Nejen kometami živ je člověk. Na obloze jsou i jiné zajímavosti. A některé i docela vzácné. K takovým výjimečným událostem například patří trojitý přechod stínu přes Jupiterův kotouč. A právě takový úkaz nastal dnešního rána.
Pozice měsíčků a jejich stínů 24. 1. 2015 v 6.40 UT
Novu v souhvězdí Delfína objevil japonský amatérský astronom Koichi Itagaki na snímcích z oblohy z 14.8.2013. Objevová jasnost novy byla 6,8 mag. Koichi Itagaki není žádným nováčkem v oboru, objevil již několik nov. Kromě toho má na svém objevitelském kontě několik desítek supernov a jednu kometu.
Novu Delphini 2013 jsem poprvé pozoroval, resp. jen fotografoval půl dne po objevu, v noci ze 14. na 15.8. nedaleko Jítravy. (Pokračování textu…)
Panoramatický záběr vycházejícího Slunce jsme tu již prezentovali v článku Ozvěny přechodu Venuše. Přesto mi to nedalo a ještě jednou jsem se k tomu snímku vrátil, přepracoval jej, sloučil s fotografií vycházejícího Slunce i s Venuší na jeho povrchu a celé to naladil pokud možno do stejné podoby, jak to bylo onoho rána asi vidět.
Výsledek měl velký úspěch v soutěži Amatérský astrofotograf měsíce (AAM) a dokonce i v rámci České astrofotografie měsíce (ČAM), kde zvítězila v červnovém kole… To je pro mně velká čest. Sám bych asi zvolil spíše úžasnou animaci, která to podle mého názoru mohla vyhrát – však se na ni podívejte sami – autorem animace je Jan Klečka.
Technické detaily snímku:
Datum a čas: 6. 6. 2012, 4:40 SELČ
Vybavení: Canon 30Dmod + Celestron ED80/600 s reduktorem Vixen 0,67x (f 402 mm), montáž GSO 280
Expozice: 1/3200 s + 1/640 s při ISO100
Martin Gembec
Vzpomínky na přechod Venuše přes Slunce nemohu tak nějak vytěsnit ani po více než deseti dnech. Navíc jsem byl vystaven do situace, kdy jsem pořádně nestíhal zpracovat ani fotografie, které jsem pořídil a bylo mi líto některé z nich nevystavit jako vzpomínku na tento nádherný úkaz. Mezitím i další členové Klubu astronomů Liberecka se k přechodu vraceli a tak tu nyní máme ten správný okamžik, kdy se můžeme ohlédnout za tím neskutečně zvláštním a krásným ránem 6. června 2012.
Přípravy na pozorování, oblaka nad Jizerkami a Měsíc v pozadí
První, co se mi vybaví po příjezdu na místo, je pohled na oblohu. Nad Krkonošemi leží jakýsi vlnový oblak a nad Jizerkami se vznáší celkem nedaleko oblaka středních pater. Naštěstí se zdá, že úkaz v žádném případě nic neohrozí, cirry jsou ještě kdesi na západě. Přípravy techniky prokládám dokumentací, jak se nám to daří. (Pokračování textu…)
Některé astronomické úkazy jsou opravdu kouzelné. Chytí vás za srdce a některé i přikovají k astronomii jako takové. Patří k nim pozorování jasné komety pouhým okem, patří sem meteorický déšť, nepochybně je to úplné zatmění Slunce, výbuch supernovy viditelné pouhým okem. Po dnešku mezi tyto úkazy nepochybně bude právem patřit i přechod Venuše přes Slunce. Přesněji řečeno přechod Venuše přes vycházející Slunce.
Můj pocit je takový, že něco tak neskutečně krásného přeci nemohla příroda pro dnešní ráno ani stvořit. Počasí vyšlo dokonale a divadlo odehrávající se nad severovýchodním obzorem předčilo má očekávání. Pozoroval jsem dlouhé minuty Slunce bez filtrů přes dalekohled typu Schmidt Casegrain o průměru 150 mm při zvětšení 60x. Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že to bude možné tak dlouho. Obraz Venuše se před očima měnil. Občas skoro mizela, jindy se rozdělila v dva, tři či více obrazů, připomínala hamburger a vše co si jen lze i nelze představit. Pozoroval jsem tolik modrých a zelených záblesků… ale vyfotit ty modré se mi zaboha nedařilo. Tak krátce vždy trvaly, ale ta bělavě tyrkysová barva, přecházející vzápětí do jasně zelené a pak normálně žluté se mi vryla hluboko do mysli. Možná nebudeme schopni prokazatelně vyhodnotit, nakolik výrazný byl efekt kapky a jak jednoznačně můžeme tvrdit, že jsme videli atmosféru Venuše vybíhající na obou stranách jako tenoulinká linie, ale každopádně nám nikdo už nevezme ty dojmy z dnešního rána.
