Podobně jako se muslimové musí aspoň jednou za život vypravit do Mekky, tak i pro opravdového amatérského astronoma je povinnost se minimálně jednou za rok podívat na Edelweissspitze. Musí být samozřejmě jasno, alpské vrcholy pokud možno ještě bez sněhu a Měsíc kolem novu, aby to mělo vůbec smysl. Což bohužel nebývá zas tak moc často. Letos ale nastaly přeci jen ty správné okolnosti v noci ze čtvrtka 29. na pátek 30. září.
Jasné počasí koncem prázdnin dělalo radost jistě nejen amatérským astronomům. Nepřetržitá šnůra 10 jasných nocí vyvrcholila s příchodem novoluní. V plánu byl tradiční podzimní výlet do rakouských Alp, ale z něho nakonec sešlo. Vzali jsme tak zavděk bližšími polskými Jizerkami, ale nemuseli jsme litovat. Noc z 30. na 31. srpna 2016 si každý přítomný bude rozhodně pamatovat.
Konečně přišel srpnový nov a s ním i po dlouhé době toužebně očekávaná astronomická noc. A kupodivu i počasí se rozhodlo spolupracovat, takže noc z 1. na 2. 8. jsme mohli strávit pod parádní oblohou v polských Jizerkách.
Konec dubna nabídnul hned deset pozorovacích nocí v řadě za sebou. Druhá polovina už nebyla tolik ovlivňovaná svitem Měsíce. Vrcholem pak byla noc poslední – z pátka 29. 4. na sobotu 30. Věnoval jsem ji z větší časti kometám.
Dnešní noc stojí rozhodně za zaznamenání. Mezi přechody dvou front se na pár hodin vyjasnilo. Na tom není nic zvláštního. Co ale stálo za to, byla dokonalá průzračnost.
Konečně se vyjasnilo! Už jsem ani nedoufal. Mohl jsem se tak pokusit o spatření komety P/2016 BA14 (PANSTARRS) na vlastní oči. Poté co se 22. března prosmýkla kolem Země ve vzdálenosti 3,4 milionů kilometrů (tj. jen nějakých 9 vzdáleností Měsíce od Země) a zaznamenala tak druhý nejtěsnější průlet komety kolem naší planety, byla šance na zajímavé a docela unikátní pozorování. Pohybuje se totiž po obloze nezvykle rychle. Připomíná tak spíš blízkozemní asteroid. A to i vzhledem, neboť se v dalekohledu i na fotkách jeví jako téměř stelární objekt.
Nezvyklé severovýchodní proudění nám přineslo díky hradbě krkonošských hřebenů hned několik slunných dnů, zatímco jinde v Čechách bylo celý ten čas beznadějně zataženo. Je to skoro zázrak, že se to sešlo i s obdobím kolem novu, a tak se dalo i po nocích pěkně pozorovat hvězdnou oblohu. Po ní totiž teď putuje necelá desítka zajímavých komet, které jsem si rozhodně nemohl nechat ujít.
Jak už to tak bývá, počasí začátkem ledna pravidelně nepřeje žádnému pozorování. Proto jsme ani moc nečekali, že by byla letos šance vidět nějaké kvadrantidy. Nakonec se ale přeci jenom na nás usmálo štěstí a viděli jsme o hodně víc než v roce 2014.