Astronomické události

Martin Mašek z Klubu astronomů Liberecka a Fyzikálního ústavu AV ČR nám připravil zajímavou novinu. Podařilo se mu najít kometu vracející se teprve podruhé ke Slunci. Opět to bylo díky využití českého dalekohledu FRAM v argentinské pampě.

Je běžné, že se někdy ztratí nějaká kometa z dohledu. Pokud nemá dostatečně přesně určenou dráhu, může být znovuobjevena. Nebo se stane, že je sice dobře pozorovaná, ale nemá ještě dost přesně určenou dráhu. A tady pak nastupuje snaha astronomů ji vyhledat při jejím dalším návratu, nejlépe co nejdříve, ještě daleko od Slunce, aby mohla být její dráha zpřesněna. Pokud jde o periodickou kometu, může konečně získat definitivní označení.

15.5.2012, FRAM 0.3-m SCT + CCD G2-1600, 12x120sec. Credit: M. Mašek, J. Černý, J. Ebr, M. Prouza, P. Kubánek, M. Jelínek

Výše je vidět znovuobjevový snímek komety P/2005 K3 (McNaught), který Martin pořídil na dalekohledu FRAM (Argentina, MPC I47). Po jeho pozorování získala kometa své druhé předbězné označení P/2012 K2 (viz. MPC cirkulář) a v nejbližších dnech by měla dostat označení typické pro komety pozorované ve více návratech. Kometa má nyní přibližně 17,5 mag, nejjasnější by měla být na podzim, kdy by mohla dosáhnout 13 mag.

Martin  objevu doplňuje:

P/2005 K3 mě trápila měsíc, než se mi tu mršku podařilo chytit. Na kometu jsem nepointoval – ta neni na jednotlivých snímcích vidět (až na složených). Používal jsem relativně krátkých (120 sec) expozic, které jsem skládal (Astrometrica) dle předpokládaného směru pohybu a rychlosti komety. Toto je druhý pozorovaný návrat této komety. Ten poslední byl objevový, v roce 2005 (perioda komety něco málo přes 7 let). Kometa měla v objevovém návratu slušně dlouhý pozorovací oblouk (8 měsíců), díky tomu byla efemerida spolehlivá. Takže nebyl takový problém znovu nalézt tuto kometu. Skutečná poloha se od té vypočtené lišila o 6′, což je velmi dobré (korekce v předpovědi průchodu periheliem je -0,2 dne).

Je to skoro až neuvěřitelné. Loni 23. května jsme na ZŠ Rýnovice v Jablonci n.N. pozorovali v improvizovaných podmínkách přelet Mezinárodní stanice ISS přes Slunce a když jsem si vyjížděl přelety na tento týden, středová linie pondělního dopoledního přeletu vedla přímo přes školu. Vysoká oblačnost sice hodně hrozila, ale přesto jsem vzal ráno do školy vybavení alespoň na projekci a plánoval jsem opět shodou okolností se stejnými žáky pozorovat přelet jako loni.

Vše nakonec klaplo docela solidně. Tři výrazné oblasti slunečních skvrn byly slušně viditelné, ostrost obrazu byla solidní a po loňském nepříliš úspěšném fotografování z ruky, jsem tentokrát točil video kompaktem a to se ukázalo jako lepší řešení, ačkoli okem vypadalo vše ještě lépe, než můžete vidět.

Video na Vimeo.com v delší verzi si proklikněte zde.

Podstatné je, že předpovědi serveru Calsky fungují opravdu dokonale a že jistá forma propagace pozorování, zvláště teď před přechodem Venuše přes Slunce 6. června je více než vhodná.

