Astronomické události

Rádi bychom vám prezentovali některé z prvních pokusů přes nový sluneční dalekohled Lunt LS60T. Jedná se o speciální dalekohled určený k pozorování aktivních jevů na Slunci, především protuberancí na okraji slunečního disku, ale i filamentů a aktivních oblastí na jeho povrchu. Využívá se filtru, který propouští jen úzkou část spektra kolem čáry ionizovaného vodíku (tzv. H-alfa).

Hned jak to bude možné, pošleme pozvánku na pozorování Slunce, ale neváhejte se domluvit i osobně s Martinem nebo Alešem, jakmile přijde pár hezkých dnů. Slunce musí být na zcela modrém nebi a raději výše nad obzorem, ale pak to stojí za to prakticky kdykoli.

Snímek z 16.8.2011 z primárního ohniska Canonem 30D:

Snímek projekcí za okulárem 10mm opět Canonem 30D (podobně to vypadá vizuálně):

Kontrastnější verze lépe zobrazí slabší protuberanci a její krásné detaily:

Pěknou prezentaci společného úsilí o zachování temné noční krajiny Jizerských hor natočili redaktoři ČT do pořadu Hranice dokořán – Rozmowki polsko-czeskie. Na pořadu se významně podíleli také Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR s komentářem a Vic s Honzou z Klubu astronomů Liberecka, pobočky České astronomické společnosti s ukázkou astronomické techniky. Vydařenou reportáž doplnil Zbygniew Kaminski z Nadlesnictví Swieradow.

Odkaz na archív pořadu, JOTO je na konci záznamu, jako poslední reportáž.

Maximum Perseid připadá letos na 13. srpen. Lépe budou vidět ještě o pár dní dříve, než začne i nad ránem svítit Měsíc. Jeden jasný bolid, možná z roje Perseid byl spatřen z celých Čech i Slovenska v úterý před půlnocí.

Podívejte se na trailer Meteorwatch (kliknutím na obrázek):

Zjasňující kometa s označením C/2009 P1 (Garradd) je nyní výhodně položena na noční obloze, neboť je jako jedna z mála viditelná celou noc vysoko na obloze v souhvězdí Pegasa. Odtud směřuje do Delfína a Šípu. V těchto dnech navíc prolétá kolem známé kulové hvězdokupy Messier 15 nedaleko špičky Pegasovy hlavy. Viz. mapka ke stažení v PDF.

Aleš Majer kometu nakreslil, abyste si udělali představu, jak asi vypadá menším dalekohledem do 10 cm na městské obloze. Méně zkušený ji podobně uvidí spíše až za městem. Ve velkém dalekohledu s malým zvětšením je to však nepřehlédnutelná skvrnka oválného tvaru se slabým ohonem.

Martin Gembec kometu zkoušel fotit a to nejprve refraktorem 80/600 redukovaným na ohnisko 402 mm a posléze 135 mm objektivem. Na prvním snímku 1. 8. před půlnocí jsou v náznaku vidět dva ohony komety. Na druhém snímku je vlevo dole hvězda Enif v konci hlavy Pegasa a hvězdokupa s kometou jsou nahoře nad středem snímku. Ve výřezu je patrný i chvost směrem k M 15.

Martin Mašek vyfotil kometu v Liberci pomocí CCD kamerky Orion StarShoot Monochrome II a dalekohledu typu refraktor 70/700mm:

Předpokládáme, že na veřejné pozorování komety vás pozveme na konci sprna nebo v září. Kometa vystoupá ještě výše a trochu by měla ještě i zjasnit.

Další mapka oblohy připravená Alešem Majerem. Hlavní událostí bude roj Perseid s maximem 13. srpna, ale lepší je bude sledovat o pár dnů dříve, než začne ráno vadit Měsíc v úplňku. Radiant roje stoupá vysoko až po půlnoci a proto je lepší se dívat až v druhé půlce noci. Meteory jsou vidět po celé obloze. Některé však nejsou Perseidy.

19. červenec byl tím dnem, kdy došlo nejen k rannímu odpojení raketoplánu Atlantis od ISS, ale i k přeletu obou vesmírných těles přes Slunce. Jednalo se o poslední možnost vidět raketoplán vedle stanice. Proto jsme vyrazili na Liberecko, kde procházela linie transitu. Ten měl v 9:17 trvat 1 sekundu a počasí nezvykle přálo.

Složenina nejlepšího snímku Slunce spolu s jednotlivými pozicemi ze sekvence snímků stanice a Atlantisu v 9:17:36,5 SELČ. Fotografováno Canonem 30D v primárním ohnisku newtonu na dobsonově montáži SW 150/1200. Použitý filtr Baader AstroSolar (vizuální), expozice 1/2000s, ISO100. Doba přeletu 1 sekunda.

(Pokračování textu…)

Česká astronomická společnost vás jménem její pobočky Klubu astronomů Liberecka zve v sobotu 23. 7. od 10:00 na Jizerku.

Koná se zde tradiční Anenská pouť a my k ní přispějeme nevšední podívanou na Slunce v bílém světle a v čáře h-alfa. Uvidíte tedy věci, které vám obvykle neukáže ani běžný amatérský dalekohled.

Hledejte stánek Jizerské oblasti tmavé oblohy. Vstup zdarma.

Pro porovnání: běžný dalekohled s fólií Baader AstroSolar vám zprostředkuje Slunce v bílém světle – povrch se skvrnami. Lepší obraz poskytuje 2″ herschelův hranol, který míváme standardně na akcích propagujících Jizerskou oblast tmavé oblohy. Nejnovějším přírůstkem je potom h-alfa dalekohled Lunt 60 mm, který výborně ukáže dynamické jevy nad povrchem Slunce, jako jsou filamenty a protuberance.

Podruhé v červenci a zároveň jako zkouška jiné techniky snímání. To je celkem vydařený snímek stanice ISS s připojeným raketoplánem Atlantis 16. 7. 2011.

16. 7. 2011, 10:33:50 SELČ. Canon 30D v ohnisku dobsonu 150/1200. Filtr z fólie Baader AstroSolar. 

Tento přelet nastal v dopoledních hodinách a byl viditelný na Šluknovsku. Nejprve se odsunuly poslední oblaky středních výšek, které zakrývaly oblohu až do deváté hodiny. Poté bylo jasno, ale kolem půl desáté se začaly vytvářet první malé obláčky, které se posléze rychle zvětšovaly. Slunce zakryl mrak až přibližně minutu před přeletem, ale byl průhledný a 50 sekund před přeletem bylo jasné, že se na chvíli nasune díra. Stanice byla během sekvenčního snímání dobře vidět, jak se přesunula přes slunční disk. Byl to sice poměrně rychlý přelet, trvající pouze 0,7 sekundy, ale patřil mezi ty, které se mi podařilo pozorovat a nafotit nejlépe. Stanice měla průměr 53″.

Stanice je na snímku 4x zvětšena. Nahoře a dole dominují čtyři dvojice solárních panelů. Na nosníku panelů je směrem doleva vidět radiátory sloužící k termoregulaci stanice. Na těle stanice vidíme vlevo modul Zvezda se solárními panely nahoru a dolů, dále budou moduly Zarja a Unity (připojené lodě Sojuz nebo Progress se zdají být šikmo doleva dolů vůči tělu stanice, prostorově jakoby pod ním), vpravo od nosníku je Destiny s připojeným raketoplánem Atlantis úplně vpravo. Částečně v zákrytu s raketoplánem se zdají být evropská a japonská laboratoř.

(Pokračování textu…)