Astronomické události

Přelom února a března přinesl rekordní počet jasných nocí, mezi 21. 2. – 4. 3. 2018 se mi podařilo pozorovat v jedenácti za sebou jdoucích nocích bez přestávky. Na tuto roční dobu docela nezvykle vysoké číslo. Podařilo se mi tak překonat rekord ze září 2016, kdy jsem dal za sebou jen deset nocí.

Jelikož byl Měsíc v tomto období většinu noci nad obzorem (úplněk 2. března), tak se nepořádaly žádné výjezdy za tmavou oblohou. I přes nepříznivý svit Měsíce jsem se rozhodl využít jasné počasí, pozoroval jsem na balkoně panelového bytu v Liberci. K pozorování byla použita sestava Newton 150/600 mm + CCD G2-1600 od Moravských přístrojů na montáži HEQ-5, vše spojené s počítačem. Ovládání je tím zjednodušeno, pozorovatel tak nemusí během noci chodit ven na mráz (bývalo i -10 °C). Na balkon je nutné jít pouze zvečera pro zapnutí a ráno pro vypnutí a přikrytí přístrojů. V průběhu noci lze přejezdy mezi jednotlivými hvězdnými poli a nastavení snímání dělat třeba i z postele :-)

Pozoroval jsem minima jasnosti vybraných známých zákrytových dvojhvězd, které mají zajímavé změny period. Během pozorování různých polí jsem jako bonus našel 14 nových, doposud nikým neobjevených, proměnných hvězd. Nové proměnné hvězdy jsem analyzoval, určil typ proměnnosti, jasnost, délku periody, základní čas minima či maxima jasnosti. Hvězdy byly samozřejmě vloženy do CzeV katalogu, je to katalog nových proměnných hvězd objevených českými astronomy. 

Zde jsou objevové světelné křivky nových proměnných hvězd (na proklik větší rozlišení). 

(Pokračování textu…)

Jedním z prvních cílů, na které měly být zamířeny naše dalekohledy z Edelweissspitze , měla být nova Sgr. Oblačnost z kraje večera nám však pozorování znemožnila. Pokusil jsem se novu „ulovit“ alespoň dnes při večerním vyjasnění. Vyrazil jsem do Ještědské ulice u nás na Žižkově vrchu v Jablonci n. N., odkud je, jak již název napovídá, výhled směrem na Ještěd a tedy na JZ. Nad obzorem se bohužel povalovala oblačnost a zrovna v místech, kde se nova nachází. Vychutnal jsem si alespoň západ Venuše se Saturnem, kterým sekundoval srpek Měsíce.

Aleš Majer

Neuvěřitelné štěstí nás potkalo den před Vánoci, protože se od severozápadu vyjasnilo asi hodinu a půl před zákrytem. Víceméně v dírách, nebo na jasné obloze, pak zákryt (vstup) pozorovali všichni členové Klubu astronomů Liberecka, kteří se již stihli pochlubit :-) Níže je foto z videa necelou desetinu sekundy před zákrytem.

(Pokračování textu…)

Letošní rok je celkem bohatý na zajímavé úkazy. Mezi ně rozhodně patří i zákryty jasných hvězd Měsícem. Vůbec nejjasnější hvězdou, jakou náš souputník může na obloze potkat, je Aldebaran. Shodou okolností pro naše území na rok 2015 připadly hned čtyři zákryty této hvězdy první velikosti.

(Pokračování textu…)

V noci ze 4. září na 5. září došlo k průchodu Měsíce hvězdokupou Hyády v souhvězdí Býka. Díky tomu došlo k několika zákrytům jasných hvězd. Ráno po východu slunce vyvrcholil tento úkaz zákrytem nejjasnější hvězdy z Býka, Aldebaranu. Z pohledu na družicové snímky je však zřejmé, že šanci něco vidět měli jen pozorovatelé ze severozápadních Čech.

Měsíc a Aldebaran asi dvě minuty před zákrytem při pohledu přes okuláry na 6″ SCT

(Pokračování textu…)

Obloha se může pro běžného pozorovatele zdát, až na pár výjímek (Měsíc, planety, komety…), stálá a neměnná. Ale opak je pravdou, na hvězdném nebi je velká spousta nestálých stálic – hvězd, které mění svoji jasnost. Důvody jejich proměnnosti jsou různé, některé hvězdy pulzují a tedy fyzicky mění svoji jasnost. Jiné naopak jasnost nemění, pozorované změny jasnosti jsou pouze zdánlivé, tím jak se ve dvojhvězdném páru tělesa z pohledu pozorovatele periodicky zakrývají.

Proměnné hvězdy jsou stále užitečnými objekty ke studiu různých fází hvězdného vývoje a astrofyziky velmi zajímají. Proměnných hvězd je na obloze velká spousta a sami astrofyzikové nestíhají pozorovat všechny zajímavé systémy. Tudíž pozorování těchto hvězd je stále oborem, kde se mohou velmi dobře uplatnit astronomové-amatéři. Ve městech a jejich okolí je obloha dosti světelně znečištěna, z tohoto důvodu se tam nedají pozorovat mlhoviny či komety jejichž slabé světlo velmi snadno na přesvětlené obloze zanikne. Hvězdy jsou bodovými objekty, takže při vyšším jasu oblohy ve městech či za svitu Měsíce nejsou tolik postiženy, jako mlhavé, difúzní objekty. Takže jasnější proměnné hvězdy lze slušně měřit i z města či jejich blízkosti.

Obvykle pozoruji proměnné hvězdy z lodžie, v Liberci na sídlišti. Ale jelikož byl víkend s jasným počasím, vydal jsem se v sobotu 4. 7. do Hodkovic nad Mohelkou, pozorovat na zahradu k babičce, kde je lepší výhled, než na omezeném prostoru lodžie. Také jas oblohy od světelného znečištění je zde na tom lépe, než v Liberci. Ale svítil Měsíc krátce po úplňku, tak jsem s sebou bral jen fotografické vybavení. Mirandu (30cm Dobson), kterou používám na vizuální kochání a obdivování krás noční oblohy, jsem nechal doma.

Dalekohled míří na oblohu – co napozoroval a objevil? Čtěte dále…

(Pokračování textu…)

Měsíc během krásného jarního odpoledne procházel kolem jasné hvězdy Aldebaran v souhvězdí Býka. Využil jsem té příležitosti, že odpoledne mám výhled na tu správnou část oblohy a začal kolem Měsíce hledat hvězdy. Nejjednodušší byl Aldebaran, který je s jasností 1 mag a oranžovou barvou opravdu snadným cílem. Nakonec se mi podařilo najít také thétu Tauri, hvězdu z Hyád o jasnosti 3,4 mag.

Aldebaran už je jen kousek pod Měsícem. 20:15 SELČ, expozice 1/125 sekundy, ISO 100, Canon 30D + ED80/600 s reduktorem (ohnisko 402 mm).  (Pokračování textu…)