Martin Gembec
Iridium nad Jabloncem
Jasné záblesky družic Iridium sem tam zpestří noční oblohu. Jedná se o prasátka od antén družic určených pro mobilní satelitní telefony. Pěknou scenérii si nakomponoval Aleš, když vyrazil na Dalešickou vyhlídku, odkud vyfotografoval záblesk Iridia č. 5 nad Petřínem. Jak je vidět, satelit zrovna prolétal hlavou souhvězdí Draka. Při maximálním jasu měl asi -7 mag, byl 786 km nad Zemí a od nás byl 1100 km.
III. Astronomický den na Jizerce
Nejvýznamnější akce v Jizerské oblasti tmavé oblohy se blíží. Svým pojetím se nebude příliš lišit od let minulých a doufáme také v podobně pěkné počasí. Oficiálně akce začne po poledni pozorováním Slunce a přednáškami pro nejširší veřejnost v budově Sklárny. Večer se postupně přejde na další zajímavé objekty. Za dobrých podmínek se při západu Slunce pokusíme o Venuši, o něco výše bude srpek Měsíce a dále pak Mars. Obloze bude vévodit planeta s prstenci – Saturn. Dále by se měly vynořit objekty v Mléčné dráze. Zájemci o noční pozorování budou mít možnost jet domů posledním kyvadlovým autobusem, který jede až do Jablonce, odkud jede pak tramvaj do Liberce. Z astronomického vybavení je již zajištěn: na pozorování Slunce čočkový dalekohled 127/1200 s 2″ Herschelovým hranolem (sluneční skvrny), čočkový H-alfa dalekohled Lunt 60 mm (erupce na Slunci), SCT 6″ (150/1500) s AstroSolar fólií (běžné vybavení na pozorování Slunce) a na večerní pozorování dále dobsony 254/1200, 305/1500 a 400/2000.
Web Jizerské oblasti tmavé oblohy.
Autobusová doprava na Astronomický den na Jizerce je zajištěna na trase Kořenov, nádraží ČD – Kořenov, Příchovice, motorest (na hlavní silnici u obchodu) – Polubný, kostel – Jizerka, Panský dům. Autobus je označen SKIBUS REJDICE a logem Jizerské oblasti tmavé oblohy. Odjezdy z Kořenova (nádraží ČD) na Jizerku v 11:30, 14:00, 16:00, 18:00 a 19:10. Odjezdy z Jizerky do Kořenova (nádraží ČD) ve 13:30, 15:30, 17:30 a 18:20. Po nočním pozorování odjíždí autobus ve 23:30 (24:00) až do Jablonce nad Nisou a zastavuje podle potřeby na znamení na zastávkách hromadné dopravy. Na tento noční autobus navazuje v Jablonci tramvaj do Liberce, která odjíždí z Tyršových sadů v 0:20 nebo v 1:15. Jízdné dle platných tarifů.
Přelet ISS přes Slunce
Jak jistě mnozí víte, náš Klub se mimo jiné specializuje na zajímavé a extrémní úkazy. V sobotu jsme pozorovali přelet ISS přes Venuši a v pondělí jsme se byli podívat na krásný dlouhotrvající přelet ISS přes Slunce.
K našemu štěstí přispělo nejen to, že se jednalo o relativně blízkou lokalitu, ale také počasí, které vyšlo prakticky dokonale. V době přeletu nebyl v okolí Slunce ani mráček, ačkoli nad horami se tvořily vysoké kupy.
Přelet ISS přes Slunce 30.4.2012
Samotný přelet řadím osobně mezi mé nejhezčí zážitky s přelety stanice, protože jsem měl během těch 2,8 sekundy čas si to trochu vychutnat a všimnout si nejen postranních solárních panelů, ale i těla stanice s jednotlivými částmi a radiátory.
Díky Alešově invenci a vybavení si máte možnost přelet vychutnat i vy. Video je na Vimeu ve full HD 1080p. Točilo se přes dalekohled Celestron SCT 150/1500 pomocí Canonu 5DMkII. Expozice byly 1/800 sekundy při 800 ISO, 25 snímků za sekundu.