Martin Gembec (Pokračování textu…)
Jak bylo avizováno, pozorování zatmění Měsíce se uskutečnilo v Jablonci nad Nisou na Horním náměstí. Ačkoli kolem 16. hodiny, kdy se Měsíc vyhoupl nad obzor, nic nenasvědčovalo tomu, že něco uvidíme, opak byl nakonec pravdou. Úkaz byl v několika dírách mezi mraky dobře viditelný a spolu s námi si jej mohli vychutnat i návštěvníci, kteří nelenili se přijít podívat na zajímavý úkaz. Perfektní práci odvedli na náměstí Aleš a Vic, kteří vše vysvětlovali a ukazovali. Výbornou propagaci nám udělal také redaktor z Našeho Jablonecka a pěkný článek s perfektním vysvětlením, co to je za úkaz vyšel v Jabloneckém Deníku.
 |
 |
 |
 |
 |
foto: Aleš Majer dalekohledy: SW 102/500 binar Vixen BT125 |
Nebylo to zřejmě zdaleka jediné místo v Jablonci, kde se pozorovalo. Jedním z takových míst byla i vyhlídka na Dobré Vodě, kde se sešla skupinka lidí a k nimž jsem se na chvíli přidal poté, co to na náměstí z mého pohledu vypadalo už zoufale. Nakonec na tom vydělali ti, co zůstali :-)
 |
 |
 |
Martin Gembec
Je to už dávno, co jsem shlédl snímky, které ukazují úplněk v přízemí a odzemí. Pravděpodobně nejvíc mně v této kategorii zaujal snímek Anthony Ayiomamitise z roku 2006. Anthony je velmi tvůrčí fotograf a má mimo jiné vyfotografovány fáze Měsíce po dni, nebo Slunce v přísluní a odsluní. Inspirován úspěšnou fotografií z 19. března letošního roku jsem tajně doufal, že se mi někdy poštěstí vyfotografovat Měsíc také v úplňku a odzemí. Jak jsem zjistil, shodou okolností ještě v témže roce takový jev měl nastat a to právě dnes, 12. října. A tak zatímco venku svítí Měsíc krátce po úplňku a téměř v odzemí, já tu sedím a mohu prezentovat svůj vysněný porovnávací snímek.
Měsíc v úplňku – upraveno na stejný vzhled – zkontrastněno a mírně zvýšena saturace barev.
(Pokračování textu…)
Krátká a intenzivní polární záře nastala krátce po 23. hodině letního času dne 26. září 2011. Nedá se říct, že by se zvýšená aktivita neočekávala, ale to, jak nádherná záře se nakonec objevila předčilo všechna očekávání a naděje. Vše začalo spektakulárním vynořením se aktivní oblati, která dostala číslo NOAA 11 302. Velké skvrny v ní si nyní můžete prohlédnout s patřičným filtrem i pouhým okem. Pokud v této oblasti nastane erupce nyní, lze očekávat polární záři i u nás ještě tento týden.
Na snímku je panorama polární záře z 26.9.2011 ve 23:15 SELČ. To právě nabírala na intenzitě. 30 s expozice při ISO 1600 byly pořízeny ze stativu Canonem 30D nad Jabloneckými pasekami.
Nevídanou aktivitu předváděla oblast se skvrnami 24. září, kdy zde v krátkém sledu nastala silná explozivní erupce třídy X následovaná dlouhotrvající erupcí třídy M. Výron hmoty z koróny nebyl směřován přímo k Zemi, ale byly to tak mohutné jevy, že nakonec k Zemi 26. září něco doputovalo. Již navečer bylo patrné, že se může začít něco dít a skutečně již po soumraku hlásila severní Morava polární záři nepříliš velké intenzity. Protože magnetometry zůstávaly ve velmi příznivých číslech, vyrazil jsem nakonec před jedenáctou na Kynast. Zde jsem zachytil fotograficky cosi neurčitého červené barvy pod Velkým vozem nad celým severním obzorem. Nemělo to však žádné struktury a okem nebylo vidět nic.
Najednou po 23:10 jsem si na fotkách všiml prvních pruhů a pak už se to semlelo rychle. Pruhy začaly být na severozápadě viditelné i pouhým okem. Měly bílou barvu a mdlý vzhled. Postupně se objevovaly další i nad severem a severozápadem. Velký vůz byl v jednu chvíli v jednom ohni.
Maximum aktivity, 23:17 SELČ. Pruhy se střídaly tak rychle, že je jich během expozice na snímku vidět více. Bylo by třeba snímat jen 5-sekundové expozice, aby to zachytilo tu dynamiku. Zde ISO 1600, 15 sekund expozice.
Přesto to nestačilo na to, aby tuto záři viděla moje žena ve Mšeně. I to naznačilo, jak je důležité být v tu chvíli alespoň kus dál od lamp. Mně se promítala záře ideálně nad Jizerkami. Šťastná konstelace hvězd. Záře zmohutněla, pruhů bylo později méně, ale výrazně vystoupily barvy, především červená byla nápadná v kolech Velkého vozu. A za několik minut vše postupně mizelo, jen sever zůstával pod Velkým vozem nápadně světlejší. Na fotografiích to mělo červenou barvu. I ta postupně mizela. Vše trvalo sotva půl hodiny. Ale stálo to za to.
Polární záře, jak ji zachytil Martin Mašek tou dobou v polských Jizerkách na Rozdroze Izerskie. K dispozici také video.
Martin Gembec
