Po delší odmlce máme v následujících několika dnech možnost opět pozorovat blízkozemní planetku těsně míjející Zeměkouli. Blíží se k nám totiž asteroid 162082 známý též jako 1998 HL1.
O víkendu nastane novoluní, tedy období, kdy svým svitem neruší Měsíc, a tedy ideální pro pozorování slabých deep sky objektů, ale i komet. A jednu poměrně jasnou tady po delší době máme.
V srpnu jsme měli hned dva novy a na oba nám kupodivu celkem přálo počasí, takže jsme si docela užili několik pozorování pod příjemnou jizerskohorskou oblohou. V září bude nov sice až zas na konci měsíce (28.), ale i teď zkraje školního roku je ještě dost šancí na výjezdy za tmou bez výrazného rušení Moonulákem. Naštěstí je už ve 22 hodin dostatečná tma, tak se nemusí ani tolik ponocovat. Nás ale zajímají především komety a mezi nimi je většina nejlépe viditelná stejně až nad ránem. Nabídka pro konec léta není nijak zvlášť bohatá, přesto se pár hezkých kousků najde. Které to jsou?
První srpnový nov přinesl i několik jasných nocí, z nichž suveréně nejlepší se stala ta poslední, ta na dnešek. Obloha byla v Jizerských horách po dešti jako vymetená. SQM-L zkraje noci ukazovalo kolem 21,5 MSA, nefoukalo, ale nerosilo se, zkrátka co víc si člověk může přát? Noci jsou už celkem dlouhé (i když i chladné… 4 °C), takže bývá spousta času třeba i na komety. Těch oproti minulému měsíci pár ubylo, ale několik nových zase přibylo. Které to jsou?
Je tomu už hodně let, co jsme věnovali noc pouze kulovým hvězdokupám, tak mě napadlo, když jsem s Ladinem minulý večer mířil na Jizerku, že by nebylo špatné si to zase jednou zopakovat. A proč ne hned? Stejně jsem neměl kromě zkouknutí pár komet nic konkrétního v plánu. Naposledy jsem využíval velký 125mm binar, tentokrát se vezla v kufru čtyřstovka dobson. Podaří se překonat minulý rekord v počtu kulovek za noc?
Neobvykle dlouhá série teplých jasných dní na konci června nabídla i přes krátké a málo tmavé noci mnoho šancí na pozorování vesmírných krás. S blížícím se červencovým novem, který nastává hned zkraje 2. 7., přinášíme tradiční kometární okénko. Bohužel od posledně se ale prakticky nic nezměnilo. Na naší obloze můžeme v malých kukátkách s průměrem zrcadla do půl metru pozorovat pouhých pět kousků.
Minulou noc bylo možné pozorovat v souhvězí Hadonoše konjunkci Měsíce s největší planetou sluneční soustavy Jupiterem. Včerejší situace je zachycena na přiloženém snímku. Nalevo od Měsíce byla viditelná i jasná hvězda dzeta Ophiuchi.
Měsíc a Jupiter 16. 6. 2019 23:16 SELČ, Pentax K-70 Tamron AF70-300 mm LD, Vrkoslavice – Jablonec nad Nisou © Roman Hujer
Obdobná situace nastane i zítra v noci z 18. na 19. 6. s druhou největší planetou Saturnem, tentokrát v souhvězdí Střelce.
Roman H.
5. června 2019 června byl očekávaný tranzit měsíců Ganymeda a Io přes Jupiter, zároveň oba měsíčky vrhaly na povrch planety výrazný stín, došlo tak k takovému „zatmění Slunce na Jupiteru“. Tato situace sice na největší planetě Sluneční soustavy nastává několikrát do roka, ale není ji možné pokaždé zachytit. Pozorovaní tohoto úkazu velmi ovlivňuje povětrnostní situace na zemi, tzv. seeing. Tentokrát to ale vyšlo na jedničku.