Zatímco Martin se rekreoval v Chorvatsku a užíval si tamní tmavé oblohy, nezaháleli jsme ani doma. Tlaková výše v okolí novu nám nadělila několik jasných nocí, které jsme náležitě využili. S Vicem jsme vyrazili pozorovat hned tři po sobě jdoucí večery. (Pokračování textu…)
Tradiční akce se letos vydařila, ačkoli počasí tomu zprvu vůbec nebylo nakloněno. Déšť naštěstí po poledni ustal a k večeru se postupně vyjasnilo. Vydařenému programu ve Sklárně, kde byla k vidění astronomická technika, fotografie a přednášky, vévodila večer kopule nafukovacího planetária. To promítalo pořady v polštině a češtině, zažít jste mohli návštěvu na virtuální hvězdárně a pozorovat dalekohledem vybrané objekty na virtuálním nebi. Mezitím se venku pozorovalo vším, co bylo k dispozici. Pozorovalo se vlastně až do svítání, kdy jsme viděli kometu Lemmon.
Počasí bylo o posledním víkendu velmi nepředvídatelné. Již v noci na neděli se nečekaně obloha vyjasnila a tak jsme o den později riskli další výjezd do polských Jizerek. A vydařilo se nadmíru.
Jirka Kapras z Liberce fotografoval z místního letiště přes dalekohled SW 102/500 fotoaparátem Canon 550. Jeho snímky tedy také přikládáme. (Pokračování textu…)
Aleš slíbil, že poskytne některé fotografie z akce u školy. Bohužel měl nabitý program, tak se můžete podívat až dnes. Je to ale pěkná vzpomínka na povedenou astropárty. (Pokračování textu…)
Pokud jsme si přáli, aby nám po delší době vyšla nějaká akce, tak tato patří mezi to nejlepší. Bylo jasno, ačkoli ještě odpoledne bylo zataženo. Bylo teplo, na duben, který začal sněhovými přeháňkami, opravdu příjemné. A byla spousta zájemců z řad dospělých i dětí. No a konečně bylo se i na co koukat.
Na posledním Astronomickém setkání v pondělí 22. dubna jsme se rozhodli chytit Slunce do krabice, protože krátce po 19. hodině měl nastat přelet orbitální stanice ISS přes sluneční disk. Počasí bylo pěkné, teplo, jen jeden pěkný kumulus nedaleko Slunce. Jak se ukázalo, stal se nám osudným. Sice nezakryl celé Slunce, ale nejspíš přesně tu část, kde měl přelet nastat. Přesto jsme se u toho dobře zabavili. (Pokračování textu…)
Už to vypadalo, že se nedočkáme. Naposledy 16. března za soumraku nizoučko nad obzorem trůnila hvězdička s čímsi jako sloupečkem ohůnku. A přeci jen jsme se dočkali pěkné jasné noci a vyrazili za kometou nad ránem. Obloha dál od města byla velice pěkná. Na jihu se skvělo souhvězdí Štíra, zatímco na severovýchodě se pod kasijopeou konečně dalo vidět kometu. Připomínala mi spíše flíček s mírným protažením doleva nahoru, lépe to nešlo. Mnohem hůře se mi dařilo detekovat níže ležící galaxii v Andromedě. Nicméně problikávala mi tam. Vic to viděl lépe, moje oči nejsou ideální. V dalekohledech jsme viděli snad 2° dlouhý a doleva docela široce rozevřený ohon. Jasnější část dokonce směřovala v úhlu 120° doleva dolů od hlavního proudu ohonu. V triedru to byl s galaxií M 31 pěkný pohled. (Pokračování textu…)
