Astronomické události

Na červencové obloze můžeme vidět všechny planety Sluneční soustavy v průběhu jedné krátké letní noci a to hlavně díky výhodné západní elongaci Merkuru. Na večerní obloze se těšme na těsnou konjunkci Venuše s Marsem dne 13. 7. – obě tělesa se k sobě přiblíží na vzdálenost cca 0,5°. O den dříve dvojici planet ozdobí ještě svojí blízkou přítomností tenký srpek Měsíce. Také Saturn s Jupiterem už se pozorují snáze a není třeba čekat až do svítání. Jupiter bude zajímavý hlavně 29. července, kdy přes planetární desku bude postupně přecházet dvojice měsíčků a jejich stínů. V dosahu triedru jsou díky opozici i méně známé planetky Hebe a Viktoria. Červenec je také ideální ke spatření trpasličí planety Pluto. Mapka v PDF verzi s vyhledávací mapkou právě Pluta a komety 15P/Finlay na druhé straně ke stažení zde skymap_07-2021.

Hlavní událostí června je částečné zatmění Slunce 10. 6. kolem poledne. Pro nás na Liberecku začíná v 11:42, střed je ve 12:40, konec 13:39, ale Slunce bude zakryto jen z necelých 19 %. Průběh úkazu je na druhé straně mapky a podrobnosti vč. odkazů mj. na náš přenos najdete na astro.cz. Pozorovatelé planet jistě kvitují s povděkem pěknou ranní viditelnost planet Jupiter a Saturn. A pozor, letos nastávají vzájemné zákryty a vrhání stínů měsíčků Jupiteru. Za pokročilého svítání 12. 6., kolem 5 hodiny ranní, můžeme na Jupiteru spatřit současně přechod měsíce Io, jeho stín a stín Ganymedu. 12. a především 13. června večer bude Měsíc v konjunkci s Venuší a Marsem. Pokud jde o zákryty hvězd, tak v noci z 23. na 24. června zakryje prakticky úplňkový Měsíc hvězdu 3,3 mag thetu Ophiuchi. Začátek úkazu je asi v 1:36 SELČ. Kometa C/2020 T2 (Palomar) zůstává v souhvězdá Pastýře nedaleko Arctura a je asi nejlépe viditelnou mlhavou skvrnkou. Mapku jako obvykle nabízíme v PDF.

Aleš píše, že pro samé pohanské rituály, jež není radno zde vyjmenovat, se k mapce na další měsíc dostal až na 1. máje. Předpokládáme, že jeho PDF mapkou nepohrdnete kdykoliv a děkujeme. Pozorovatele upozorníme hned na začátek května, kdy nastává období ideální viditelnosti planety Merkur. Na večerní oblohu se dostává i Venuše a zůstává Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a Jupiteru. K nim se přidá kolem 3. května i Měsíc. Dorůstající srpek na večerní obloze nás čeká od 12. a 13. května, kdy nastává blízké setkání Měsíce s Venuší a Merkurem. V noci na 6. května procházíme nejhustším proudem částic Halleyovy komety, což se projeví jako meteorický roj Éta Akvarid. 26. 5. nastává největší superúplněk roku. Fáze úplňku se přibližně kryje se situací, kdy je Měsíc v přízemí.

Jaro je tady a se začátkem dubna i pravidelný příspěvek Aleše Majera s jeho PDF mapkou. Pozorovatelé mají stále příležitost spatřit poměrně jasnou novu v souhvězdí Kassiopeia a pro zajímavost i jednu ve Střelci. Pokud máte rádi komety, nejzajímavější bude možná C/2020 R4 (ATLAS), která by mohla mít až 9 mag – polohy komety vykresluje druhá strana této PDF mapky. Měsíc bude 17. dubna poblíž Marsu. Kolem 22. dubna nastává maximum meteorického roje Lyridy. Koncem dubna se Mars přiblíží k hvězdokupě M35. Přejeme hodně zdraví, jasné počasí, a co nejvíc příležitostí vycestovat za hvězdami.

Přichází měsíc březen a s ním zpřísněný lockdown. Pokud se vám přece jen podaří někdy někde večer vzhlédnout k obloze, vězte, že se na ní stále děje něco zajímavého (škoda
jen, že součástí opatření není také povinné zatemnění ve městech jako za 2. světové války, coby ochrana proti spojeneckým náletům)… Mapa ke stažení v PDF.

Únorová obloha je na planety velmi skoupá – v první polovině noci ji bude zdobit pouze Mars a Uran. Večer nízko nad jihozápadem lze ještě teleskopicky vyhledat Neptun ve Vodnáři. Zbylé planety zůstávají v únoru nepozorovatelné. Jupiter a Saturn se po konjunkci se Sluncem vynoří na ranní obloze až v březnu, Merkur se ukáže na večerní obloze na přelomu dubna/května a Venuše dokonce až koncem května. Měsíc se ve fázi kolem první čtvrti objeví ve společnosti Marsu 18. a 19. února večer. Koncem února se bude Mars promítat jižně od Plejád. Na Marsu by také měla podle plánu 18. 2. přistát sonda Perseverance a dopravit na povrch nový průzkumný rover i s malým dronem Ingenuity. Takže držme palce.

(Pokračování textu…)

Vítejte v novém roce. Nemůžeme začít ničím jiným, než Alešovou mapkou. Jistě tušíte, že večer se loučíme s planetami Saturn a Jupiter, zatímco Mars je ještě vysoko nad jihem. Jeho kotouček je však už poloviční velikosti než v době opozice. Meteorický roj Kvadrantid má zřejmě jediné pozorovací okno – večer 3. ledna kolem maxima. Radiant bude nízko nad severem a bude jich tedy padat málo, ale zase budou mít dlouhou stopu a nebude rušit Měsíc, který vychází až v 21 hodin. 1. ledna uplyne 220 let od objevu planetky Ceres. Snad i proto vás můžeme vyzvat ke sledování jiných dvou planetek poblíž hvězdokupy M 44 Jesličky v souhvězdí Raka. Polohy planetek (14) Irene a (15) Eunomia jsou na druhé straně mapky. Stahujte v PDF.

Se začátkem meteorologické zimy je tu i nějaký ten poprašek a výhled na dočasné ochlazení (alespoň tady v Jablonci nad Nisou). Aleš nám odtud posílá další mapku v PDF. Snad si počasí najde na nás obdivovatele dění na obloze čas, protože nás 21. 12. čeká mimořádně těsná konjunkce planet Jupiter a Saturn. Tento výjimečný úkaz, který se opakuje doslova jednou za stovky let umožní vidět obě planety v jednom zorném poli dalekohledu a jedinou nevýhodou bude, že leží večer nízko nad jihozápadem. Na ranní obloze se loučíme s Venuší a tak se dá říci, že večerní obloze vévodí dlouho do noci Mars. Ten se sice vzdaluje od Země, ale stále je na něm co pozorovat. Potěšila i kometa C/2020 M3 (ATLAS), která je nyní vysoko, viditelná celou noc. V polovině prosince nastane maximum meteorického roje Geminid a Měsíc nebude svým svitem rušit. Konec roku proběhne v okolí úplňku. A jak píše Aleš na konci: Nezbývá než popřát jasné nebe k nerušenému sledování všech astronomických lahůdek, které nám prosinec 2020 nabízí a co popřát do roku příštího? Snad co nejméně nočních zákazů vycházení…