Kometární okénko – září 2026
V září je už vše, jak má být, a kometární okénko vychází opět včas. Do novu zbývá jen pár hodin a zdá se, že bude o nadcházejícím víkendu i jasno, tak máme nejvyšší čas se podívat, co nám obloha na začátku podzimu přináší. Abych zjistil, co je k vidění, vyrazil jsem pro jistotu v uplynulých dnech raději do Alp. A výsledek? Máme tu hned desítku pěkných kometek vhodných pro malé dalekohledy s objektivem do půl metru.Nejjasnější je 10P/Tempel. Ovšem pro našinec to v Jižní rybě na deklinaci −35 ° ani při jasnosti kolem 8,5 mag není žádná sláva. A přihlédneme-li k její rozplizlosti, stává se z ní docela obtížný cíl. Z alpské oblohy to je brnkačka pro malý triedr, doma bych na ni ale vzal to největší, co bych našel. Nebo možná počkal, až nabere zase směr vzhůru. Bude sice slábnout, ale aspoň se neutopí v bordelu nízko nad jižním obzorem. Kulminuje přesně o půlnoci.
Příjemné překvapení letošního léta – 220P/McNaught – je nad ránem stále dobře pozorovatelná. Nachází se nyní v Býku a postupně pomalu slábne. Nečekám, že by ještě předvedla nějaký trik, takže budeme svědky asi jen postupného umírání. Je celkem difúzní, tak doporučuji tmavou oblohu a spíše menší zvětšení. Má teď asi 12 mag. Dlouhý ohon, co je hezky vidět na fotkách, jsem už nevykoukal.
A následuje novinka v naší kometární hitparádě! 161P/Hartley-IRAS se již vyšplhala dostatečně vysoko, aby byla viditelná i od nás. Prochází Velrybou, takže je to opět spíše ranní objekt, a atakuje už 13. hvězdnou velikost. Patří do skupiny komet jako Halleyovka, vrací se každých 21,5 roku. Mezi lety 1950 a 2100 je toto právě nejlepší návrat, proto na nic nečekejte a pozorujte! Měla by teď do konce září rychle zjasnit až na 10 mag, tak se máme určitě na co těšit.
Ráno těsně před svítáním je rovněž správná chvíle na lov novinky z minulého okénka – C/2024 T5 (ATLAS). Ta je stále pod Orionem v Zajíci, pohybuje se jen zvolna a zjasnila už asi na 13,5 mag. Během podzimu začne stoupat výš a na přelomu roku by mohla zjasnit až k 12 mag, tak u ní nemusíme zatím tak tlačit na pilu. Neuteče.
Kdo by ale mohl zmizet, je 260P/McNaught. Tato kometka se nachází v současné době v maximu, září jako hvězdička čtrnácté velikosti, ale brzy to s ní půjde rychle z kopce dolů. Potěší alespoň poloha vysoko ve Vozkovi. To znamená, že to je opět cíl spíše pro ranní ptáčata.
A brzo ráno si přivstat vyžaduje další krátkoperiodická krasavice. 78P/Gehrels najdete o něco níž v sousedních Blížencích. A také je na svém maximálním lesku s číslem 14. Tahle mrška se podobně jako ta předchozí vrací každých zhruba 7 let. Pamatuji si dobře její návraty z let 2011 a 2018. Ale pozor! Raději lovte teď hned, při příštím návratu už po změně perihelu díky gravitaci Jupitera nebude našimi kukátky viditelná!
Následuje čtveřice s delší dobou oběhu. A všechny mají také kolem 14 mag. Nejdříve zvečera zapadá C/2023 R1 (PanSTARRS), neboť se nachází nízko ve Vahách. Od nás si o ní asi můžeme nechat jen zdát, z Alp to nebyla až taková hrůza. Z oblohy teď na pár měsíců zmizí, po novém roce ale bude opět viditelná, jen už bude o dost slabší. Kdo se s ní tedy ještě nerozloučil, má v září zřejmě poslední šanci.
Loučit se zatím nemusíme s C/2024 J3 (ATLAS), neboť se nachází hezky vysoko v Lyře. Slábnout bude pomaleji, ale i tak už má nejlepší chvíle za sebou. Bývala určitě snadnější, nyní s ní začínám už mít doma v 16″ problémy, chce to tedy aspoň BPD, tedy běžný půlmetrový dalekohled a dostatečně tmavou oblohu.
Jsou tu ale i kometky, co neslábnou, ale naopak příjemně zjasňují. Zde bych chtěl doporučit zejména slibnou C/2026 A2 (Bok) na severu v Draku, která do konce roku ještě o magnitudku posílí, nebo stagnující C/2024 R4 (PanSTARRS) v Labuti, co si jasnost kolem 14 mag udrží i po celý příští rok, takže se s ní budeme setkávat i v dalších dílech našeho kometárního přehledu.