4-krát zpomalený animovaný GIF přeletu si můžete prokliknout zde.
Tak trochu jiné hvězdy nad Jabloncem
30. dubna ozdobily oblohu nad Jabloncem n. N. i jiné hvězdy. Aleš se nevydal k přehradě, kde bylo možné sledovat ohňostroj s hudbou, ale na kopec Petřín, aby nasnímal známé dominanty Radnice a kostela na Horním náměstí v pozadí s přehradou a ohňostrojem. Momentky z jednoho z nejpovedenějších ohňostrojů si můžete prohlédnout níže.
Obloha v květnu
S novým měsícem tu máme mapku od Aleše Majera. Můžeme se těšit na pokračování dobré viditelnosti Venuše, Marsu a Saturnu. Měsíc bude v úplňku a perigeu ve stejný den, bude to tedy největší úplněk roku a bude i o chlup jasnější. Koncem Měsíce se opět budeme moci kochat tenkým srpkem a 26. května pořádáme velkou astronomickou akci na Jizerce. Podrobnosti k viditelnosti planet se zaměřením na Saturn nabízí druhá stránka. Zde také najdete upozornění na aktivity Klubu astronomů Liberecka.
Ke stažení jako obvykle v PDF.
Pozorujte planety
Venuše dosahuje v pondělí 30. dubna maximálního jasu -4,7 mag a mohla by tudíž být viditelná i na modrém denním nebi pouhým okem. Lépe se bude hledat, pokud si stoupneme do stínu nějaké budovy. Nachází se asi 40° nalevo od Slunce, což jsou zhruba čtyři zaťaté pěsti na natažené ruce.
![Venuše ve dne v SCT 6"](http://udalosti.astro.cz/wp-content/venuse.jpg "Venuše ve dne v SCT 6"")
Venuše ve dne v SCT 6″
Planeta Mars se nachází za soumraku kolem 21. hodiny vysoko nad jihem. Její kotouček je však už velice malý. Podařilo se mi vidět jen polární čepičku a náznak tmavšího útvaru vedle ní.
Saturn můžeme pozorovat také po setmění, ale nad jihem je až kolem půlnoci. Prstence jsou pěkně rozevřeny a minimálně Cassiniho dělení v něm si asi všimneme i za běžných podmínek. Nápadný je také oranžovější rovníkový pás v atmosféře. Podrobněji se planetám věnuje druhá strana Alešovy mapky k vytištění.
Mars a Saturn 28. dubna 2012. Snímáno přes SCT 6″ (150/1500) za okulárem 5 mm. Z videa seskládáno a doostřeno v Registaxu 6.
Martin Gembec
Přelet ISS přes Venuši
Sobotní odpoledne nabídlo krásné letní počasí a také jeden mimořádný úkaz. Mezinárodní vesmírná stanice ISS se při svém odpoledním přeletu ČR trefila při pohledu z Jablonce přímo na Venuši. Čára transitu procházela shodou okolností přes naše oblíbené pozorovací místo na Bártlově vrchu na Vrkoslavicích.
Animaci výše uvedených snímků si proklikněte zde.
Na úkaz jsem se pokusil pečlivě přichystat veškeré vybavení. Hodlal jsem zachytit přelet fotograficky pomocí oblíbené sestavy Celestron ED80/600 na montáži GSO za nějž jsem připojil Canon 30D. EDčko jsem pro dnešek raději redukoval na 402 mm reduktorem Vixen 0,67x, abych měl dobrý obraz v celém zorném poli. Protože montáž GSO byla jakžtakž schopna sledovat Venuši automaticky díky hodinovému strojku, mohl jsem se věnovat Venuši vizuálně na druhé montáži EQ-5 zapůjčené od Aleše, na niž jsem posadil svůj nový přírůstek Celestron SCT 6″ (150/1500). Techniku jsem začal chystat hodinu před přeletem, ale teprve po zhruba půlhodině jsem měl Venuši v zorném poli obou dalekohledů. Asi čtvrt hodiny před přeletem se vrátil zbytek rodinky z procházky a zároveň dorazil Aleš se zbytkem své rodiny a tak se udělal takový příjemný poknik v trávě a my jej vyplnili horečnými přípravami na přelet.
