Astronomické události

V neděli 22. dubna mělo opět zapadat Slunce za Ještědem. Krom toho se na večerním nebi sešel Jupiter s mladým srpečkem Měsíce. Nad nimi měla majestátně zářit planeta Venuše. To už byl důvod vyrazit nad Dalešice. Bohužel oblaka se nestihla odsunout, takže ze Slunce za Ještědem nebylo letos nic. Vlastně pořád je teď večer tím směrem zataženo. Asi se tím vyrovnal loňský rok, kdy bylo prakticky každý den jasno.

Měsíc a Jupiter nad Ještědem 22. dubna 2012

Horší to bylo s Měsícem. Už jsem přestával doufat, že ho najdu, když jsem jej zahlédl. Byl tak neskutečně tenký. Přitom se nejednalo o nikterak rekordní srpek, Měsíc byl lehce přes 35 hodin po novu. Pohled na takový Měsíc ale vždy pohladí po duši. Navíc necelé dva stupně od něj byl vidět dalekohledem kotouček Jupiteru. Jak se stmívalo, byla dvojička krásně viditelná pouhým okem a než zapadl Měsíc za mraky při obzoru, dal se pozorovat i popelavý svit, tedy ta část měsíčního povrchu, osvětlená Zemí.

Venuše nahoře, Měsíc dole pod mrakem. Na velké verzi je patrný u Měsíce také Jupiter.

Měsíc a Jupiter EDčkem 80 mm (f 400 mm). Na velké verzi po kliknutí uvidíte i nějaké ty krátery.

Měsíc a Jupiter těsně nad mraky. Jupiter má kolem dokonce měsíčky. Vynořil se také popelavý svit – část povrchu osvětlená Zemí. O letadle pod Měsícem podrobněji níže..

Letadlo pod Měsícem odpovídá v daném čase, azimutu a výšce podle flightradar24.com letu Boeingu 737-330 Lufthansy z Berlína do Milána ve výšce 10 363 m a vzdálenost asi 145 km.

Martin Gembec 

Opět na začátku měsíce tu pro vás máme mapku se zajímavými úkazy a na druhé straně nějaké překvapení. Venuše je v Plejádách, Saturn bude 15. dubna v opozici. Merkur bude vidět na ranní obloze. 22. dubna máme poměrně výhodné maximum meteorického roje Lyrid. Je to kolem novu a navíc má být maximum v době, kdy je radiant, tedy souhvězdí Lyry docela vysoko nad obzorem. Koncem měsíce ještě stihneme mladý Měsíc.

A ono slibované překvapení? Přehled úhlové velikosti a fází planet, pozvánka na Astronomický tábor, Lyridy a rozlučku s kometou Garradd.

Mapku můžete stahovat ve formátu PDF.

Pro Českou astronomickou společnost připravuje za Klub astronomů Liberecka Aleš Majer.

V pátek 13. 4. od 17 hodin proběhne přednáška Dr. Jiřího Grygara na téma Okna vesmíru dokořán po třiceti letech.. Upozorňujeme všechny zájemce, že vstupenky jsou v prodeji v Eurocentru.

Plakát lze stáhnout v PDF a vytisknout.

Předseda Klubu astronomů Liberecka – pobočky České astronomické společnosti, se kterým Astronomický ústav AV ČR spolupracuje v Jizerské oblasti tmavé oblohy, pořídil dne 25. března 2012 přenosným refraktorem Astronomického ústavu AV ČR s parametry 120/1000 na
montáži EQ6 ve zvětšení 320x tuto kresbu Marsu. Je na ní dobře vidět severní polární čepička Marsu.

Planeta Mars se nyní nachází na obloze v souhvězdí Lva, tzn., že vychází večer a je velmi nápadným objektem noční oblohy, protože upoutá nejen svojí jasností, ale i výraznou oranžovou barvou.

Kromě Marsu jsou zvečera nad západním obzorem velmi dobře viditelné planety Jupiter a především Venuše a nad východním obzorem v souhvězdí Panny najdete Saturn. V jednu chvíli tak můžeme spatřit pouhýma očima čtyři planety Sluneční soustavy.

Převzato ze stránek Astronomického ústavu.

Vydařené počasí, pěkná přednáška o zajímavých otázkách z astronomie a kosmonautiky (tentokrát připravená žákem 8. třídy Láďou Mockem) a nakonec výborné pozorování díky spolupráci členů Klubu astronomů Liberecka. Tak to byl dnešní večer na ZŠ Rýnovice v Jablonci nad Nisou.

Přednáška v prostorách školy. Pozorování na dvoře – refraktor 120/1000 na paralaktice dovezl Aleš, reflektor 150/1200 přidal Láďa a SCT 6″ přivezl Honza až z Liberce.

Fotografie Aleše Majera:

Děkujeme všem zúčastněným a věříme, že se nám povede ještě mnoho podobně povedených akcí.

Fotografie Martina Gembece

Fotografie Honzy Píchy:

Martin Gembec

Opět po roce se koná v Jablonci nad Nisou veletrh cestovního ruchu na němž se prezentuje také Jizerská oblast tmavé oblohy. K dispozici jsou dalekohledy na pozorování Slunce v čáře H-alfa i ve viditelném světle. Přijďte se podívat na stánek i na sluníčko.

Akce trvá ve čtvrtek a v pátek cca od 9 do 17h v Jablonci n. N. v Eurocentru. V sobotu jen do 11 h.

V posledním období je dobře viditelný Mars. Pomáhá tomu i lepší seeing, tedy menší neklid atmosféry. V pondělí na Astronomickém setkání se o tom mohli přesvědčit i návštěvníci z řad veřejnosti. O den později jsem se na chvilku měl možnost podívat za ještě lepších podmínek a detaily, které jsem tehdy viděl mi vytanuly na mysl při pohledu na včera pořízenou kresbu Petra Smoláka. Když kresbu zesvětlím, už se to velmi blíží tomu, co bylo vidět okem ve chvílích nejlepšího uklidnění obrazu.

Poměrně jasná supernova byla objevena o víkendu ve známé galaxii M95, která je součástí „druhého tripletu“ v souhvězdí Lva. Ono těch galaxií je tam vizuálně dostupných spíše pět, když máme pořádný dalekohled, ale tři patří do Messiérova katalogu. V těchto dnech tudy prošel Mars. I díky tomu se mi podařilo supernovu vyfotit už v pátek (celý snímek zde), tedy ještě před oznámením objevu. Vlastně jsem tak přišel o možnost ji objevit, protože jsem ji na snímku nehledal. Vic mezitím v neděli večer supernovu spatřil vizuálně. Už je jasnější než dvě hvězdy, které vidíme na snímku poblíž supernovy.

Supernova v galaxii M 95. Nová hvězda je vyznačena a jádro galaxie je vlevo nahoru od ní. Ani tříminutová expozice nezachytila zcela ideálně i ramena galaxie. Mars a přecházející vysoká oblačnost se nejspíš podepsaly pod kvalitou snímku. Navíc není ideálně zaostřený. Přesto je na snímku (zde 2-krát zvětšeném) supernova dobře vidět ještě v době, kdy nabíhala do maxima svého jasu a je tedy těsně po výbuchu. K explozi došlo samozřejmě velmi dávno, protože světlo nám tuto informaci doneslo teprve nyní. Podle posledních údajů je od nás galaxie vzdálena 33 miliónů světelných let.

Technické info:
16.3.2012, 22:10UT, expozice 3min, ISO800
Canon 30Dmod + Celestron ED80/600 + Vixen 0,67 red.

Martin Gembec