Astronomické události

Po víkendu nastane nejlepší období na pozorování Messiérovského maratónu. Pokus o pozorování co nejvíce objektů nejznámějšího katalogu bychom letos rádi absolovovali potřetí v řadě. Osobně bych pak rád opět o něco vylepšil pokus o jejich fotografování, tentokrát již velmi obtížnou metodou – dalekohledem ED80 s ruční navigací. Předloni jsme poprvé zkusili maratón ve dvojici Aleš-MaG a podařilo se v pohodě devadesát objektů. Větší počet zhatila pouze oblačnost v druhé polovině noci a nad ránem. V roce 2010 jsme vše zopakovali. Tentokrát jsme měli horší podmínky u obzoru a nad ránem vyšel Měsíc, přesto jsme překročili stovku. Používali jsme triedr, dobson 305/1500 a fotil jsem objektivem 135 mm. V jiné lokalitě se více než stovka zdařila i Vicovi s jeho monster binarem o průměru 125 mm. Rok 2011 zatím nejlépe vyšel MichaluB na Šumavě, který už pokořil stovku při svém pokusu 6. března. Z našich členů Cassi zvládl 98 objektů 9. března, ale pokazil mu to Měsíc večer a oblačnost ráno. Použil Mirandu (300 mm dobson).

Budiž tento stručný výčet připomenutím pro vás ostatní a motivací k dnům následujícím, kdy se má vyjasnit. Letos zvažujeme pozorování na Jizerce, ovšem zda kvůli večerním objektům nezačít jinde bych ještě zvážil. Pokud se budete chtít přidat, nezapomeňte se s námi zkontaktovat.

(Pokračování textu…)

Osud mě zavál na Jizerku v jedné z nejmrazivějších nocí, proto mrazivá. Připadal jsem si jako v pohádce. Obloha byla tmavá i přes nasvícení několika sjezdovkami na západě a střední oblačností na východě. Všude sníh, na obloze věci, které jsem nikdy neviděl.

Lodní záď a Velký pes, dva snímky do mozaiky.Snímku dominuje jasná hvězda Sirius vpravo. Nahoře je mlhovina Racek.

Pro každý záběr byly odečteny darframy a flatfieldy, poté bylo seskládáno 8 snímků a upraveny gradienty. Zabíráno od výšky 5° nad obzorem. Canon 30Dmod s objektivem Super Takumar 1,4/50mm (f3,3) na montáži GSO, CLS filtr, ISO 800, 2 krát 8 x 5 minut.

(Pokračování textu…)

V posledním týdnu prolétla kometa 103P/Hartley mlhovinou Racek nedaleko Síria. Přestože je to nyní jedna z nejlepších komet na obloze, je velice malá a slábne. Konečně se vyjasnilo a bylo možné ji vyfotografovat. Poskládáním dvaceti expozic po pěti minutách vylezl Racek i s kometou poměrně dobře.

28. 1. 2011, 22:45 – 0:25, 20×5 min, ISO 800, Canon 30Dmod, Celestron ED 80/600 (Vixen 0,67x red. f/5). Pointováno na hvězdy pomocí autoguideru a montáže GSO. (Střed komy je ze složeniny 6ti expozic). Použit Mraw na DF a FF, poté složeno v DeepskyStackeru a dokončeno ve Photoshopu (gradienty a zvýraznění).

Martin Gembec

Po přečtení titulku tohoto článku, bych se ještě před pár lety domníval, že v Jizerských horách spadla v lepším případě přistála nějaká mladší sestra ultramoderního bombardéru B2 armády USA. Od té doby uteklo trochu vody a dnes vím, že v astronomii je jako Bx uváděna buď spektrální třída hvězd nebo stupeň Bortleho škály. Bortleho škála má devět stupňů, nejnižší devátý stupeň odpovídá obloze uvnitř velkoměsta, první stupeň potom odpovídá obloze bez jakéhokoli světelného znečištění. Výborný popis Bortleho škály od Michala Bareše najdete na jeho stránkách.

Po tomto úvodu musí být i uplnému laikovi jasné, že v Jizerkách nepřistála létající pevnost, ale událo se uplně něco jiného, co souvisí s tmou a s astronomií. Onou událostí bylo několik po sobě následujících jasných podzimních nocí, které se vyznačovaly, na naše středoevropské poměry, výrazně temnou oblohou.  Neobyčejně temná obloha, se slabými stopami světelného znečištění nízko u obzoru, kterou bylo možné vidět v Jizerkách ve dnech 11. 10. 2010 a 12. 10. 2010, byla způsobena dvěma faktory. Jednak extrémně nízkou vlhkostí vzduchu v atmosféře až do výše 6 km (na hřebenech hor se pohybovala v rozmezí 10%–20%) a jednak inverzní vrstvou oblačnosti, která první noc pokrývala Polsko, Frýdlantsko a Liberec (v Jablonci n. N. bylo jasno) a následující den pokrývala Liberec, Jablonec n. N. Na Frýdlantsku a dále v Polsku se inverzní oblačnost částečně protrhávala.

Jednoduše řečeno, velká města byla pod pokličkou a světlo, které skrz inverzní vrstvu uteklo ven, se nemohlo skoro na ničem pořádně rozptylovat a unikalo tak volně do vesmíru…

Jak takový podvečerní oceán mraků vypadá, zachytil 12. 10. 2010 Martin Gembec ze stanoviště na Královce.

11. 10. 2010 Rozdroże

Posledních několik dnů se mě držela viróza, venku bylo jasno, kamarádi jezdili po nocích po hvězdách a já tak maximálně počítal hvězdy na plakátu v pokoji. Viděno zpětně jsem (Pokračování textu…)