Astronomické události

Ačkoliv předpověď počasí je na pátek krajně nepříznivá (lépe to vypadá jen pro jihozápad Čech), přinášíme tip na pozorování zajímavého úkazu – zákrytu planety Venuše Měsícem. Úkaz se odehraje 19. 6. v dopoledních hodinách, ale v případě jasné oblohy jej bude možné sledovat teleskopicky i na denní obloze. Zajímavé je, že jak Měsíc, tak planeta Venuše budou mít podobnou fázi, tedy podobu tenkého srpku. V době zákrytu se budou nacházet asi 22° od Slunce, což je dostatečné pro bezpečné pozorování, přesto bude lepší Slunce „schovat“ třeba za okraj vysokého domu, příp. štěrbinu kopule – prostě tak, aby se dalekohled nacházel ve stínu nebo jej opatřit dostatečně dlouhou rosnicí.

Vstup Venuše za osvětlenou část Měsíce nastane krátce po 10 hodině (asi v 10.04 SELČ pro Liberecko) a výstup na neosvětlené straně asi o padesát minut později. Tenký srpek Měsíce bude mít oproti jasnému pozadí denní oblohy malý kontrast, Venuše díky svému jasu bude výraznější.

Aleš Majer

Krásné počasí se nám na chvíli vrátilo 26. a 27. května a my jej využili k lovu Merkuru, Venuše a Měsíce na denní i večerní obloze. Kromě toho bylo jistě zajímavé se podívat na kometu C/2020 F8 (SWAN), která se nacházela prakticky v přísluní a podle posledních zpráv se také rozpadla (podobně jako už o měsíc před ní kometa Y4 ATLAS). Výsledky našich pozorování a fotky přidávám jako obvykle.

(Pokračování textu…)

Média nás masírují, že je superúplněk, tak jsem si ho nakonec taky cvakl. Vedlo mě k tomu vyzkoušet na osvědčeném ED80/600 nový Canon 6D. Podařilo se mi pěkně zaostřit pomocí bahtinovy masky, live-view a kontrolních fotek. To se pak nelze divit, že už neupravený snímek (viz titulka vlevo) vypadá celkem dobře. Když jsem si jej pak zkontrastnil a trochu obarvil, dostal jsem fotku, která mi už sama o sobě udělala radost. Už jen srovnání s úplňkem foceným tím samým dalekohledem v roce 2011 ukazuje, že je to mnohem lepší. Nakonec jsem využil i toho, že jsem nacvakal dvě série přechodu úplňku přes střed pole a složil všech 45 snímků na sebe v Autostakkertu a posléze jemně zostřil v Registaxu 6. Níže je tedy srovnání upraveného jednotlivého záběru a poskládaných a zostřených. Víc už asi z EDčka nevymačkám, to bych musel vzít kamerku a udělat mozaiku. 

(Pokračování textu…)

Krásné představení nám přichystaly jasné objekty v podobě srpku Měsíce a planety Jupiter. Opodál svítil také Saturn. Pozorovali jsme mimo jiné z terasy liberecké iQLANDIE.

Řecká mytologie je právem dodnes považována za nejbohatší na světě a Řecko vždy bylo zemí bohů. Bohové zdejších bájí mají lidskou podobu, prožívají vášně, rivalitu, intrikují, zamilovávají se. Jsou v neustálém kontaktu s lidmi a jejich hravá povaha je zaplétá do nesčetných dobrodružství. Letos jsem při červencovém novu vyrazil na rodinnou dovolenou do země, kde Homér napsal své eposy Iliadu a Odysseu a odkud Ptolemaios popsal „svoji“ hvězdokupu (tu, kterou o mnoho století později zařadil Charles Messier do svého katalogu pod číslem 7, jako nejjižnější objekt).

(Pokračování textu…)

Minulou noc bylo možné pozorovat v souhvězí Hadonoše konjunkci Měsíce s největší planetou sluneční soustavy  Jupiterem.  Včerejší situace je zachycena na přiloženém snímku. Nalevo od Měsíce byla viditelná i jasná hvězda dzeta Ophiuchi.

Měsíc a Jupiter 16. 6. 2019 23:16 SELČ, Pentax K-70 Tamron AF70-300 mm LD, Vrkoslavice – Jablonec nad Nisou © Roman Hujer

Obdobná situace nastane i zítra v noci z 18. na 19. 6. s druhou největší planetou Saturnem, tentokrát v souhvězdí Střelce.

Roman H.

Není to tak dávno, co jsme úspěšně pozorovali relativně vzácný tečný zákryt hvězdy Měsícem a máme tu už další. Tentokrát nebudeme muset my na severu jezdit nikam daleko, protože centrální linie jde jen o fous jižně od Turnova, a nebudeme muset ani ponocovat, neboť k úkazu dojde krátce před devátou večerní.

(Pokračování textu…)

Rozsáhlá tlaková výše nad střední Evropou způsobila již týden trvající jasné a teplé počasí. Normálně by každý astronom plesal radostí, ale tentokrát zasáhl klasický Murphyho zákon – obloha sice byla týden vymetená, bez jediného mráčku, ale jako 500W žárovka na ní svítil Měsíc kolem úplňku. U mě se ke všemu přidala ještě angína, takže nakonec jsem byl celkem rád, že mohu omezit pozorování na pár desítek minut večer a pár desítek minut ráno. Kdyby totiž obdobná situace nastala okolo novoluní, nemohl bych nechat zahálet „bejka“ a týdenní maraton pozorování by byl zcela jistě velmi vyčerpávající.

(Pokračování textu…)