Z něho jsem už vyřadil 88P/Howell, i když by teoreticky měla být stále v dosahu. Je ale tak silně difúzní, že je mnohem obtížnější, než by se mohlo zdát. A asi už nemá cenu se s ní trápit, dal bych ji už pokoj a počkal si pět let, až se zase vrátí.
To je celkem dlouhá doba, ale ono to uteče. Mnohem dříve tu však bude další kometární okénko s přísunem nových vlasatic. Znovu se nám po konjunkci se sluncem vrátí 169P/NEAT a na ranní oblohu rovnež konečně vstoupí 123P/West-Hartley, která tu byla naposledy v roce 2019. Je otázka, co tentokrát předvede 252P/LINEAR. Ta v roce 2016 dosáhla snadné triedrové viditelnosti. Letos to asi taková sláva nebude, ale i tak určitě stojí za pozornost.
Ale nechme se překvapit. Do konce roku je ještě daleko, v tuto chvíli nám teprv začínají pravé podzimní žně. Tak hurá na ně! Na kometyyy!
Vic KaL ◊!
PS: A jako vždy budu rád, když se podělíte se svými novými úlovky.
Včera jsem od 0:30 BPDečkem pozoroval komety 220P, C/2024 R4, 260P a 78P. Nevykoukal jsem 88P a 161P. Na kometu C/2024 T5 jsem úplně zapomněl, ale to nevadí, alespoň bude příště co nového ulovit.
Doporučuji teď zamířit stroje i na hodně výraznou a nepřehlédnutelnou SN 2024aaiv v NGC 7331.
220P jsem koukal kolem 1 hod. v noci 9. 9., když byla asi 25° nad obzorem v Turnově a nebylo vůbec snadné ji v 16″ RC najít – difúzní mrcha…
Hlášení o uplynulé noci na hřebenu Orlických hor. Kvalita oblohy ucházející, později mé pesimistické SQM-L ukazovalo přes 21,3. Seeing nic moc. I přes větřík se všechno neskutečně rosilo. V akci Zrůdička, tedy BPD. Hodně komet dost na hraně a nedaly světlo zadarmo. Úspěšný lov dle času: C/2024 R4, C/2024 J3 (asi nejsnadnější), C/2026 A2, 220P, 161P a na závěr i C/2024 T5 ATLAS. Hodně jsem stál o 78P, ale tam jsem opakovaně pohořel. 260P a 88P jsem nezkoušel. I tak tři nové kusy do skórkarty, jsem spokojený. A můžu jít sušit vercajk.
Gratulace k novým kometám. Já poslední noc pozoroval Heblem 20″ v Javorníkách, SQM-L 21,31. Do sbírky jsem přidal C/2026 A2 (Bok) a 161P/Hartley-IRAS.
Také všem gratuluji k novým úlovkům! Zdá se, že září je opravdu plodný měsíc.
Mně se podařilo nově zalogovat čerstvě objevenou kometu z přehlídky Catalina, co je zatím jen na PCCP pod označením C46K1R1. Vzal jsem na ni BPD na steroidech, tj. 22″ Bestii, obloha byla doma ale dost mizerná (SQM-L jen 20,7 MSA). Je překvapivě jasná, odhadl jsem ji asi na 15 mag.
Zkouknul jsem i tři supernovy (nově 2026abxl v NGC 5127 v Honicích psech) a novu v M31 (AT2026aaom). Ta byla už docela obtížná, nachází se totiž jen kousek od přezářeného jádra. Bylo potřeba to pořádně oroštovat.
Měsíc je sice už v první čtvrti, zapadá ale brzo, jak je teď nízko, takže lovy můžou pokračovat!
P.I.Č.O!
88P je stále viditelná. Alespoň v 22″ tomu tak dnes nad ránem bylo. Je potřeba ale ohulit zvětšení, co to dá. Difúzní koma už vidět není, vyleze ale aspoň o trochu jasnější středová oblast.
78P nebyla také úplně snadná, nemá výraznější centrální kondenzaci. Pomohlo rovněž větší zvětšení (440×). Podobně jsem to musel osolit na 260P, ale ta se poddala snáze, před svítáním je už hezky vysoko.
V pondělí ráno (21.9.) byla obloha u nás na Hradecku po dešti velmi slušně tmavá, jen seeing nic moc. Zkoušel jsem jsem 78P, ale zrovna byla příliš blízko podobně jasných hvězdiček. To nešlo vykoukat. Dneska ráno taky solidní podmínky a podařilo se. Byla to tedy makačka, zvětšení 383x, čas 4:40, dobson 20″. Trochu lituji, že jsem už pak jel do práce a nezkusil ještě 169P/NEAT.