Martin Gembec

Severočeské muzeum v Liberci požádalo KaL o spolupráci na programu v rámci Dne muzeí. Původně se jednalo o zápůjčku dalekohledu, ale nakonec se z toho vyklubalo zajímavé pozorování pro návštěvníky akce. Předpověď na sobotu slibovala slunečný den bez mráčku, tak technika pro pozorování Slunce byla jasnou volbou. Před devátou hodinou ranní jsme se před muzeem sešli ve složení Jirka Kapras, Honza Pícha, Pavel Vála, Martin Mašek a samozřejmě já. Později se objevil i Ladin a MaG. Na jižní terasu muzea jsme postupně vynosili asi 100 kg přístrojů. Největším byl pětipalcový refraktor vybavený novým herschelovým hranolem od Baaderu a filtrem Solar kontinuum, kterým se pozorovala sluneční fotosféra. Na další montáži byl posazen refraktor ED80 namířený na Venuši. Třetí paralaktika nesla 60 mm chromosférický Lunt. Reflektory tentokrát reprezentoval pouze malý FirstScope newton namířený na Ještěd.

Počasí bylo opravdu parádní, pouze v pozdním odpoledni se objevila trocha vysoké oblačnosti, ale ta nemohla pokazit úžasnou podívanou, kterou nám Slunce na tento den přichystalo. Pohled přes herschelův hranol při zvětšení až 200x ukazoval fantastické detaily ve skupinách skvrn, kterých bylo na slunečním kotouči více než dost. Ještě úchvatnější však byl pohled úzkopásmovým filtrem na chromosféru. Celý den jsme mohli sledovat vývoj obrovské protuberance (viz snímek z SDO vpravo dole) a jak jsme se všichni shodli, něco takového jsme zatím viděli pouze na fotografiích. No a ke krásné podívané na Slunce jsme návštěvníkům nabízeli ještě pohled na tenký srpek Venuše na denní obloze. Celý den strávený na slunné terase se neobešel bez následků – večer jsem na zarudlé části těla působením UV záření (zátylek a paže) musel aplikovat značné množství Panthenolu, ale byl to pěkný zážitek. Děkuji všem zúčastněným. Navíc jsme navázali přátelské vztahy se Severočeským muzeem, a pokud vyjde počasí, domluvili jsme se na účasti i na muzejní noci dne 2. 6., kdy by se měl pozorovat Měsíc a Saturn.

Sepsal Aleš Majer

Včerejší noci jsem se pokusil vyvrátit tvrzení mnohých astronomických příruček o tom, že nelze provádět pozorování z okna. Po 22. hodině byla venkovní teplota cca 18 st. a díky celodennímu otevřenému oknu v naší kuchyni i zde panovala teplota stejná. Umístil jsem proto k oknu malý ED refraktor na fotografickém stativu a zamířil jej na Saturn, který se majestátně vznášel nad protějším panelákem, čímž jsem povýšil backyard astronomy na kitchen astronomy.

Obraz Saturnu v dalekohledu byl absolutně klidný a při 135-násobném zvětšení jsem bez problémů v nejširší části prstence rozeznal tmavou škvírku Cassiniho dělení, což je na 7 cm dalekohled slušný výkon. Na kotoučku planety pak byly patrné dva tmavší pásy. Kdybych nebyl líný dojít do komory v mezipatře pro montáž, vystrčil bych z okna i velkou rouru (5’’ refraktor). Takže i z pohodlí domova, bez pracného stěhování všech těch astronomických krámů se dá někdy vykonat slušné pozorování…

Aleš Majer 

Jasné záblesky družic Iridium sem tam zpestří noční oblohu. Jedná se o prasátka od antén družic určených pro mobilní satelitní telefony. Pěknou scenérii si nakomponoval Aleš, když vyrazil na Dalešickou vyhlídku, odkud vyfotografoval záblesk Iridia č. 5 nad Petřínem. Jak je vidět, satelit zrovna prolétal hlavou souhvězdí Draka. Při maximálním jasu měl asi -7 mag, byl 786 km nad Zemí a od nás byl 1100 km.

