Astronomické události

Protože situace s oblačností byla opět ještě za soumraku tragická a pracovní povinnosti už se začaly ozývat, zůstal jsem doma. Vic udělal na Malé Skále totéž a tak jsme alespoň zkontrolovali kometku nad severozápadem. Mě se oblaka doslova začala odsouvat po 20. hodině a už po půl deváté jsem kometu našel. Rozhodl jsem se pro razantní krok. Orchideje jsem přestěhoval, oblékl se, dal na stativ foťák a otevřel si v kuchyni velké okno. Byla to paráda. Kometu jsem mohl s obtížemi vyfotografovat a ještě jsem ji pozoroval triedrem 20×80 (po zkušenosti s 10×50 minule jsem vytáhl těžký kalibr). Nuže, nedopadlo to nejhůř, protože mezi 20:45 a 21:00 byla kometa stále nad nízkými oblaky a kupodivu byla i docela pěkná.

Snímek vytváří iluzi kometky nad městem. Okem samozřejmě nebylo vidět prakticky ani hvězdu, snímek je kontrastní a proto je dobře vidět souhvězdí Andromedy s kometou PanSTARRS i galaxií M 31. (Pokračování textu…)

V pátek 29. března nastala na Liberecku zajímavá situace, když u Hodkovic se začaly k večeru otvírat díry v oblačnosti, zatímco krajské město i Jablonec nad Nisou byly beznadějně utopeny pod nízkou pokličkou. Vyrazili jsme proto do Hodkovic podívat se naživo. K našemu zděšení zde nebylo skoro vůbec vidět oblohu, ale družice tvrdila opak jen pár kilometrů na jih. A opravdu, u Turnova byla obloha stále více posetá hvězdami. Smůla byla, že my nechtěli koukat na Býka s Orionem, ale na Andromedu s kometkou.

(Pokračování textu…)

Ne, nevařil jsem dneska kometu, i když smísením suchého ledu s trochou špinavého sněhu z venku by to asi nebyl takový problém. Jenom jsem dnes nevěřil, že by šlo kometu nějak rozumně vidět, ale stalo se. A tak jsem ji zkontroloval přímo z kuchyně. Na stativ jsem přidělal 20×80 a brzy po 19. hodině našel alfu Andromedy. Posléze kolem 19:15 i deltu And a pak už i kometu. Nejhezčí pohled byl kolem 19:40, když zřejmě nebyla tolik v oblačnosti. Jadérko má jasnost asi 5 mag, je obklopeno slabou komou, z které vychází chvost, ovšem ten jsem dnes detekoval spíše jen bočním viděním a to v délce asi půl stupně. Pozorování ale potěšilo, počasí tentokrát vyšlo na nás na severu…

MaG

Opravdu nečekané vyjasnění, stejně jako zážitky jsme si dnes odvezli z našeho už pomalu oblíbeného stanoviště u Košov nedaleko Jablonce nad Nisou. Což kometka byla nádherná. Hlavně binokulárně a fotograficky, ale ten odjezd domů… No, nakonec jsme jak mě, tak hlavně Vice vyhrabali.

(Pokračování textu…)

Ačkoli nástup vysoké oblačnosti hodlal vše překazit, přeci jenom jsme měli štěstí a mohli si užít vynikajících pozorovacích podmínek. Proto jsme kometu mohli pozorovat z více lokalit a to dokonce i pouhým okem. Nejhezčí však byla pochopitelně ve větších binokulárech.

Kometa je na snímku nápadnější, než byla vidět okem, ale v této době jsme ji bez obtíží jako hvězdičku s kouskem ohonu pozorovali. (Pokračování textu…)

Ráno jsem jako Zarathustra vstal se Zorou a předvstoupiv před Slunce jsem naň zamířil dva dalekohledy – jeden pro sledování fotosféry a druhý pro pozorování protuberancí v chromosféře. V obou přístrojích je Sluníčko velmi pěkné a určitě stojí za pohled.

Dvě velké skvrny jsou dokonce přes brýle z Baader AstroSolar folie bez problémů vidět pouhým okem. Udělal jsem i pár snímků a pro porovnání stáhnul obrázek z SDO (samozřejmě že ve vyšším rozlišení je detailnější…). Ráno se tedy vydařilo, no a doufám, že večer ještě zpříjemní kometa…

Aleš Majer

Tak se některým z nás přeci jen zadařilo. Severozápad byl vysvobozen z nízké oblačnosti, ale neskutečně hrozila oblačnost vysoká. Přesto se z některých pozorovacích stanovišť dalo triedrem kometu bez obtíží pozorovat. Níže je koneckonců fotka, která dokazuje, že na Jablonecku to byla opravdu klika na díru v oblačnosti nad západem. Bohužel někteří naši členové hlásí neúspěch, tak snad zítra.

Kometa 135 mm objektivem nad Ještědem. Martin Gembec (Pokračování textu…)

Po téměř měsíci (poslední pořádné pozorování deep-sky mám v diáři poznamenáno 6. 2.) depresivního zataženého počasí se konečně vyjasnilo. Dokonce ani neruší Měsíc, který vychází až po půlnoci. Takže není co řešit – rychlá dohoda po chatu, pár telefonátů a čtyři členové KaLu vyráží mrznout na Jizerku.

Vic bere „almaru“ tedy 16“ dobson, tak tentokrát vyrážím na lehko pouze s binarem a nabírám Patise s malým refraktorem. U Pešákovny se scházíme po 20. hodině a cestou ještě objevujeme neznámé pozorovatele se 6“ Newtonem na Mořině – lákáme je, ať se přidají k nám, ale jsou již zmrzlí a chystají se balit. Nejprve se kocháme hvězdnou oblohou, kterou jsme tak dlouho neviděli a vyhledáváme tradiční pecky zimního nebe – mlhovinu v Orionu, Plejády, M1, M41 atd. Velkým dobsonem pak projíždíme hlavně planetární mlhoviny. S klesající teplotou naopak rostou hodnoty SQM a kolem 23 hod. dosahují v zenitu ke 21,4. Tak přichází na řadu galaxie. Nejen kupa v Panně a prosáklé Messiery, ale i méně známé kousky v jarních souhvězdích. S Patisem balíme před půlnocí, Vic s HoPim ještě zůstávají. Chystám se totiž ráno na trochu odlišný lov…

V pondělí ráno při venčení psa jsem si všiml, že Slunce vychází nedaleko vrcholku Černé Studnice a právě dnešek by mohl být tím dnem, kdy bude přímo za rozhlednou. Tak jako ve druhé polovině dubna jezdíme chytat západ Slunce za Ještědem, začátkem března lze z Jablonce vidět jeho východ právě za Černou Studnicí. Přivstal jsem si, přichystal dalekohled s fotoaparátem a vyrazil se stativem před dům – čekání se vyplatilo. Nejprve sluneční záře zalila okna na rozhledně, pak se objevil sluneční kotouč a koulel se po úbočí hory, až se ocitl přesně za siluetou rozhledny. Použití ND filtrů byla dobrá volba, která mi umožnila předem zaostřit na rozhlednu, nicméně i na slunečním kotouči za ní lze rozeznat sluneční skvrny.

Aleš Majer

Mlhovina Roseta v souhvězdí jednorožce – foceno 4.3. na Jizerce s použitím několika expozic z 6.2. (celkem použito 29 expozic po 6-ti minutách přes dalekohled SW ED 80/600 s rovnačem Vixen 0,67 – ohnisková vzdálenost ~ 402mm)

Jan Pícha