Astronomické události

20. června jsem se za beznadějně zatažené oblohy vydal před desátou večer na vyhlídku u Dobré Vody v naději, že bychom mohli nějakou trhlinou pozorovat krásné seskupení jasných planet se srpkem Měsíce. Naději dávalo jen to, že bylo po dešti a nízko nad obzorem byla malá trhlinka v oblačnosti. A najednou se opravdu krátce vyjasnilo. Spatřit ale všechna tři tělesa současně na zcela jasné obloze nebylo možné. Povedlo se vidět současně jen dvě a celou trojici jen když byl Jupiter za zbytky oblak.

(Pokračování textu…)

Nedávno jsem opět zahlédl pokusy o snímky ISS přes dalekohled a protože v těchto dnech je docela často hezky a stanice vykonává pěkné večerní přelety, rozhodl jsem se místo vizuálního nahánění ji také místo toho vyfotit. Byl to můj vůbec první pokus o takové snímky přes dalekohled na pořádné montáži. Předtím si vybavuji jen nepovedené pokusy přes dobsna 305/1500.

(Pokračování textu…)

Když jsem na konci minulého reportu psal, že si Pallas necháme na příště, tak to ani tak dlouho netrvalo. Pár dní před její opozicí se Sluncem jsem ji sledoval z domova po dva večery s odstupem 24 hodin.

(Pokračování textu…)

Hned na úvod Měsíc před úplňkem potkává Saturn, 9. června potkává Neptun a po novu v polovině června jej uvidíme na večerní obloze poblíž Venuše a Jupiteru. Venuše dosahuje v červnu největší úhlové vzdálenosti od Slunce i největšího jasu. Venuše také potká hvězdokupu M 44 (Jesličky). Na konci měsíce již bude kousíček od Jupiteru a 1. 7. ráno nastává velmi těsná konjunkce. Koncem června se na ranní oblohu dostane Merkur. Hlavní pozorovací čas nyní patří Saturnu, který vrcholí nejprve před půlnocí a později už i za soumraku. Se začátkem léta začíná také sezóna viditelnosti nočních svítících oblak. Mapu stahujte v PDF.

Jsou někde v České republice místa vhodná k fotografování hvězd? Odpověď nám mohou dát některá místa známá jako „oblasti tmavé oblohy“, které byly založeny nadšenci z České astronomické společnosti ve spolupráci s astronomickými a ochranářskými institucemi. Jedním z takových míst je česko-polská Jizerská oblast tmavé oblohy, kde lidé pochopí, o co přichází ve městech pod horami. Nanštěstí obloha zde již není tak tmavá, jako přírodní obloha v Chile či na Cookových ostrovech v Tichém oceánu. Ale chcete-li, minimálně výrazný pruh světla Mléčné dráhy vás zde upoutá během letních nocí v plné kráse. Podobně jako na tomto obrázku Panského domu, krásné chalupy spravované úžasnými lidmi.

(Pokračování textu…)

Krásné počasí přivedlo přes den mnoho zájemců k dalekohledům, kde mohli pozorovat Slunce, okolní krajinu i Venuši. Velký úspěch měly i science show IQ Landie z Liberce a přednášky ve Sklárně. Večer se nám trochu rozpršelo, ale nikdo snad nakonec nelitoval. Děkujeme vám za návštěvu a těšíme se na setkání na dalších našich akcích.

(Pokračování textu…)

V padesátých a šedesátých letech pracovaly dva astronomické kroužky při tehdejších Závodních klubech ROH. Činností byly též přednášky zabývající se kosmonautikou a astronomií. Svět byl rozdělen na dva světy: kapitalistický a komunistický. Informace se těžko sháněly, a proto jsme zvali do Závodního klubu Bytexu ve Vratislavicích nad Nisou známé lektory k přednáškové činnosti z obou oborů. Mezi nejznámější lektory patřil Karel Pacner, Antonín Vítek, Jiří Grygar, Josip Kleczek, ale i další odborné a vědecké kapacity, které mohly vycestovat třeba na stáž, mimo železnou oponu. Byl to v podstatě jediný zdroj odborných a nezkreslených informací.
Jsem velmi vděčný za volný a necenzurovaný přístup k informacím v současné době.

Pavel Vála

16. května pořádáme ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR a dalšími spřízněnými subjekty další ročník tradiční akce v Jizerské oblasti tmavé oblohy. Milovníci horské přírody, astronomie a tmavé oblohy jsou srdečně zváni.

Hlavní program již od 13 hodin. Autobus letos nebude.

Letos na Astronomickém dni vystoupí také IQ Landia z Liberce! Interaktivní exponáty, opakované krátké science show a především dva vědátoři IQ Landie se na vás těší!