Nejvýznamnější akce v Jizerské oblasti tmavé oblohy se blíží. Svým pojetím se nebude příliš lišit od let minulých a doufáme také v podobně pěkné počasí. Oficiálně akce začne po poledni pozorováním Slunce a přednáškami pro nejširší veřejnost v budově Sklárny. Večer se postupně přejde na další zajímavé objekty. Za dobrých podmínek se při západu Slunce pokusíme o Venuši, o něco výše bude srpek Měsíce a dále pak Mars. Obloze bude vévodit planeta s prstenci – Saturn. Dále by se měly vynořit objekty v Mléčné dráze. Zájemci o noční pozorování budou mít možnost jet domů posledním kyvadlovým autobusem, který jede až do Jablonce, odkud jede pak tramvaj do Liberce. Z astronomického vybavení je již zajištěn: na pozorování Slunce čočkový dalekohled 127/1200 s 2″ Herschelovým hranolem (sluneční skvrny), čočkový H-alfa dalekohled Lunt 60 mm (erupce na Slunci), SCT 6″ (150/1500) s AstroSolar fólií (běžné vybavení na pozorování Slunce) a na večerní pozorování dále dobsony 254/1200, 305/1500 a 400/2000.

Web Jizerské oblasti tmavé oblohy.

Autobusová doprava na Astronomický den na Jizerce je zajištěna na trase Kořenov, nádraží ČD – Kořenov, Příchovice, motorest (na hlavní silnici u obchodu) – Polubný, kostel – Jizerka, Panský dům. Autobus je označen SKIBUS REJDICE a logem Jizerské oblasti tmavé oblohy. Odjezdy z Kořenova (nádraží ČD) na Jizerku v 11:30, 14:00, 16:00, 18:00 a 19:10. Odjezdy z Jizerky do Kořenova (nádraží ČD) ve 13:30, 15:30, 17:30 a 18:20. Po nočním pozorování odjíždí autobus ve 23:30 (24:00) až do Jablonce nad Nisou a zastavuje podle potřeby na znamení na zastávkách hromadné dopravy. Na tento noční autobus  navazuje v Jablonci tramvaj do Liberce, která odjíždí z Tyršových sadů v 0:20 nebo v 1:15. Jízdné dle platných tarifů.

Jak jistě mnozí víte, náš Klub se mimo jiné specializuje na zajímavé a extrémní úkazy. V sobotu jsme pozorovali přelet ISS přes Venuši a v pondělí jsme se byli podívat na krásný dlouhotrvající přelet ISS přes Slunce.

K našemu štěstí přispělo nejen to, že se jednalo o relativně blízkou lokalitu, ale také počasí, které vyšlo prakticky dokonale. V době přeletu nebyl v okolí Slunce ani mráček, ačkoli nad horami se tvořily vysoké kupy.

Přelet ISS přes Slunce 30.4.2012

Samotný přelet řadím osobně mezi mé nejhezčí zážitky s přelety stanice, protože jsem měl během těch 2,8 sekundy čas si to trochu vychutnat a všimnout si nejen postranních solárních panelů, ale i těla stanice s jednotlivými částmi a radiátory.

Díky Alešově invenci a vybavení si máte možnost přelet vychutnat i vy. Video je na Vimeu ve full HD 1080p. Točilo se přes dalekohled Celestron SCT 150/1500 pomocí Canonu 5DMkII. Expozice byly 1/800 sekundy při 800 ISO, 25 snímků za sekundu.

4-krát zpomalený animovaný GIF přeletu si můžete prokliknout zde.

30. dubna ozdobily oblohu nad Jabloncem n. N. i jiné hvězdy. Aleš se nevydal k přehradě, kde bylo možné sledovat ohňostroj s hudbou, ale na kopec Petřín, aby nasnímal známé dominanty Radnice a kostela na Horním náměstí v pozadí s přehradou a ohňostrojem. Momentky z jednoho z nejpovedenějších ohňostrojů si můžete prohlédnout níže.