Návštěva Mladé Boleslavi
Již delší dobu se domlouváme s kolegy z hvězdárny v Mladé Boleslavi na návštěvě jejich „svatostánku“ a u příležitosti zajímavého úkazu na Jupiteru jsme 16. 3. návštěvu konečně realizovali.
Již samo architektonické řešení kopule, která se tyčí na vrcholku věže nad základní školou je zajímavé. Z posledního patra školy stoupáme spirálovitě po nakloněné rovině a několika závěrečných schodech do ocelové konstrukce kopule. Pilíř montáže dalekohledu, který prochází celou věží i budovou, obtáčí skluzavka – tu lze použít pro rychlý sestup, jak jsme též vyzkoušeli. Kopuli vévodí masivní montáž německého typu z dílny pana Drbohlava na jedné straně deklinační osy nesoucí původní přístrojové vybavení (8“ cassegrain a několik menších refraktorů) a na straně druhé nové přístroje – SCT Celestron 14“ Edge HD a 10“ refraktor Istar (F 8,8). Kopule se otáčí motoricky až nezvykle rychle, poměrně široká štěrbina je na „ruční“ pohon.Celá sestava je po nedávné instalaci zatím v testovacím režimu, tak musíme našim hostům odpustit drobné nedostatky, které ještě musí vychytat, např. nevyváženost přístrojů na montáži a tím špatně fungující třecí spojky nebo ne úplně shodné nastavení os přístrojů.
Pohled na oblohu nad Mladou Boleslaví, nasvícenou reflektory ze ŠKODA AUTO je smutný, ale to jsme čekali. V oranžové kaši jsme nalezli Jupiter, kde právě začínal double shadow transit měsíčků Ganymed a Io. Při malém zvětšení (86x, TV Ethos 21 mm) byl Jupiter v Istaru hodně barevný, zvláště modrá složka spektra byla dominantní. Nicméně GRS i oba stíny bylo možné spařit na prví pohled. Při větším zvětšení (180x, TV Ethos 10 mm) byla barevná vada výrazněji potlačena a kromě samotného Ganymedu se objevila i řada dalších detailů. Měli jsme štěstí na velmi slušný seeing (Ant. II) a za takovýchto podmínek se obvykle projeví přednosti velkých průměrů ve schopnosti rozlišení jemných detailů. To se také potvrdilo již při prvním letmém pohledu do 14“ SCT. Při zhruba stejném zvětšení jako v refraktoru (186x) bylo chvílemi vidět v pásech nepřeberné množství detailů včetně nevýrazného Io při jasnějším a kontrastnějším obrazu. Škoda jen, že se obraz planety v zorném poli výrazně chvěl, zřejmě vlivem nedokonalého chodu montáže. Po Jupiteru jsme ještě oba přístroje namířili na Měsíc a kochali se krásnými detaily na terminátoru.
Hvězdárna je sice umístěna na severním okraji města, kde oblohu degraduje světelný smog, ale svoji popularizační funkci určitě plní skvěle – návštěvníkům nabídne krásné pohledy na Měsíc, planety, dvojhvězdy a nakonec i ty nejjasnější DSO. Důležitá je její dostupnost. I přes zmíněné drobné mouchy, kolegům v Mladé Boleslavi jejich nové hračky trochu závidíme a určitě se brzy zase přijedeme podívat, třeba při květnové opozici Marsu.
Pozn.: Následující večer jsem zajel na hvězdárnu do Turnova a zažil opravdu výjimečný seeing (Ant. I). Při zvětšení 173x jsem 6“ refraktorem s objektivem Lichtenknecker pozoroval přechod a výstup Callista i jeho stínu. Na desce Jupiterově bylo možné vidět úžasné detaily např. výraznou girlandu v rovníkové oblasti. Seeing byl skvělý asi na většině našeho území, jak dokazují velmi zdařilé snímky Jupiteru publikované na astrofóru.
AM