zatím má provizorní označení A11InDq, ale je už snadno pozorovatelná jako stelární objekt zhruba 14. hvězdné velikosti v ocasu Orla. Předpokládá se, že je nyní čerstvě v outburstu a koma se u ní teprve začne postupně tvořit.
Dnes večer na ni za ne zcela optimálních podmínek (SQM-L 20,7 MSA) stačila 16″ Almara a zvětšení zhruba 300×.
Bude jistě zajímavé ji sledovat i v dalších dnech. Škoda jen, že za pár dní už začne zase kralovat protivný Moonulák.