Po čtyřech letech jsme se znovu vypravili do Německa na Herzberger Teleskoptreffen (HTT), abychom zjistili, co je nového u našich západních sousedů. Předpověď počasí byla celkem optimistická na noc z pátka 18. 9. na sobotu 19. 9. 2015. Jelo nás letos z Klubu astronomů Liberecka nakonec jen pět.
Členové KaL již tradičně vyjíždějí se svojí technikou na Hvězdičkovou noc pořádanou Muzeem Jizerských hor na Jizerce. I letos jsme nemohli chybět. Počasí s námi hrálo ruskou ruletu, když ještě pozdě odpoledne na Jizerce padaly kroupy a černými mraky zataženou oblohu křižoval blesk za bleskem, nakonec se s přicházejícím soumrakem vyjasnilo a Jizerská oblast tmavé oblohy nezůstala nic dlužna svému jménu. Zatímco hvězdář Pepíno se svými pomocnicemi vyprávěl davu o historických souhvězdích, vyrostlo na louce před muzeem 6 dalekohledů. Ty byly v obležení několika desítek účastníků akce až do 23 hodiny, kdy se pomalu začalo opět zatahovat.
Letošní maximum meteorického roje Perseid padlo na období kolem novu. Byli jsme proto natěšení, jak se nám pozorování vydaří. K tomu všemu se celkem povedlo i počasí a v podstatě každou noc kolem maxima bylo pěkně. Jinak dojmy jsou takové, že na obloze se podepsala extrémní horka, která zasáhla střední Evropu a tak panoval k obzoru velký zákal. Také jasných meteorů bylo subjektivně méně. Přesto pokud člověk vydržel dvě až čtyři hodiny, opravdu si to užil. Jako vzpomínka nám zůstala sbírka fotek mnoha meteorů.
Perseida v Pegasu, foto: Aleš Majer
(Pokračování textu…)
S tímto cílem jsem odjížděl na Jizerku v pátek 7. srpna. Pozvánku od nás přijal reportér Petr Topič, kterému jsme rádi ukázali krásy temné oblohy i zajímavosti kolem našeho vybavení. Viděli jsme dva přelety Mezinárodní vesmírné stanice, Iridium, jeden výjimečný bolid a několik Perseid, nesčetně deep-sky objektů a také Saturn.
Do třetice během červencového novoluní jsme se sešli v polských Jizerkách na kótě 1080 m n. m., abychom si vychutnali letní oblohu od soumraku do svítání. Tentokrát se k osvědčené sestavě Vic+Almara a Ladis+Zeiss 25×100 přidal i Ladin a vzal svého Jizerského bejka. A pozorovalo se všechno možné, zejména pak komety.
Kdo by se nechtěl podívat na cíl sondy New Horizons právě, když tam sonda proletěla? Pluto je však poměrně nízko, jen necelých 19 stupňů nad jihem v kulminaci. To velmi znevýhodňuje vizuální pozorovatele. Ačkoli obloha byla velmi tmavá (zenit 21,30 MSA) a k dispozici byly dobsny 30 + 40 cm, nebylo lehké si uvědomit, která z těch mnoha hvězdiček je ona transneptunická oběžnice. Mnohem snazší úlohu má fotograf, stačí vám jen osmicentimetrový dalekohled a asi minutová expozice. Jedna hvězda pak mezi ostatními přebývá. A když jsem pořídil dva snímky s odstupem 2,5 hodiny? Nade vší pochybnost, Pluto se mezi hvězdami pohybuje.
Noc z 10. na 11. července 2015 se vydařila. Užili si ji jak nadšenci z Klubu astronomů Liberecka, tak laická veřejnost, kterou pozval Ladis z Jičína. Přibyla i nečekaná návštěva z Mladé Boleslavi. A co jsme zažili? Zvečera jsme po západu Slunce zkusili hledat kometu 2014 Q1 PanSTARRS, ale hlavní divadlo obstaraly nádherná noční svítící oblaka. Noc patřila hlavně deep-sky objektům, hledaly se i komety, Saturn, Neptun a Pluto. Občas zazářila družice Iridium a ráno vyšel Měsíc a zakončení patřilo opět NLC.
Asi každý vážnější zájemce o astronomii zapřemýšlel, kam se vydat na pozorování setkání Jupiteru s Venuší, které byli k sobě nejblíže v úterý 30. 6. večer. Já s Foxíkem jsme se rozhodli jet (a pak kus dojít) na rozhlednu na Císařském vrchu, který se nachází u osady Milíře mezi Libercem a Jabloncem. Zde by měly být planety nad Ještědským hřebenem a Libercem – zajímavé možnosti na různé kompozice.
Rozhledna na Císařském kameni alias „kuří nožka“.