-
- MaG a jeho dalekohledy
-
- Aleš u ED70/420
-
- Venuše v SCT 6″ kompaktem
Nakonec vše klaplo. Přesně v uvedenou dobu se jakási světlá moucha mihla kolem jasného srpku Venuše. Podle slov Aleše bylo dokonce vidět Háčko tvořené dvojicí solárních panelů. Aleš použil megaširoké zorné pole pomocí dvoupalcového širokoúhlého okuláru, zatímco já se díval 25 mm Plosslem při zvětšení 60x. To byla zřejmá nevýhoda, ale i tak to byl zážitek. Zároveň s tím, jak Aleš zahlásil stanici v zorném poli, začal jsem držet spoušť Canonu, čímž se spustila velmi rychlá sekvence snímků. Výsledek nevypadal na displeji moc valně, ale opak byl pravdou. Na uvedené vybavení se mi zřejmě povedlo poměrně dobře zaostřit a na snímcích je dobře vidět to, co popisoval Aleš, na nosníku solárních panelů navíc také jasné radiátory, které regulují teplotu stanice a uprostřed část modulů zakončených vpravo evropskou nákladní lodí ATV-3 Edoardo Amaldi.
Porovnání jednotlivého snímku a všech pořízených snímků složených v Registaxu 5. Vše ještě zvětšeno na 200 %.
Na podobné blbnutí musí být čas, chuť a dobré počasí. Aby si ale takový zážitek mohl člověk zařídit, je třeba sledovat předpovědi pomocí webových stránek Calsky.com.
Jupiter a mladý Měsíc
V neděli 22. dubna mělo opět zapadat Slunce za Ještědem. Krom toho se na večerním nebi sešel Jupiter s mladým srpečkem Měsíce. Nad nimi měla majestátně zářit planeta Venuše. To už byl důvod vyrazit nad Dalešice. Bohužel oblaka se nestihla odsunout, takže ze Slunce za Ještědem nebylo letos nic. Vlastně pořád je teď večer tím směrem zataženo. Asi se tím vyrovnal loňský rok, kdy bylo prakticky každý den jasno.
Měsíc a Jupiter nad Ještědem 22. dubna 2012
Horší to bylo s Měsícem. Už jsem přestával doufat, že ho najdu, když jsem jej zahlédl. Byl tak neskutečně tenký. Přitom se nejednalo o nikterak rekordní srpek, Měsíc byl lehce přes 35 hodin po novu. Pohled na takový Měsíc ale vždy pohladí po duši. Navíc necelé dva stupně od něj byl vidět dalekohledem kotouček Jupiteru. Jak se stmívalo, byla dvojička krásně viditelná pouhým okem a než zapadl Měsíc za mraky při obzoru, dal se pozorovat i popelavý svit, tedy ta část měsíčního povrchu, osvětlená Zemí.
Venuše nahoře, Měsíc dole pod mrakem. Na velké verzi je patrný u Měsíce také Jupiter.
Měsíc a Jupiter EDčkem 80 mm (f 400 mm). Na velké verzi po kliknutí uvidíte i nějaké ty krátery.
Měsíc a Jupiter těsně nad mraky. Jupiter má kolem dokonce měsíčky. Vynořil se také popelavý svit – část povrchu osvětlená Zemí. O letadle pod Měsícem podrobněji níže..
Letadlo pod Měsícem odpovídá v daném čase, azimutu a výšce podle flightradar24.com letu Boeingu 737-330 Lufthansy z Berlína do Milána ve výšce 10 363 m a vzdálenost asi 145 km.
Martin Gembec